Kdo hodně pije alkohol, víc toho sní. Vědci našli příčinu v mozku

Výzkum na myších naznačuje, proč mají lidé, kteří pijí alkohol, takovou chuť na jídlo. O žaludek v tomto případě vůbec nejde, problém leží v mozku a neuronech.

Vědecká studie expertů z Francis Crick Institute vyšla v časopise Nature na začátku ledna. Autoři popisují, jak silné je spojení mezi konzumací alkoholu a apetitem. Laboratorním myším injekčně podávali vysoké dávky alkoholu, přitom je však nadále krmili standardním množstvím potravy. Kdyby obdobné množství alkoholu zkonzumoval člověk, odpovídalo by to asi dvěma lahvím silného vína za den.

U opilých myší vědci sledovali, co se pak děje v jejich mozcích. Ukázalo se, že alkohol prakticky okamžitě aktivuje neurony AgRP. Ty, jak již vědci dlouho vědí, zvyšují chuť k jídlu a současně zpomalují metabolismus a snižují výdaje energie.

Přestože tento výzkum probíhal doposud pouze na myších, dají se podle jeho autorů obdobné výsledky předpokládat také u lidí. Neurony AgRP jsou totiž evolučně velice staré a u lidí i myší (a dalších organismů) fungují velmi podobně.

19 minut
OVM: Alkohol jako droga
Zdroj: ČT24

„Vůbec nepochybujeme o tom, že se tyto neurony aktivují zcela stejně u lidí – a to je důvod, proč předpokládáme obdobný efekt,“ uvedla v rozhovoru pro Scientific American hlavní autorka studie Sarah Cainová. 

Nezastavitelný hlad

Již dřívější výzkumy popsaly, že když se neurony AgRP (neboli Agouti-related protein) u myší aktivují, jsou zvířata schopná jíst pořád, a to přesto, že již mají plný žaludek. Naopak jsou-li deaktivované, myši potravu odmítají.

U lidí je to podobné: za normálních okolností se aktivují, když naše tělo potřebuje kalorie. Tím nám signalizují, že se máme najíst. Jenže když se do tohoto procesu zapojí alkohol, stane se něco jiného: i když má alkohol spoustu kalorií, mozek jako by to neviděl. Naopak tělo nutí, aby konzumovalo kalorií ještě více.

Proč přesně, to se zatím neví, ale pro vědce to představuje hádanku, na kterou by velmi rádi získali odpověď. V další fázi výzkumu bude tento vědecký tým řešit, jestli existuje nějaký rozdíl mezi tím, jaká jídla lidé (a myši) pijící alkohol upřednostňují. Existuje totiž hypotéza, že alkohol zvyšuje chuť především na tuky, je ji však nutné ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 18 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...