Přírodovědci našli novou populaci komodských varanů na izolovaném ostrově

Na ostrově Flores žije několik populací ohrožených varanů komodských, největších žijících ještěrů současnosti. Nikdo ale neví, kolik jich tam přesně je – na ostrově žijí rozptýleně a velmi skrytě.

Biologové z organizace Act for Wildlife během roku 2015 a 2016 zkoumali, kde se tyto populace na ostrově vyskytují a jak jsou početné. Poté, co bude jejich výzkum příští rok dokončen, vznikne z něj komplexní databáze, díky níž bude možné poprvé vytvořit akční plán na záchranu varana komodského v celé Indonésii.

Vědci během svého výzkumu objevili dvě zcela neznámé populace varanů – nejnověji na malém ostrůvku Longos, který leží nedaleko od ostrova Flores. Kromě varanů zde biologové našli také doposud nepopsanou populaci kriticky ohroženého kakadua. Vědci zkoumají oblast jak klasickým terénním průzkumem, tak i moderními metodami, jako jsou drony. Podívejte se, jak vypadal přelet jejich drona nad ostrůvkem Ontoloe:


Přesně zmapovat celý Flores a přilehlé ostrůvky není vůbec snadný úkol. Plocha ostrova je 13 540 km², počet obyvatel byl v roce 2003 přes 1 500 000. Většina ostrova je tvořená hustými deštnými pralesy a hornatým terénem. Pro varany jsou stejně důležité i okolní menší ostrůvky, například Komodo, Rinca nebo Gili Dasami.

Výjimeční varani jsou vzpomínkou na megafaunu

Největší zaznamenaný exemplář varana komodského měřil 310 centimetrů a vážil přes 150 kilogramů. Na indonéských ostrovech byl až do příjezdu Evropanů jednoznačně dominantním predátorem – dokázal ulovit cokoliv, s čím se setkal, včetně člověka.

Západní svět znal tohoto tvora jen z domorodých legend, vědecky byl popsán teprve před 100 lety, roku 1912. Vědci se domnívali, že varani jsou produktem tzv. ostrovního gigantismu: některá zvířata žijící na ostrovech jsou mnohem větší než ta, která žijí na kontinentech. Novější výzkumy ovšem prokázaly, že varani komodští jsou spíš jedni z posledních žijících exemplářů tzv. australské megafauny.

Díky izolovanosti tohoto kontinentu se zde v době před 24 miliony lety začali vyvíjet tvorové s nadměrnými rozměry, nejčastěji vačnatci, ale také ptáci a plazi. Po příchodu člověka se ale ukázalo, že oštěp přemůže i největšího vakolva nebo obřího klokana – tito tvorové pak velmi rychle vyhynuli.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 6 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...