Studie: Podle tělesné vůně lze odhadnout některé osobnostní vlastnosti. Ani parfém je neskryje

Tělesná vůně hraje významnou roli v celé řadě sociálních interakcí, počínaje vztahem matky a novorozence až po výběr partnera. Ukazuje se, že tělesná vůně nám může ledasco napovědět o zdravotním stavu, stravě či emočním vyladění daného jedince.

Několik studií z posledních let také zjistilo, že lidé jsou schopni na základě tělesné vůně do určité míry odhadovat i některé osobnostní vlastnosti. V každodenním životě však mnoho lidí běžně používá celou řadu kosmetických přípravků, jako jsou například deodoranty či parfémy. Jaká potom bude úspěšnost odhadování osobnosti na základě tělesné vůně, necháme-li pokusné osoby používat kosmetiku?

Unikátní směs vůní

Přesně tuto otázku si položili výzkumníci z Národního ústavu duševního zdraví, Přírodovědecké fakulty UK a Wroclavské univerzity. Vycházeli při tom z předchozích výzkumů, které zjistily, že při použití parfémů nedochází k pouhému překrývání tělesné vůně, ale k interakci mezi vůní parfému a tělesnou vůní jedince, čímž vzniká unikátní směs. Jinými slovy jeden a ten samý parfém je na každém cítit jinak.


„V rámci experimentu byly získány vzorky podpažní vůně celkem od 113 lidí (58 žen, 55 mužů). Každý z nich si do jednoho podpaží aplikoval kosmetický prostředek, který běžně používá, zatímco do druhého podpaží neaplikoval žádný kosmetický prostředek. Zároveň všichni vyplnili osobnostní dotazník, který zjišťoval míru jejich dominance, neuroticismu a extraverze,“ popisuje jeden z autorů výzkumu, doc. Mgr. Jan Havlíček, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví a Přírodovědecké fakulty UK.

Neuroticismus skryjete deodorantem, dominanci ne

V druhé části studie byla skupina 68 hodnotitelů požádána o odhadnutí osobnostních charakteristik na základě přičichnutí k daným pachovým vzorkům. „Analýza dat ukázala, že lidé hodnotí tělesnou vůni dominantních jedinců ve shodě s tím, co sami uvedli v dotazníku, a to ať použili kosmetiku, či nikoliv. Oproti tomu neuroticismus byl odhadován relativně přesně z tělesné vůně samotné, ne však po použití kosmetiky. Extraverze pak nebyla na základě tělesné vůně odhadována přesně ani v jedné z podmínek,“ shrnuje docent Havlíček z Národního ústavu duševního zdraví a Přírodovědecké fakulty UK.

Výsledky této studie jsou ve shodě s několika předchozími, které podobně zjistily, že některé osobnostní vlastnosti, jako jsou dominance a neuroticismus, je možné odhadovat i na základě tělesné vůně. Zatímco extraverze se zřejmě do tělesného pachu nepromítá. „Použitím kosmetiky mohou lidé, byť třeba nevědomě, vytvářet obraz, který je sociálně žádoucí, a potlačovat informaci o vlastnostech, které jsou považovány za sociálně nežádoucí, jako je tomu v případě neuroticismu,“ uzavírá docent Havlíček. Studie byla publikována v odborném časopise Frontiers in Psychology.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...