Co se vlastně děje uvnitř tornáda a jak tento ničivý přírodní fenomén vzniká? Pozoruje se jen velmi obtížně a s rizikem ztráty života i techniky – a tak vytvořil mezinárodní vědecký tým pomocí superpočítače virtuální model tornáda.
VIDEO: Meteorologové nasimulovali kompletní vznik nejsilnějšího tornáda
V květnu roku 2011 zasáhlo Oklahomu několik silných tornád, největší z nich dostalo přezdívku „El Reno“. Šlo o nejsilnější známý druh tornáda označovaný jako kategorie EF-5. Větrný vír zasáhl oblast u města Hinton, kde pak vydržel v plné síle asi dvě hodiny – způsobil významné škody na majetku na přímce dlouhé 101 kilometrů, o život připravil 9 lidí a vážná zranění vyžadující hospitalizaci způsobil dalším 161 osobám.
A právě vnitřní strukturu tohoto tornáda se rozhodli vymodelovat vědci vedení Leighem Orfem z University of Wisconsin. Jejich model ukazuje velmi názorně vnitřní fungování takové superbouře i to, jak komplexní a těžko popsatelný jev tornádo je. Současně pomůže vědcům říci, jak takové jevy vznikají, a tedy umožní lépe a přesněji předvídat jejich příchod.
Výpočet tak složitého fenoménu je nad síly obyčejných stolních počítačů, je v něm příliš mnoho proměnných – podle autorů práce je na výpočty řádově náročnější než výpočet cesty astronautů k Marsu a zpět. Vytvořit tento model by na klasickém PC trvalo několik desítek let. Vědci proto využili kapacity superpočítače Blue Waters, jímž disponují v National Center for Supercomputing Applications na University of Illinois .
Na co upozornila simulace
Orfův tým použil údaje z měření, které byly k dispozici – vědci měli k dispozici data o rychlosti, tlaku i teplotě různých částí tornáda; podle nich a s využitím historických údajů o chování tornád pak na počítači dokázali rekonstruovat jeho vznik i podobu.
Vědci na modelu mohli například pozorovat, jak se několik minitornád spojovalo v jeden celek a jak se jejich síla spojovala a navzájem ovlivňovala.