Mění politika kvalitu spánku? Čeští psychologové popsali, jak ji ovlivnil brexit

Chytré mobily a aplikace dokáží zjistit o kvalitě lidského spánku spoustu informací. Třeba to, jaký dopad na něj má politika.

Moderní média mají celoplanetární dosah a díky tomu nás události globálního dosahu doslova nenechají spát. Tuto skutečnost potvrdili na unikátních datech vědci z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy (NUDZ), kteří s pomocí vývojářů originální české mobilní aplikace Sleep as Android analyzují miliony spánkových záznamů získaných od uživatelů roztroušených po celé Zemi.

Nahrávám video

Aplikace, kterou používají ve více než padesáti státech, změří pomocí chytrého telefonu délku a kvalitu spánku a umožní probudit ve správný moment tak, aby bylo vstávání co nejpříjemnější. Aplikace měří podle pohybů člověka, jak silně spí. Uživatelé poskytují svá anonymní spánková data pro vědecké účely. Čeští vědci díky tomu mají záznamy o přibližně osmi milionech prospaných nocí.

Ještě méně spánku po vyhlášení výsledků

Výzkumníci se zaměřili na otázku, nakolik modelová situace s potenciálním globálním dosahem, jakou bylo referendum o brexitu, může ovlivnit spánek u více než 3500 obyvatel Evropy, kteří mobilní aplikaci využívali na počátku tohoto léta. „Ukázalo se, že v době brexitové noci spali Britové v porovnání s ostatními Evropany zřetelně kratší dobu. Zjevně očekávali vyhlášení výsledků referenda, které bylo oznámeno v časných ranních hodinách následujícího dne,“ popisuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

Oproti ostatním státům EU však obyvatelé Spojeného království spali výrazně kratší dobu i následující noc, tedy z 24. na 25. června. „Řádově stovky Britů, s jejichž daty jsme mohli pracovat, spaly ještě kratší dobu právě tuto noc, kdy už byly výsledky referenda známé. Průměrně se doba spánku tuto noc plošně zkrátila téměř o čtvrt hodiny oproti předpokladu na ten daný den, což je již statisticky významná hodnota,“ vysvětluje doktor Španiel.

Unikátní spánková mapa

Aplikace, již používají lidé po celé Evropě, však umožnila ještě jedno srovnání. „Pokud analyzujeme charakter spánku během celého brexitového týdne od uživatelů aplikace v jednotlivých členských státech EU, vyjde nám v tomto parametru mapa podobností spánkového profilu v porovnání s Británií. Můžeme z ní vyvodit, která evropská země pravděpodobně nejvíce prožívala závažná rozhodnutí Britů,“ popisuje Filip Španiel.

  • Držitelem rekordu v době nejdelší doby bez spánku je Randy Gardner (narozen 1947). Úmyslně nespal 264,4 hodin, tedy 11 dní a 24 minut v kuse. Byl během toho monitorován lékaři, kteří měřili, jak se na něm spánková deprivace projevuje. 

Nejblíže obyvatelům Spojeného království byla v tomto smyslu překvapivě Česká republika a hned na druhém místě Nizozemsko. Události kolem brexitu se do charakteru spánku naopak nijak nepromítly v Rusku, Skandinávii, ale i Portugalsku a Rumunsku.

Dlouhý, nebo kvalitní spánek?

Délka spánku je velmi individuální, někomu stačí šest hodin, jiný potřebuje přes osm hodin. Na kvalitu spánku je však dobré dávat si pozor: změna jeho kvality bývá signálem, že s organismem něco není v pořádku. Může se jednat o nástup nějakých duševních problémů, signalizovat může řadu psychických stavů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 9 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
včera v 16:00

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
včera v 14:40
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
včera v 13:00

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
včera v 11:04

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
včera v 09:57

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...