Půl miliardy korun. Tolik vydělali internetoví vyděrači na obětech ransomwaru

Internetoví vyděrači byli v minulých dvou letech úspěšní, konstatuje studie. Experti varují, že podobných útoků bude v budoucnosti přibývat.

Nejméně 25 milionů dolarů (555 milionů korun) zaplatily za poslední dva roky oběti vyděračských virů, kterým se říká ransomware. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovala technologická společnost Google společně se soukromou newyorskou univerzitou Tandon School of Engineering.

Ransomware po průniku do počítačů uživatelů obvykle zašifruje uložená data a jejich odblokování pak nabízí jen po zaplacení výkupného. Vyděrači pro platby kvůli anonymitě nejčastěji využívají elektronické měny, zejména pak bitcoin.

Vydírání přes internet bude přibývat, obávají se experti

Elie Bursztein z Google k výsledkům řekl, že vydírání lidí přes internet je pro zločince lukrativní, takže není možné očekávat v této oblasti útlum. „Je to začarovaný kruh. Čím více peněz vydělají, tím agresivněji budou škodlivé programy šířit,“ upozornil Bursztein.

Nahrávám video

Jednou z populárních metod je poskytování vyděračských virů na objednávku, tuto službu si od kybernetických zločinců objednávají kriminální organizace. Novinkami jsou také časové lhůty, po kterých škodlivý software vymaže zašifrovaná data, takže uživatelé přijdou o své soubory.

Jak vypadá internetové vydírání

Oblíbenými funkcemi jsou dále například postupné zvyšování ceny výkupného, což nutí oběť rychle zaplatit, nebo stanovení výkupného podle názvů zašifrovaných souborů. V takovém případě škodlivý program cíleně vyhledává data, která by podle názvu mohla být pracovně či soukromě citlivá. Vyděrači také někdy odblokují zašifrovaný počítač zdarma výměnou za to, že oběť pomůže s dalším šířením elektronické nákazy.

Svět v posledních týdnech zažil několik vln rychlého rozšíření nákazy vyděračskými viry. Například v květnu napadl na 300 000 počítačů ve 150 zemích vyděračský vir WannaCry, několik stovek počítačů byla nakaženo i v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
před 41 mminutami

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
před 16 hhodinami

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
před 17 hhodinami

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
před 20 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.