Lidé umí z vrčení psů poznat jejich náladu. Ženy jsou v tom lepší

Již několik starších studií popsalo, že lidé jsou schopni chápat kontext psího štěkání – nyní se ale ukazuje, že člověk psům rozumí ještě mnohem lépe, než vědci tušili.

Lidé rozumí zvířecí řeči, dal by se shrnout výsledek velkého výzkumu, který zveřejnil mezinárodní vědecký tým. „Poznatek, že lidé jsou schopni rozpoznávat emocionální stav jiného druhu jen na základě jeho zvukových charakteristik, je zásadní,“ uvedl hlavní autor práce Tamás Faragó, z Eötvös Loránd University v Maďarsku.

Výzkum probíhal v laboratořích, vědci tam nahráli vrčení 18 psů ve třech situacích:

  • když hlídali potravu před jinými psy;
  • když se přetahovali s lidmi;
  • když se cítili ohrožení neznámými lidmi.

Vědci pak tyto nahrávky (tedy pouze zvuk, nikoliv obraz) pouštěli 40 dospělým lidem, mužům i ženám. Výsledek experimentu byl zveřejněn v odborném časopise Royal Society Open Science. Ukázal, že lidé jsou velmi dobře schopni rozpoznávat emocionální informaci, kterou obsahuje psí komunikace.

Testované osoby rozeznávaly, že hra je zvukově nejoptimističtější, naopak nejvíce stresu poznávaly u strachu z neznámého člověka. Vědci také analyzovali, co přesně ve zvucích vydávaných psy lidé identifikují. Podle analýzy umíme získávat informace o psí náladě z širokého spektra vlastností vrčení – délky, rytmu i výšky tónu.

Ženy lepší mužů

„Účastníci experimentu neměli ponětí o reálném kontextu vrčení, jen slyšeli hlas. Přesto jim jen zvuková struktura stačila k tomu, aby rozeznali šťastné vrčení,“ uvedl Faragó.

Úspěch byl extrémně velký – lidé správně zařadili 81 procent hravých zvuků, 60 procent zvuků spojených s jídlem a 50 procent „ohroženého“ vrčení. Poslední dva typy zvuků si lidé poměrně často pletli. Vědci také popsali, že ženy a majitelé psů si vedli v testu mnohem úspěšněji.

Fakt, že jsou lidé schopni takového emocionálního pouta se psy, ukazuje na blízkost a spřízněnost mezi oběma druhy. Výsledky naznačují, že psům rozumíme podobně dobře jako oni nám. Velmi pozoruhodné je, že lidé nejlépe rozeznávali radostné zvuky a nejhůře zvuky varovné – evolučně by zřejmě bylo mnohem důležitější poznat riziko než radost.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Invazní komár japonský se trvale usadil v Česku

V Česku se trvale usadil komár japonský. Tento invazní druh je schopný přenášet virová onemocnění, jako jsou západonilská horečka, horečka dengue nebo chikungunya, uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle Jiřího Černého z České zemědělské univerzity (ČZU), který se na výzkumu podílel, nepředstavuje zatím komár japonský pro lidi v tuzemsku bezprostřední riziko.
10:29Aktualizovánopřed 1 mminutou

Vypadá moc malá. Africká unie vyzývá ke změně map

Vlády a mezinárodní organizace by měly přestat používat Mercatorovo zobrazení map světa, vyzývá Africká unie (AU). Podpořila tak kampaň na africkém kontinentě, jež kritizuje toto zobrazení, protože světadíl opticky zmenšuje.
před 6 mminutami

NASA objevila další měsíc Uranu

Vědci objevili za použití teleskopu Jamese Webba další měsíc planety Uran, oznámil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Jde v pořadí o devětadvacátý identifikovaný měsíc této planety, zřejmě ale není poslední. Při předchozích pozorováních vědci měsíc nezaznamenali zřejmě kvůli jeho malým rozměrům.
před 3 hhodinami

„Pili jsme černý déšť.“ Co atomová bomba způsobila v Hirošimě a Nagasaki

Vedle extrémní síly a ničivosti vyvolávaly jaderné zbraně už od svého objevu strach kvůli radiačním důsledkům. Kvůli nim lidé v Hirošimě a Nagasaki umírali týdny, měsíce, ale dokonce i celé roky po explozi.
před 4 hhodinami

Vztahů lidí a robotů bude přibývat. Stroje jsou v nich skvělé, říká expert

Virtuální společníci a společnice, kteří v digitálním světě plní každé lidské přání, už jsou empatičtější než průměrný živý člověk. Mezi mladými lidmi už je komunikace s nimi stejně rozšířená jako ta s vrstevníky.
před 5 hhodinami

V Brně vyvíjejí nová antibiotika z organismů z Antarktidy

Tým vědců ze tří brněnských univerzit vyvíjí nová antibiotika, která mohou pomoci proti odolným bakteriím. Účinné mikroorganismy objevili ve vzorcích půdy přivezených z expedic v Antarktidě. Kromě vývoje antibiotik zkoumá vědecký tým i další možnosti využití antarktických organismů – mohly by přispět například k léčbě rakoviny nebo k ochraně rostlin před mrazy. Česká polární stanice funguje už téměř dvacet let a další vědecká výprava se tam chystá v lednu.
před 6 hhodinami

Stovky ametystů ukrývalo přízemí kroměřížského zámku

Vrstva malty v přízemí kroměřížského zámku, který je památkou UNESCO, ukrývala stovky ametystů. Při odborném průzkumu zámeckých grott, tedy umělých jeskyní, je objevila Jana Zapletalová, vedoucí katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Polodrahokamy jsou součástí výzdoby grott. Část ametystů byla v minulosti ze zámku zcizena. Kdy byly zbývající drahé kameny vědomě zakryty maltou, se zatím zjistit nepodařilo, řekla Zapletalová. Objev má podle ní mezinárodní význam.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Tisíce sumců šplhaly na brazilskou skálu

Na kolmé skále pod vodopády řeky Aquidauana biologové pozorovali tisíce ryb, které se pokoušely tuto vysokou překážku překonat. Vědci až doposud nic takového u tohoto druhu neviděli.
včera v 11:11
Načítání...