Patnáctiletí čeští žáci byli v testech čtenářské, matematické i přírodovědné gramotnosti horší než jejich předchůdci v roce 2012. Zjistilo to srovnání PISA, jehož výsledky v úterý představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Největší propad nastal v přírodovědě, kde byly výsledky českých žáků průměrné, zatímco v roce 2012 byly nad průměrem zúčastněných zemí. V matematické gramotnosti byli čeští žáci průměrní, ve čtenářské gramotnosti mírně podprůměrní.
Do srovnání, které připravuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), se loni zapojilo 72 zemí. V Česku se ho zúčastnilo přes 6500 patnáctiletých žáků ze 345 škol. Byli mezi nimi žáci ze základních škol, víceletých gymnázií a prvních ročníků středních škol. Nejlepších výsledků ve všech třech gramotnostech dosáhli žáci v Singapuru.
Čeští žáci se neustále zhoršují, zní hlavní zpráva
Srovnání se koná každé tři roky. V Česku je trend kontinuálně se zhoršujících výsledků, uvedl Zatloukal. Náměstek ministryně školství Stanislav Štech doplnil, že jednotlivá zhoršení jsou různě statisticky významná. Například u čtenářské gramotnosti jde spíše o stagnaci. Zhoršení u matematické gramotnosti označil za statisticky nevýznamné.
Poslední ročník testů se zaměřil hlavně na přírodovědnou gramotnost. Úlohy byly vytvořeny na základě rozmanitých situací běžného života a záměrně v nich nebyl kladen důraz na to, jak žáci umí reprodukovat získané vědomosti, ale na to, jak dokážou schopnosti a osvojené dovednosti využít.
Ve srovnání s rokem 2006, kdy byla naposledy přírodovědná gramotnost prioritou, se zvýšil podíl žáků s nejhorší úrovní znalostí: Pod úrovní, kterou PISA považuje za základní, je 1/5 podílu českých žáků. „Ta skupina se zvětšuje na všech druzích škol včetně víceletých gymnázií. Jsou to žáci, u kterých je možné očekávat problémy při uplatnění,“ řekl Zatloukal.
Přírodověda českým studentům nejde. Proč?
Nejvyššího počtu bodů v testu přírodovědné gramotnosti dosáhli žáci ze Singapuru, následovaní žáky z Japonska, Estonska a Finska.
Výsledek žáků z České republiky má hodnotu 493 bodů a byl v testu přírodovědné gramotnosti srovnatelný s průměrem zemí OECD a srovnatelný s výsledkem žáků z Norska, USA, Rakouska, Francie, Švédska, Španělska, Lotyšska a Ruské federace. Česká republika se ovšem zařadila do skupiny sedmi zemí OECD, jejichž nadprůměrný výsledek z roku 2006 se za devět let statisticky významně zhoršil.
Ve vzdělávacích oblastech živé systémy, fyzikální systémy a systémy Země a vesmíru dosáhli čeští žáci oproti roku 2006 horších výsledků ve všech sledovaných druzích škol. Nevykazovali ve zvládnutí přírodovědných vzdělávacích oblastí výraznějších rozdílů. Měli relativně lepší znalost obsahu přírodních věd než znalost procedurální (např. příprava pokusu).
Dovednost vysvětlovat jevy vědecky zvládli čeští žáci lépe, ovšem hůře vyhodnocovali a navrhovali přírodovědný výzkum. Vědecky interpretovat data a důkazy zvládali průměrně. Z výsledků šetření PISA se ukazuje, že čeští žáci se v rámci přírodovědných předmětů pouze v omezené míře setkávají s výukou zahrnující experimentování a badatelskou činnost.
Štech považuje za nezbytné provést důkladnější analýzu testů. „Klíčové je, abychom výsledky dokázali provázat jako výzvy a inspirace pro další výzkum,“ poznamenal.
Zlepšení by podle něj mohlo pomoci zvýšení rozpočtu školství včetně platů učitelů, lepší metodická a didaktická podpora učitelů, systematický profesní rozvoj pedagogů a zvýšení hodinových dotací nebo dělení tříd na skupiny pro klíčové předměty.
O tyto kroky se současné vedení ministerstva snaží také reformou financování škol nebo kariérním řádem pro učitele, doplnil. CELOU ZPRÁVU NAJDETE ZDE.
Mezinárodní šetření PISA (Programme for International Student Assesment) je považováno za největší a nejdůležitější mezinárodní šetření v oblasti měření výsledků vzdělávání, které v současné době ve světě probíhá.
Výzkum je jednou z aktivit Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Šetření je zaměřeno na zjišťování úrovně gramotností patnáctiletých žáků, kteří se ve většině zúčastněných zemí nacházejí v posledních ročnících povinné školní docházky.
Je koncipován tak, aby poskytoval tvůrcům školské politiky v jednotlivých zemích všechny důležité informace o fungování jejich školských systémů.
