Půl miliardy korun. Tolik vydělali internetoví vyděrači na obětech ransomwaru

Internetoví vyděrači byli v minulých dvou letech úspěšní, konstatuje studie. Experti varují, že podobných útoků bude v budoucnosti přibývat.

Nejméně 25 milionů dolarů (555 milionů korun) zaplatily za poslední dva roky oběti vyděračských virů, kterým se říká ransomware. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovala technologická společnost Google společně se soukromou newyorskou univerzitou Tandon School of Engineering.

Ransomware po průniku do počítačů uživatelů obvykle zašifruje uložená data a jejich odblokování pak nabízí jen po zaplacení výkupného. Vyděrači pro platby kvůli anonymitě nejčastěji využívají elektronické měny, zejména pak bitcoin.

Vydírání přes internet bude přibývat, obávají se experti

Elie Bursztein z Google k výsledkům řekl, že vydírání lidí přes internet je pro zločince lukrativní, takže není možné očekávat v této oblasti útlum. „Je to začarovaný kruh. Čím více peněz vydělají, tím agresivněji budou škodlivé programy šířit,“ upozornil Bursztein.

Nahrávám video

Jednou z populárních metod je poskytování vyděračských virů na objednávku, tuto službu si od kybernetických zločinců objednávají kriminální organizace. Novinkami jsou také časové lhůty, po kterých škodlivý software vymaže zašifrovaná data, takže uživatelé přijdou o své soubory.

Jak vypadá internetové vydírání

Oblíbenými funkcemi jsou dále například postupné zvyšování ceny výkupného, což nutí oběť rychle zaplatit, nebo stanovení výkupného podle názvů zašifrovaných souborů. V takovém případě škodlivý program cíleně vyhledává data, která by podle názvu mohla být pracovně či soukromě citlivá. Vyděrači také někdy odblokují zašifrovaný počítač zdarma výměnou za to, že oběť pomůže s dalším šířením elektronické nákazy.

Svět v posledních týdnech zažil několik vln rychlého rozšíření nákazy vyděračskými viry. Například v květnu napadl na 300 000 počítačů ve 150 zemích vyděračský vir WannaCry, několik stovek počítačů byla nakaženo i v České republice.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled