Před pěti lety na Dlouhé řece plně zprovoznili největší vodní elektrárnu světa na přehradě Tři soutěsky. Číně dala elektřinu, lidem sebrala domovy, delfínům život.
Tři soutěsky daly Číně energii, pomohly jí od záplav, ale poškodily přírodu
Přehrada Tři soutěsky není největší svými rozměry, ale výkonem elektrárny, která je na ní umístěná. Je to jedna z nejambicióznějších a také nejkontroverznějších staveb v dějinách.
Jestli je třetí nejdelší řeka světa Jang-c'-ťiang jedním z přírodních divů světa, pak elektrárna představuje její technologický klenot. Stavěla se dlouhých sedmnáct let; tehdy šlo nejen o zkrocení záplav a energii pro čínskou ekonomiku, ale také o národní prestiž. Tři soutěsky odráží politickou, ekonomickou i technologickou moc Číny – avšak za vysokou cenu.
Přehrada se začala stavět v prosinci 1994, v roce 2003 se začala napouštět vodou a hráz byla dostavěna o tři roky později. Poslední z 32 generátorů hydroelektrárny byl uveden do provozu 4. července 2012. Elektrárna má po spuštění posledních generátorů výkon 22 500 megawattů, což je jedenáctkrát víc než maximální výkon jaderné elektrárny Temelín.
Štáb ČT v největší elektrárně světa (zdroj: ČT24)
Hlavním účelem hydroelektrárny Tři soutěsky mělo podle Číny být ulevení životnímu prostředí. Podle původních odhadů měla pokrýt asi desetinu spotřeby elektřiny země, ale vlivem růstu energetických potřeb je to v současné době jen okolo necelých čtyř procent. Jedním z cílů stavby bylo podle Pekingu také skoncování s katastrofálními záplavami. To se v podstatě povedlo – povodně, které zabíjely dříve desetitisíce lidí ročně, jsou zřejmě minulostí, respektive způsobují mnohem menší škody.
Problematické důsledky
Projekt od počátku čelil kritice ze strany ekologů a také způsobil masivní odsun lidí z oblasti. Podle hydrologů přehrada narušuje vzácný ekosystém v oblasti a totálně mění lokální klima, což by se mohlo dotknout zemědělců v okolních oblastech i řady ohrožených živočichů.
GALERIE
Megadílo Tři soutěsky
Jedním z nich je vzácný druh bílého, téměř slepého říčního delfína, který na naší planetě žil po miliony let. Mezinárodní expedice, která po delfínovci čínském před dvěma roky šest týdnů marně pátrala v čínském veletoku Jang-c'-ťiang, konstatovala, že tvor již zřejmě úplně vyhynul.
Vyskytoval se pouze v této řece. Jde patrně o prvního velkého vyhynulého vodního savce od 50. let minulého století, kdy příliš intenzivní rybolov vyhladil karibského tuleně.
„Delfínovec funkčně vyhynul. Mohli jsme přehlédnout jeden či dva exempláře, ale ty nezajistí přežití ve volné přírodě. Všichni jsme neskutečně smutní,“ uvedl August Pfluger, který se ze švýcarského bankéře přeměnil v amatérského přírodovědce. Dodal sice, že „naděje umírá poslední“, ale podle expertů by k přežití druhu bylo zapotřebí nejméně 20 až 25 jedinců.
Delfínovec čínský žil v řece 20 milionů let, místní Číňané mu přezdívali „bohyně Jang-c'-ťiangu“.
Delfínovec čínský
Jeho zánik podle ekologů symbolizuje nenapravitelný rub překotného hospodářského růstu. Delfínovec trpěl nadměrným rybolovem, který ho připravoval o potravu, industrializací oblasti a znečištěním toku, srážkami s loděmi a zachytáváním se v rybářských sítích. Hřebíkem do rakve bylo právě množství přehrad, z nichž nejznámější je nedávno otevřené vodní dílo Tři soutěsky. Na startu čínských hospodářských reforem na počátku 80. let žilo v řece ještě 400 delfínovců.
Stavba, která způsobila migraci
Pod vodou z přehrady zmizelo 13 velkoměst a 140 měst, přes 1300 vesnic a tisíce archeologických památek. Asi 1,4 milionu lidí bylo přestěhováno většinou do etnicky odlišných a méně úrodných oblastí, kde si zvykají jen těžko. Protože kolem obřího díla neustále hrozí sesuvy půdy a zřícení břehů, je pravděpodobné, že dojde i k dalšímu stěhování lidí z oblasti.
Kritické hlasy vyvolávají i dramatické změny v místních ekosystémech, které budou mít nepředvídatelné následky. Rizikem je, že se obrovská nádrž promění v jímku na splašky a průmyslové znečištění a zanese se bahnem. Naposledy se to stalo roku 2012, kdy přehradě hrozilo, že bude ucpána tisícovkami tun odpadků, které k ní přinášely přívalové deště.
Nepořádek tehdy pokrýval asi 50 000 metrů čtverečních vodní hladiny v oblasti zmíněného vodního díla a na některých místech byla jeho vrstva tak silná, že po něm mohli lidé chodit.
Jeřáby v oblasti nádrže vyzdvihovaly denně 3000 tun odpadků, včetně láhví, bot, větví stromů a polystyrénu; k vytažení většího množství ale nejsou kapacity. „Vrstva odpadků je 60 centimetrů tlustá,“ napsal tehdy deník Hubei Daily.
- Největší hydroelektrárnou podle výkonu je čínská přehrada Tři soutěsky na řekách Čchang-ťiang (Dlouhá řeka) a Jang-c'-ťiang, která má instalovaný výkon 22 500 megawattů. Na druhém místě je brazilská elektrárna Itaipú na řece Paraná (14 000 megawattů), třetí je venezuelská přehrada Guri na řece Caroní s instalovaným výkonem 10 200 megawattů.
- Největší přehradní nádrží na světě podle plochy je rezervoár ghanského jezera Volta s rozlohou 8502 kilometrů čtverečních. Na druhém místě je rezervoár Smallwood v Kanadě (6527 kilometrů čtverečních) a třetí na světě a největší v Evropě je nádrž Žiguljovské hydroelektrárny (6450 kilometrů čtverečních).
- Nejrozlehlejší vodní nádrží ČR je Lipno I. Při maximálním vzdutí má jeho hladina plochu 48,7 kilometru čtverečních. Nejvyšším instalovaným výkonem z českých přehrad, dvakrát 325 megawattů, disponuje přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně.