NASA objevila na Marsu obrovskou podzemní zásobárnu vodního ledu

Obrovské ložisko vodního ledu ukryté nepříliš hluboko pod povrchem Marsu objevili vědci s pomocí amerického satelitu Mars Reconnaissance Orbiter (MRO). Odhaduje se, že by mělo obsahovat tolik vody, jako má Hořejší jezero v Severní Americe. Na svých stránkách o tom informovala americká vesmírná agentura NASA.

Odborníky k významnému objevu přivedl zájem o neobvykle hrbolatý terén v části oblasti nazvané Utopia Planitia. Ta se nachází zhruba v polovině mezi rovníkem a severním pólem rudé planety. Rozhodli se místo prozkoumat pomocí radaru SHARAD, který je umístěn na družici obíhající kolem Marsu a dokáže probádat i vrstvy pod povrchem.

Při rozboru údajů získaných při více než 600 přeletech satelitu nad zkoumanou oblastí vědci zjistili, že jde o ložisko rozlohou rozsáhlejší, než je území Mexika. Jeho hloubka se pohybuje od přibližně 80 do asi 170 metrů a jeho složení tvoří z 50 až 85 procent vodní led promísený s prachem a většími kamennými částicemi.

Velmi významná je skutečnost, že se tato voda nachází blízko pod povrchem - v hloubce jednoho až deseti metrů. Tato vrstva ji na jednu stranu chrání před unikáním do řídké marsovské atmosféry, ale zároveň z tohoto ložiska dělá možnou obrovskou dobře přístupnou zásobárnu vody pro budoucí lidské výpravy, které budou Mars jednou zkoumat.

Voda dostupná všem. Co to změní?

„Toto ložisko je pravděpodobně mnohem dostupnější než většina vodního ledu na Marsu, protože je na relativně nízké marsopisné šířce. Leží v ploché, hladké oblasti, kde bude přistání snazší než v jiných místech s ledem ukrytým pod povrchem,“ uvedl Jack Holt z Texaské univerzity, který se podílí na výzkumech zaměřených na vodu a led na Marsu.

Hořejší jezero, ke kterému z hlediska množství vody vědci ložisko přirovnávají, je největší z pěti Velkých jezer nacházejících se na pomezí USA a Kanady. Je dlouhé 563 kilometrů, široké až 257 kilometrů a průměrná hloubka činí 147 metrů. Objem vody v tomto jezeře dosahuje 12 100 kilometrů krychlových.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 7 hhodinami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 17 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 19 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...