Půl miliardy korun. Tolik vydělali internetoví vyděrači na obětech ransomwaru

Internetoví vyděrači byli v minulých dvou letech úspěšní, konstatuje studie. Experti varují, že podobných útoků bude v budoucnosti přibývat.

Nejméně 25 milionů dolarů (555 milionů korun) zaplatily za poslední dva roky oběti vyděračských virů, kterým se říká ransomware. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovala technologická společnost Google společně se soukromou newyorskou univerzitou Tandon School of Engineering.

Ransomware po průniku do počítačů uživatelů obvykle zašifruje uložená data a jejich odblokování pak nabízí jen po zaplacení výkupného. Vyděrači pro platby kvůli anonymitě nejčastěji využívají elektronické měny, zejména pak bitcoin.

Vydírání přes internet bude přibývat, obávají se experti

Elie Bursztein z Google k výsledkům řekl, že vydírání lidí přes internet je pro zločince lukrativní, takže není možné očekávat v této oblasti útlum. „Je to začarovaný kruh. Čím více peněz vydělají, tím agresivněji budou škodlivé programy šířit,“ upozornil Bursztein.

3 minuty
Francie řeší, jak se ubránit ruským hackerům
Zdroj: ČT24

Jednou z populárních metod je poskytování vyděračských virů na objednávku, tuto službu si od kybernetických zločinců objednávají kriminální organizace. Novinkami jsou také časové lhůty, po kterých škodlivý software vymaže zašifrovaná data, takže uživatelé přijdou o své soubory.

Jak vypadá internetové vydírání

Oblíbenými funkcemi jsou dále například postupné zvyšování ceny výkupného, což nutí oběť rychle zaplatit, nebo stanovení výkupného podle názvů zašifrovaných souborů. V takovém případě škodlivý program cíleně vyhledává data, která by podle názvu mohla být pracovně či soukromě citlivá. Vyděrači také někdy odblokují zašifrovaný počítač zdarma výměnou za to, že oběť pomůže s dalším šířením elektronické nákazy.

Svět v posledních týdnech zažil několik vln rychlého rozšíření nákazy vyděračskými viry. Například v květnu napadl na 300 000 počítačů ve 150 zemích vyděračský vir WannaCry, několik stovek počítačů byla nakaženo i v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zvířata mají ročně dopad na krajinu jako stovky tisíc povodní, odhadují vědci

Stovky živočišných druhů, jako jsou mravenci, bobři, lososi, krtci či hroši, budují nory a hráze nebo se prostě jen pohybují, čímž utvářejí krajinu a společně ji mění, ukázala studie londýnské univerzity. „Vždy jsme se zajímali o jednotlivé živočichy. Díky této studii jsme objevili kolektivní význam zvířecích architektů,“ řekla agentuře AFP vědecká pracovnice v oboru fyzické geografie Gemma Harveyová, která vedla studii londýnské univerzity Queen Mary, zveřejněnou letos 18. února.
před 1 hhodinou

Vědci hledají odpověď na otázku, zda mají děti vědomí už před porodem

Kdy se člověk stává člověkem? A jak vypadá ta změna, která udělá ze shluku buněk něco víc? To jsou otázky, na které věda stále nemá odpovědi. Ale experti se je snaží najít – toto poznání může mít přitom dopad například i na otázku potratů.
včera v 09:00

Lidé jsou mizerní ve čtení psích emocí, naznačuje studie

Lidé nečekaně často nevnímají skutečný význam emocí svého domácího mazlíčka, tvrdí nová studie amerických vědců. Pejskaři tak mohou chování svého čtyřnohého přítele špatně interpretovat. Důvodů je mnoho a patří mezi ně i lidské nepochopení psích projevů způsobené hlavně tím, že lidé do zvířat promítají vlastní emoce.
15. 3. 2025

Marseillská univerzita zve vědce zasažené Trumpovými škrty. Zaujala jich desítky

Spojené státy šetří na vědě. Administrativa staronového prezidenta Donalda Trumpa škrtá pracovní místa ve federálních úřadech, současně omezuje i granty v soukromých výzkumných institucích. Velká francouzská univerzita se toho rozhodla využít k „vábení“ vědců.
14. 3. 2025

Australan přežil sto dní s titanovým srdcem. Přelomový transplantát pomůže i dalším

Australan přečkal sto dní do transplantace s umělým titanovým srdcem, dosud nejdéle ze všech pacientů s touto technologií. Úspěch v rámci klinického testování dává lidem se srdečním selháním naději na dlouhodobější řešení jejich obtíží.
14. 3. 2025

Nástroje na odhalování výtvorů AI nejsou bezchybné. Redakce ČT je otestovala

Nástroje na vytváření falešných videí, fotografií i textů jsou stále rozšířenější, snadněji dostupné a hlavně – jejich výstupy jsou stále realističtější. Odhalit, že jde o dílo umělé inteligence, je tedy pořád složitější. Cesty ale existují: vědecká redakce ČT24 otestovala některé nástroje, které to dokáží.
14. 3. 2025

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
13. 3. 2025

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
13. 3. 2025
Načítání...