Vědci přišli na to, že rozsáhlé části lesů obdělávali lidé. Kontinenty nebyly neobydlené, byla tam města a městečka postavená původními obyvateli. Stejně jako Evropané, i původní obyvatelé změnili přírodu v obou Amerikách.
Vědecký magazín Science publikoval na toto téma studii, na které se podílelo 40 vědců. Ti tvrdí, že dopad činnosti lidí lze pozorovat i na relativně neprozkoumaném místě s velice různorodou flórou a faunou, a to v Amazonském pralese.
Kulturní prales vznikal 8000 let
Lidé půdu v Amazonském pralese obdělávali více než 8000 let. Pěstovali hlavně určité druhy rostlin, například kakaovník či para ořechy, které postupem času zdomácněly. Ačkoli většina z původních obyvatel přišla o život s příchodem Evropanů, dopad jejich činnosti na přírodu je podle vědců stále znatelný.
Horizont: Ochranu amazonského pralesa zajišťuje zvláštní policie
„Lidé přišli do Amazonského pralesa před 10 000 lety, možná ještě dříve. Začali využívat takové druhy rostlin, které pro ně byly užitečné. Asi před 8000 lety ten výběr ještě zúžili,“ řekla vedoucí studie Carolina Levisová, která působí na univerzitě ve Wageningenu v Nizozemsku. „Opravdu si takové rostliny sázeli ve svých zahrádkách, v pralese,“ citoval ji server The Atlantic.
Stopy po prvních zemědělcích přetrvávají
Vědci tvrdí, že toto zdomácňování amazonských rostlin postupně změnilo přírodu v regionu. Levisová a její kolegové přišli na to, že některé druhy rostlin, například para ořechy a gumovník, které původní obyvatelé pěstovali, nadále tvoří značnou část pralesa, především v jeho jihozápadní části. Příkladem je zdomácnění moukně ztepilé, jejíž ovoce před kultivací lidmi průměrně vážilo asi jeden gram. V současnosti váží asi 200 gramů a lze ho najít na zahrádkách a na malých farmách ve značných částech Střední a Jižní Ameriky.
Původní rolníci v Amazonii pravděpodobně žili v takzvaných „galaktických komunitách“, dělila je od sebe vzdálenost, ale spojovalo je obchodování. Mohli se navštěvovat, například za pomoci člunů.
„Nedávné archeologické studie, především ty z posledních dvaceti let, poukazují na to, že původní komunity byly větší, komplexnější a měly výraznější dopad na největší a nejrůznorodější tropický prales na světě,“ řekl archeolog José Iriarte z Exeterské univerzity v Británii.
Iriarte se na studii sice nepodílel, ale tvrdí, že je nejobsáhlejší a nejdetailnější prací svého druhu. Podíleli se na ní botanici, archeologové a biologové. Možná i proto může být vnímána jako výsledek osmdesátileté snahy vědců prozkoumat ekologii a stopy původních obyvatel Amazonie.