Český implantát pomůže lidem s problémy plotének

Nový titanový implantát, který umožní šetrnější postup při zavádění náhrady meziobratlové ploténky a přinese pacientům rychlejší úlevu od bolesti, vyvinul primář Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc a Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Lumír Hrabálek. První operaci bederní páteře s využitím originální techniky plánuje ve světové premiéře letos na podzim.

Do meziobratlového prostoru dosud neurochirurgové vkládali místo původní ploténky implantát vyrobený z termoplastického materiálu. „Je to umělá hmota, která mírně pruží, je měkká, dobře se obrábí a její výroba je relativně levná. Pro požadovanou stabilitu a následné zhojení však není ideální,“ uvedl Hrabálek.

  • Lékaři Neurochirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc ročně nahradí ploténku 30 až 50 pacientům. Operace náhrady na jedné ploténce lékařům zabere přibližně 75 minut. Chirurgický zákrok pomáhá především pacientům s diagnózou diskopatie, což je onemocnění meziobratlových plotének, které s přibývajícím věkem degenerují a následkem je nestabilní páteř. Nemocní pociťují intenzivní bolest zad, která někdy vystřeluje až do nohou.

Přednost nového titanového implantátu s integrovanou dlahou, nazvaného po svém autorovi LUMIR XLIF CAGE, spočívá podle Hrabálka zejména v lepších funkčních parametrech a použitém materiálu.

Slitina titanu, aluminia a vanadu je dobře tolerovaná lidským organismem. Hrabálek má s tímto materiálem dobrou zkušenost i z jiných operačních postupů. „Vykazuje tzv. primární stabilitu - lépe se ,zakousne‘ a drží hned od okamžiku zavedení,“ uvedl neurochirurg.

Nová naděje pro nemocné

Nový implantát má zároveň lepší funkční parametry a je to první typ náhrady, která je schopna přizpůsobit se velikosti meziobratlového prostoru. „Vlivem degenerativního onemocnění se prostor pro ploténku často sníží, sesedne. Jeho zpětný návrat do původní výšky umožní to, že je implantát expandibilní, schopný distrakce, tedy roztažení. Snížený prostor lze takto roztáhnout na původní rozměr,“ uvedl Hrabálek.

Implantát je navíc konstruován ve 12 základních velikostech a oproti běžným náhradám je jeho součástí integrovaná dlaha. „Přišroubuje se, a tím se stabilita náhrady podstatně zvýší,“ uvedl Hrabálek. K pevnému spojení obratlů pak dojde srůstem kostní hmoty vložené do vnitřního prostoru implantátu, která jím následně proroste a spojí se s kostní tkání páteře.

Podle Hrabálka už bylo zahájeno patentové řízení a nový implantát by pro klinickou praxi měl být k dispozici na přelomu srpna a září, kdy olomoučtí neurochirurgové plánují první operaci s jeho využitím. Uplatnění implantátu bude po skončení patentového řízení možné v neurochirurgii kdekoliv na světě.

Neurochirurgická klinika na projektu spolupracuje s českou firmou BoneCare a čínskou společností Beijing Fule Science & Technology Development, která patří k největším výrobcům páteřních implantátů v Číně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 11 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 13 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 18 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
14. 1. 2026

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
14. 1. 2026
Načítání...