Ayahuasca je droga, která vědce překvapuje léčebnými účinky

Dominique byla závislá na kokainu a kouřila denně dvě krabičky cigaret, dokud neobjevila ayahuascu, halucinogenní nápoj pocházející z Amazonie. „Se vším jsem najednou přestala, a to bez jakéhokoli úsilí,“ říká. Tato Američanka francouzského původu patří k tisícům milovníků tohoto nápoje, který začíná být ve Spojených státech populární a zajímá vědce zabývající se psychiatrií. Ti v něm spatřují potenciální lék proti závislosti, depresi nebo posttraumatickému syndromu.

Ayahuasca, kterou američtí zdravotníci označili za tvrdou drogu, však není bez rizika. Tento odvar z liany Banisteriopsis caapi a listů rostliny chacruna, který se připravuje a pije podle šamanských rituálů, se v posledních deseti letech těší mimořádné popularitě. Zvláště v Silicon Valley a v Hollywoodu, kde některé celebrity - Sting, Paul Simon, Tori Amos či Lindsay Lohanová - popsaly svou zkušenost s tímto nápojem.

„Mylně se soudí, že ji užívají jen hippies s péry ve vlasech, ale berou ji módní návrháři, herci, kadeřníci, šéfové podniků, právníci…,“ ujišťuje Jeff, který pořádá seance s popíjením tohoto nápoje. „V době poznamenané konzumním stylem života lidé hledají silné duchovní zážitky,“ prohlašuje.

Podle profesora Minnesotské univerzity Dennise McKenna se v New Yorku každou noc koná asi stovka seancí a totéž zřejmě platí o Los Angeles nebo o San Franciscu. Je však těžké to přesněji určit, protože tato substance obsahující silně psychotropní látku dimethyltryptamin (DMT) je nelegální.

Jak působí ayahuasca

Ti, kdo ayahuascu užívají, tvrdí, že tak činí jen jednou za několik měsíců. Nejprve musejí dodržovat týdenní přísnou dietu, než se mohou zúčastnit seancí, které se konají v přírodě a zahrnují meditace a tradiční zpěvy.

Pozření nápoje vyvolává euforické halucinace. „Měla jsem pocit, že vystupuji ze svého těla. Viděla jsem růžové a fialové hrdličky a zelené geometrické obrazce,“ říká Dominique. Jiné vidiny jsou však mnohem pochmurnější, někdy až hrůzostrašné. Většinou je doprovází zvracení. „To je očista,“ tvrdí Jeff.

  • Nejznámější ayahuascovou církví je brazilská Santo Daime založená ve třicátých letech dvacátého století. Jde o církev s prvky křesťanství, animismu, spiritismu i amazonského šamanismu. Ayahuascu používají při svých bohoslužbách. Při nich bývají ženy i muži formálně oděni a odděleně tančí a zpívají náboženské písně. 

Někteří nezaznamenají žádné změny, jiní však popisují radikální proměnu. „Přestal jsem kouřit, začal jsem meditovat, změnil jsem svůj vztah k přírodě a usmířil jsem se s rodiči,“ vypočítává Leonard.

Vědecké účinky drogy jsou nečekaně působivé

Léčebné účinky zajímají stále více vědců. Patří k nim i Jessica Nielsonová z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Ayahuascu začala studovat po cestě do Peru, kde viděla dvě osoby s posttraumatickým syndromem, které se po jejím pozření zřejmě uzdravily.

Jessica Nielsonová se pokouší získat od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolení pro klinické testy. Není to však snadné, ačkoli psychotropní látky, jako je extáze, jejíž základní substancí je MDMA, nebo LSD, se v psychiatrii začínají těšit jisté milosti.

Ayahuasca
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědce ve Spojených státech brzdí zákonný rámec, ale ayahuascu zkoumají jinde, především v Brazílii, kde je legální, jakož i v dalších zemích Latinské Ameriky, jako je Mexiko, Peru či Kolumbie, a ve Španělsku, kde využívají vakua v zákonech.

Jedna studie se uskutečňuje v Brazílii na lidech trpících chronickou depresí, kteří špatně reagují na běžná antidepresiva. Předběžné výsledky jsou pozitivní.

Rizika léku

Ayahuasca však může být nebezpečná, zvláště pro lidi užívající antidepresiva, trpící psychózou nebo srdečními problémy, pro epileptiky a astmatiky. „Musíme se ujistit, že lidé jsou fyzicky i duševně schopni ayahuascu snést,“ vysvětluje Jeff.

Popularita nápoje, který si někteří obstarávají na internetu, však také přitahuje šarlatány a může dojít k dramatickým situacím. Droga totiž sice vyvolává euforii, ale někdy také deprese a paranoidní výbuchy či záchvaty paniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 10 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 12 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 12 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 15 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 16 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 19 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
11. 12. 2025
Načítání...