Sílu přenáší midichloriany. Predátorské vědecké časopisy se nechaly nachytat na nesmyslné články

Financování vědy se dnes opírá o citace ve vědeckých publikacích. Na tomto systému parazitují takzvané predátorské časopisy, které toho zneužívají. Svůj článek v nich může zveřejnit prakticky každý, kvalita článků tedy může být mizerná.

Už několikrát se prokázalo, že u mnoha těchto časopisů téměř neexistuje redakční politika, přijímají všechno, co je jim zasláno. Nyní se na to pokusil upozornit neznámý vědec vystupující na internetu pod pseudonymem Neuroskeptic.

Vytvořil „vědeckou práci“ na téma midichlorianů, což jsou ve filmové sáze Star Wars miniaturní částice hmoty, které umožňují spojení s mýtickou Silou. S vědou nemají nic společného. Neuroskeptic práci napsal tak, že okopíroval z anglické Wikipedie článek o mitochondriích, jen slovo mitochondrie nahradil slovem midichloriany a doplnil text o spoustu narážek na Star Wars. Jako autory práce uvedl Dr. Lucase McGeorge a Dr. Annette Kinovou, což jsou přesmyčky jmen George Lucas a Anakin. Tuto pseudovědeckou práci plnou úmyslných chyb pak poslal do devíti vědeckých časopisů, které jsou všechny známé tím, že spamují vědecké instituce výzvami, aby v nich zveřejňovaly své práce.

Čtyři z nich ji přijaly, jeden z nich American Journal of Medical and Biological Research ale vyžadoval za zveřejnění částku ve výši 360 dolarů, což autor odmítl. Bez jakýchkoliv výhrad nebo podmínek pak článek vydaly časopisy International Journal of Molecular Biology: Open Access Austin Journal of Pharmacology and Therapeutics a American Research Journal of Biosciences. Ty sice uvádějí, že za vydání textů se platí, ale žádný finanční příspěvek nevyžadovaly.

Co údajně „vysoce odborné časopisy“ vydaly? Například takováto tvrzení:

  • Midichloriany vykonávají funkce, jako je například zásobování buněčnou energií nebo citlivost vůči Síle.
  • Jsou zapojené do tvorby ATP, která se označuje jako Kylorenův cyklus – podle jejího objevitele.

Mezi prameny pak Neuroskeptic dokonce přímo uvedl, že je text opsaný z wikihesla o mitochondriích.

Co se stalo potom

Práci odmítly přijmout časopisy Journal of Translational Science, Advances in Medicine , Biochemistry & Physiology: Open Access. Editoři dvou časopisů (JSM Biochemistry a Molecular Biology) narážku na Star Wars pochopili, ale požádali jen o úpravu textu, s tím že potom by ho přijaly. Vědecký časopis ContRol reagoval tím, že vyzval fiktivního autora Dr. Lucase McGeorge, aby se stal členem jejich redakční vědecké rady.

Jak fungují predátorské časopisy?

Predátorské časopisy jsou výrazným negativním jevem, který parazituje na myšlence open-access a který poškozuje jeden ze základních kamenů moderní vědy - kvalitní recenzní řízení. Vznikají primárně s cílem vybírat autorské publikační poplatky a generovat zisk. Nikoliv podporovat a rozvíjet vědeckou komunikaci.

  • Podobným způsobem letos jiné predátorskén časopisy napálili experti z Masarykovy univerzity, když vytvořili fiktivní životopis Dr. Josepha Albuse Schweyka s fotkou Rudolfa Hrušínského.

„Hlavním cílem těchto vydavatelů je snadný finanční zisk, kvůli kterému rezignují na obvyklý proces peer review (recenzní řízení) před vydáním publikací, vytvářejí fiktivní redakční rady, napodobují názvy již zaběhlých důvěryhodných časopisů apod. V důsledku tohoto jednání se mezi vědeckou komunitu dostává velké množství neověřených, ne-li přímo zkreslených či falešných vědeckých informací,“ uvádí Lukáš Plch a Jiří Kratochvíl z Masarykovy univerzity.

Jak poznat predátorský časopis? Web Věda žije uvádí těchto osm nejčastějších znaků:

  1. články jsou rychle přijímány k publikaci bez pořádného posouzení, přičemž se publikují také hoaxy a nesmysly.
  2. poplatky za publikování článků jsou sdělovány až ex post po akceptování, nikoli předem.
  3. tyto časopisy se vědcům agresivně podbízejí, aby v nich publikovali.
  4. uvádějí akademiky ve svých panelech bez jejich vědomí a neumožňují jim rezignovat na členství v panelu.
  5. v těchto panelech mívají také úplně smyšlené akademiky.
  6. napodobují jména a webové stránky seriózních vědeckých časopisů.
  7. uvádějí o sobě zavádějící informace, jako např. nepravdivé údaje o místě působení.
  8. užívají nesprávná nebo smyšlená ISSN a nesprávné nebo smyšlené informace o svém impakt faktoru.