Ayahuasca je droga, která vědce překvapuje léčebnými účinky

Dominique byla závislá na kokainu a kouřila denně dvě krabičky cigaret, dokud neobjevila ayahuascu, halucinogenní nápoj pocházející z Amazonie. „Se vším jsem najednou přestala, a to bez jakéhokoli úsilí,“ říká. Tato Američanka francouzského původu patří k tisícům milovníků tohoto nápoje, který začíná být ve Spojených státech populární a zajímá vědce zabývající se psychiatrií. Ti v něm spatřují potenciální lék proti závislosti, depresi nebo posttraumatickému syndromu.

Ayahuasca, kterou američtí zdravotníci označili za tvrdou drogu, však není bez rizika. Tento odvar z liany Banisteriopsis caapi a listů rostliny chacruna, který se připravuje a pije podle šamanských rituálů, se v posledních deseti letech těší mimořádné popularitě. Zvláště v Silicon Valley a v Hollywoodu, kde některé celebrity - Sting, Paul Simon, Tori Amos či Lindsay Lohanová - popsaly svou zkušenost s tímto nápojem.

„Mylně se soudí, že ji užívají jen hippies s péry ve vlasech, ale berou ji módní návrháři, herci, kadeřníci, šéfové podniků, právníci…,“ ujišťuje Jeff, který pořádá seance s popíjením tohoto nápoje. „V době poznamenané konzumním stylem života lidé hledají silné duchovní zážitky,“ prohlašuje.

Podle profesora Minnesotské univerzity Dennise McKenna se v New Yorku každou noc koná asi stovka seancí a totéž zřejmě platí o Los Angeles nebo o San Franciscu. Je však těžké to přesněji určit, protože tato substance obsahující silně psychotropní látku dimethyltryptamin (DMT) je nelegální.

Jak působí ayahuasca

Ti, kdo ayahuascu užívají, tvrdí, že tak činí jen jednou za několik měsíců. Nejprve musejí dodržovat týdenní přísnou dietu, než se mohou zúčastnit seancí, které se konají v přírodě a zahrnují meditace a tradiční zpěvy.

Pozření nápoje vyvolává euforické halucinace. „Měla jsem pocit, že vystupuji ze svého těla. Viděla jsem růžové a fialové hrdličky a zelené geometrické obrazce,“ říká Dominique. Jiné vidiny jsou však mnohem pochmurnější, někdy až hrůzostrašné. Většinou je doprovází zvracení. „To je očista,“ tvrdí Jeff.

  • Nejznámější ayahuascovou církví je brazilská Santo Daime založená ve třicátých letech dvacátého století. Jde o církev s prvky křesťanství, animismu, spiritismu i amazonského šamanismu. Ayahuascu používají při svých bohoslužbách. Při nich bývají ženy i muži formálně oděni a odděleně tančí a zpívají náboženské písně. 

Někteří nezaznamenají žádné změny, jiní však popisují radikální proměnu. „Přestal jsem kouřit, začal jsem meditovat, změnil jsem svůj vztah k přírodě a usmířil jsem se s rodiči,“ vypočítává Leonard.

Vědecké účinky drogy jsou nečekaně působivé

Léčebné účinky zajímají stále více vědců. Patří k nim i Jessica Nielsonová z Kalifornské univerzity v San Franciscu. Ayahuascu začala studovat po cestě do Peru, kde viděla dvě osoby s posttraumatickým syndromem, které se po jejím pozření zřejmě uzdravily.

Jessica Nielsonová se pokouší získat od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) povolení pro klinické testy. Není to však snadné, ačkoli psychotropní látky, jako je extáze, jejíž základní substancí je MDMA, nebo LSD, se v psychiatrii začínají těšit jisté milosti.

Ayahuasca
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědce ve Spojených státech brzdí zákonný rámec, ale ayahuascu zkoumají jinde, především v Brazílii, kde je legální, jakož i v dalších zemích Latinské Ameriky, jako je Mexiko, Peru či Kolumbie, a ve Španělsku, kde využívají vakua v zákonech.

Jedna studie se uskutečňuje v Brazílii na lidech trpících chronickou depresí, kteří špatně reagují na běžná antidepresiva. Předběžné výsledky jsou pozitivní.

Rizika léku

Ayahuasca však může být nebezpečná, zvláště pro lidi užívající antidepresiva, trpící psychózou nebo srdečními problémy, pro epileptiky a astmatiky. „Musíme se ujistit, že lidé jsou fyzicky i duševně schopni ayahuascu snést,“ vysvětluje Jeff.

Popularita nápoje, který si někteří obstarávají na internetu, však také přitahuje šarlatány a může dojít k dramatickým situacím. Droga totiž sice vyvolává euforii, ale někdy také deprese a paranoidní výbuchy či záchvaty paniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 42 mminutami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 1 hhodinou

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 4 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 6 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 8 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 18 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...