Π. Číslo, které vytvořilo moderní svět, má dnes svátek

Čtrnáctý březen se slaví jako den čísla Π. Tato konstanta je jedním z nejdůležitějších čísel vůbec – a současně bylo vždy v dějinách tak trošku záhadou.

Zpočátku se Den pí slavil jen v USA v úzké komunitě vědců. Čtrnáctý březen byl vybrán proto, že Američané píšou datum obráceně, čtrnáctý březen tedy zapisují jako 3.14 – což jsou první čísla pí. Z matematické komunity se ale tato oslava rozšířila i mezi všechny, kdo mají nějaký zájem o vědu. Jednou z tradic je pojídání koláče – protože pí a pie (koláč) zní velmi podobně.

9 minut
Číslo pí
Zdroj: ČT24

Už někdy v pravěku si lidé museli všimnout, že když udělají ze zvířecí šlachy kruh, bude jeho průměr za všech okolností asi třikrát menší než jeho obvod. Nezáleží na tom, jaký kruh je, toto pravidlo platí za všech okolností. Později si první matematici uvědomili, že tento poměr není přesně 3, ale o něco více. Pí je dodnes tak důležité proto, že ho obsahuje spousta matematických i inženýrských rovnic.

Dějiny čísla pí

První kulturou, která dokázala hodnotu pí nějak vypočítat, byli zřejmě staří Egypťané. Doklad se nachází na takzvaném Rhindově papyru – šest metrů dlouhém svitku z doby kolem roku 1600 před naším letopočtem. Některé z 87 matematických úloh na něm se věnují i kružnicím. Egypťanům vyšlo pí (jemuž tak ještě pochopitelně neříkali) na hodnotu 251/81 tedy 3,1605.

V podobné době spočítali pí i v Babylonu, Číně a Indii – také s odchylkou asi 1 procento od dnes uváděné hodnoty. Prvním, kdo spočítal toto číslo opravdu důsledně, byl Archimédés, který odhadl přibližnou hodnotu pí na 3,14185.

Zásadním jménem je v souvislosti s pí německý matematik Ludolf van Ceulen, jenž pomocí geometrické metody odhadl jeho hodnotu správně na 35 desetinných míst. Podle něj se dnes pí často označuje jako Ludolfovo číslo.

  • Řecké písmeno π (pí) pro označení tohoto čísla použil poprvé velšský matematik William Jones v roce 1706 jako zkratku řeckého slova pro obvod, řecky: περίμετρος (perimetros).

Číslo pí nemá konec, stále přibývá přesnějších výpočtů. Roku 2010 tehdy čtyřiapadesátiletý japonský vědec Šigeru Kondo a americký student Alexander Yee oznámili, že se jim podařilo určit Ludolfovo číslo s přesností na 5000 miliard desetinných míst. Jejich výpočet pořízený za pomoci počítače znamenal překonání rekordu francouzského softwarového inženýra Fabrice Bellarda, jenž určil číslo pí na 2700 miliard desetinných míst.

Lidská paměť a pí

Světový rekord v zapamatování čísla pí drží devětapadesátiletý Japonec. Za 13 hodin dokázal zpaměti vyjmenovat 83 431 desetinných míst Ludolfova čísla. Psychiatr Akira Haraguči tím pokořil výkon japonského studenta z roku 1995, který znal pí na 42 192 desetinných míst, a je od té doby zapsaný v Guinnessově knize rekordů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 7 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 12 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 13 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 16 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...