Studie: Náhlá úmrtí hrozí kvůli srdeční vadě i mladým a zdánlivě zdravým

Nahrávám video
Vrozená vada chlopně ohrožuje srdce bez ohledu na věk
Zdroj: ČT24

Na onemocnění srdce a cév ročně v Česku umírá 45 procent nemocných. Kardiovaskulární problémy navíc ohrožují stále mladší ročníky. Moderní medicína se proto již dlouhou dobu snaží definovat algoritmus péče o mladé osoby, kterým by vlivem poškození oběhového systému mohla hrozit náhlá smrt.

  • Pracoviště preventivní kardiologie IKEM v Praze se zabývá širokou problematikou prevence civilizačních chorob, se zvláštním zaměřením na nemoci oběhového systému. Zaměřuje se hlavně na sekundární i primární prevenci osob s vysokým nebo vyšším rizikem vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Součástí pracoviště je například i Poradna pro diabetiky, Poradna pro racionální stravu a obezitu nebo Centrum pro závislé na tabáku. Pracoviště je součástí Kardiocentra IKEM.

Náhlá smrt ohrožuje i zdánlivě zdravé, aktivní jedince, kteří často sportují a na nemoc vůbec nemyslí. Odborníci Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v rámci pilotního projektu financovaného půl milionem korun testovali 100 mladých sportovců. Alarmující je, že u každého desátého odhalili vážný zdravotní problém, který může ohrozit nejen zdraví, ale může způsobit v krajním případě i smrt.

Náhlá smrt je definována jako úmrtí, které nastává do jedné hodiny po prvním objevení se akutních obtíží. Tyto akutní obtíže mohou být první, ale také poslední, kterými bude člověk ve svém životě trpět. 

„Zvláštní skupinou jsou potom mladí sportovci vyšších výkonnostních tříd, zejména sportů, kde by svým výkonem mohli poškodit výkon týmu. Tito lidé s velkou zodpovědností ke svým povinnostem nedoléčují i běžná onemocnění, jako například virózy, a potom může za jejich závažným zdravotním stavem, v krajním případě úmrtím, stát nejen vrozené poškození oběhového systému, ale třeba akutní zánět srdeční svaloviny, eventuálně neznámá nebo podceňovaná vrozená srdeční vada,“ říká přednosta Kardiocentra IKEM Jan Pirk.

Proto se odborníci Pracoviště preventivní kardiologie IKEM zaměřili právě na tuto ohroženou skupinu. V rámci pilotního projektu lékaři sestavili soubor 100 osob, téměř výhradně tvořenou muži, ve věku 18 až 37 let. Byli to výhradně profesionální sportovci – hráči rugby, hokeje, nebo zabývající se atletikou.

„Kompletně jsme sledovali a hodnotili 93 % tohoto souboru. Výsledky byly více než alarmující. Echokardiografické vyšetření odhalilo výskyt vrozené vady aortální chlopně u zhruba 10 % sledovaných, ve 13 % jsme zjistili poruchu převodního systému, kterou je nutné kontrolovat a představuje pro svého nositele již určité omezení. U dalších 10 % sportovců pak byla zjištěna závažná metabolická vada, o které dosud neměli ani ponětí,“ popisuje přednostka Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Věra Adámková. 

Nahrávám video
Kardiolog: Výskyt srdečních vad v populaci je 7 na 1000
Zdroj: ČT24

Nálezy na aortální chlopni jsou spojeny s vyšším rizikem závažné chlopenní vady, které se budou nejspíše časem zhoršovat a postupovat až do nutnosti náhrady chlopně protézou a následné celoživotní léčby. Proto by bylo potřeba vymyslet a zajistit dlouhodobé sledování mladých sportovců, které by náhlým úmrtím v budoucnu zamezilo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 1 hhodinou

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 1 hhodinou

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 21 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 21 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
20. 4. 2026

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
20. 4. 2026
Načítání...