Sonda Cassini jako první úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci. Posílá už první snímky

Meziplanetární výzkumná sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Cassini úspěšně proletěla mezi Saturnem a jeho prstenci. NASA na Twitteru uvedl, že aparát se dnes po středečním vstupu do dosud neprobádané oblasti spojil se Zemí a začal do řídicího střediska posílat získaná data.

Cassini je tak vůbec první družicí, která cestu mezi Saturnem a jeho prstenci podnikla. Do září, kdy sonda řízeně zanikne v atmosféře Saturnu, uskuteční ještě 21 dalších takových průletů.

„Dokázali jsme to! Cassini se spojila se Zemí a po úspěšném průletu mezerou mezi Saturnem a jeho prstenci odesílá údaje,“ napsala NASA. Vesmírný úřad zároveň zveřejnil první přijaté snímky atmosféry Saturnu s obřím hurikánem.

Tým, který má sondu na starosti, poznamenal, že slovo nominální, kterým NASA označuje správný chod systémů a který nyní zazněl při vyhodnocení funkcí Cassini, je v takovéto chvíli mimořádně krásné.

Cassini u Saturnu
Zdroj: NASA

Cassini vstoupila mezi prstence ve středu, na potvrzení úspěchu bylo ale nutné vyčkat do čtvrtka, až se sonda dostane do vhodné pozice pro kontakt se Zemí. Aparát je od domova vzdálen zhruba 1,4 miliardy kilometrů a cesta radiovému signálu trvá 78 minut. 

Mezera mezi prstenci a nejsvrchnější částí atmosféry činí zhruba 1900 kilometrů. Sonda Cassini podle NASA průlet uskutečnila ve vzdálenosti zhruba 300 kilometrů od viditelného vnějšího okraje prstenců a k saturnským mračnům se přiblížila na 3000 kilometrů. „Žádná jiná družice se takto blízko k Saturnu ještě nedostala,“ prohlásil Earl Maize z vedení mise.

Projekt Cassini už trvá 20 let

Projekt Cassini, zaměřený na výzkum druhé největší planety obíhající kolem Slunce, jejích prstenců a měsíců, začal v říjnu 1997 vypuštěním dvojsondy Cassini-Huygens. Ta na oběžnou dráhu kolem Saturnu dorazila v roce 2004.

Výzkum Saturnovy soustavy zahájilo v lednu následujícího roku přistání Huygense na měsíci Titan. Z něj aparát přes krátkou životnost poslal na Zemi množství vědeckých poznatků.

K úspěchům mise Cassini patří vedle významných informací o Titanu například i poznatky o existenci vody na dalším měsíci Saturnu Enceladu, kde jsou podle vědců splněny takřka všechny podmínky k existenci života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 1 hhodinou

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 4 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...