Kdo hodně pije alkohol, víc toho sní. Vědci našli příčinu v mozku

Výzkum na myších naznačuje, proč mají lidé, kteří pijí alkohol, takovou chuť na jídlo. O žaludek v tomto případě vůbec nejde, problém leží v mozku a neuronech.

Vědecká studie expertů z Francis Crick Institute vyšla v časopise Nature na začátku ledna. Autoři popisují, jak silné je spojení mezi konzumací alkoholu a apetitem. Laboratorním myším injekčně podávali vysoké dávky alkoholu, přitom je však nadále krmili standardním množstvím potravy. Kdyby obdobné množství alkoholu zkonzumoval člověk, odpovídalo by to asi dvěma lahvím silného vína za den.

U opilých myší vědci sledovali, co se pak děje v jejich mozcích. Ukázalo se, že alkohol prakticky okamžitě aktivuje neurony AgRP. Ty, jak již vědci dlouho vědí, zvyšují chuť k jídlu a současně zpomalují metabolismus a snižují výdaje energie.

Přestože tento výzkum probíhal doposud pouze na myších, dají se podle jeho autorů obdobné výsledky předpokládat také u lidí. Neurony AgRP jsou totiž evolučně velice staré a u lidí i myší (a dalších organismů) fungují velmi podobně.

19 minut
OVM: Alkohol jako droga
Zdroj: ČT24

„Vůbec nepochybujeme o tom, že se tyto neurony aktivují zcela stejně u lidí – a to je důvod, proč předpokládáme obdobný efekt,“ uvedla v rozhovoru pro Scientific American hlavní autorka studie Sarah Cainová. 

Nezastavitelný hlad

Již dřívější výzkumy popsaly, že když se neurony AgRP (neboli Agouti-related protein) u myší aktivují, jsou zvířata schopná jíst pořád, a to přesto, že již mají plný žaludek. Naopak jsou-li deaktivované, myši potravu odmítají.

U lidí je to podobné: za normálních okolností se aktivují, když naše tělo potřebuje kalorie. Tím nám signalizují, že se máme najíst. Jenže když se do tohoto procesu zapojí alkohol, stane se něco jiného: i když má alkohol spoustu kalorií, mozek jako by to neviděl. Naopak tělo nutí, aby konzumovalo kalorií ještě více.

Proč přesně, to se zatím neví, ale pro vědce to představuje hádanku, na kterou by velmi rádi získali odpověď. V další fázi výzkumu bude tento vědecký tým řešit, jestli existuje nějaký rozdíl mezi tím, jaká jídla lidé (a myši) pijící alkohol upřednostňují. Existuje totiž hypotéza, že alkohol zvyšuje chuť především na tuky, je ji však nutné ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 7 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 9 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...