Mužům na západě rekordně ubývají spermie. Mají jich o 50 procent méně, než jejich otcové

Muži v Evropě, ale také v dalších západních regionech světa se potýkají s vytrvalým úbytkem spermií. Od roku 1973 do roku 2011 počet spermií v jednom mililitru spermatu mužů ze západních zemí klesl o 52,4 procenta. Tvrdí to vědci ve studii zveřejněné v odborném magazínu Human Reproduction Update.

„Vzhledem k významu spermií na mužskou plodnost a lidské zdraví je tato studie pro vědce a zdravotní úřady po celém světě naléhavým varováním,“ uvedl Hagaj Levine z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, který výzkum vedl.

„Funkčnost spermií, jako je pohyblivost, ale i morfologické změny v této analýze nebyly brány na zřetel,“ upozornil Artur Mayerhofer z biomedicínského centra Mnichovské univerzity, který se na vzniku studie nepodílel. „Zda z údajů vyplývá, že muži kvůli tomu skutečně přicházejí o plodnost, zůstává nejasné,“ citovala jej agentura DPA.

Mužská plodnost na západě je v krizi

Klesající počet spermií je podle Mayerhofera možná jen špičkou ledovce zdravotních problémů. Studie totiž poukazuje na povážlivý trend v nárůstu případů nádorů varlat, poruch sestupu varlat do šourku a dalších potíží včetně obecných souvislostí s nemocností a úmrtností.

Levineho tým nejdříve prošel 7518 studií s údaji o počtu spermií, následně podle přísných kritérií vyloučil všechny analýzy, které se týkaly například neplodných mužů či těch, u kterých byla zjištěna chronická onemocnění. Následně odborníci vyhodnotili 244 rozborů spermatu ze 185 studií, které se týkaly takřka 43 000 mužů.

Vědci zkoumané muže rozdělili do dvou regionů, a to na země západního stylu života, což je Evropa, Severní Amerika a Austrálie s Novým Zélandem, a na zbytek světa.

Z výsledné statistiky vyplývá, že v letech 1973 až 2011 klesal počet spermií v mililitru spermatu západních mužů o 1,4 procenta ročně, zatímco v ostatních regionech světa nebyly žádné statisticky významné změny pozorovány.

Plodných Čechů ubývá

Problém s úbytkem spermií se týká i Čechů. Osvětový program Muži činu, který nabízí preventivní vyšetření spermatu, uvádí, že v České republice je až 20 procent párů neplodných s tím, že příčiny jsou zhruba ve stejném poměru rozděleny mezi muže a ženy. Program na svém webu rovněž tvrdí, že za posledních 25 let klesl počet spermií až o 60 procent.

Na klesající počet spermií reaguje i Světová zdravotnická organizace (WHO), která snižuje standardní hodnoty spermatu ve svém referenčním vzorku. Aktuální spodní hranice normy, která je z roku 2010, udává koncentraci 15 milionů spermií na mililitr spermatu. Standard WHO z roku 1999 přitom jako limit určoval 20 milionů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 2 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 3 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
včera v 09:00

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...