Mění politika kvalitu spánku? Čeští psychologové popsali, jak ji ovlivnil brexit

Chytré mobily a aplikace dokáží zjistit o kvalitě lidského spánku spoustu informací. Třeba to, jaký dopad na něj má politika.

Moderní média mají celoplanetární dosah a díky tomu nás události globálního dosahu doslova nenechají spát. Tuto skutečnost potvrdili na unikátních datech vědci z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy (NUDZ), kteří s pomocí vývojářů originální české mobilní aplikace Sleep as Android analyzují miliony spánkových záznamů získaných od uživatelů roztroušených po celé Zemi.

Nahrávám video
Dopad Brexitu na spánek
Zdroj: ČT24

Aplikace, kterou používají ve více než padesáti státech, změří pomocí chytrého telefonu délku a kvalitu spánku a umožní probudit ve správný moment tak, aby bylo vstávání co nejpříjemnější. Aplikace měří podle pohybů člověka, jak silně spí. Uživatelé poskytují svá anonymní spánková data pro vědecké účely. Čeští vědci díky tomu mají záznamy o přibližně osmi milionech prospaných nocí.

Ještě méně spánku po vyhlášení výsledků

Výzkumníci se zaměřili na otázku, nakolik modelová situace s potenciálním globálním dosahem, jakou bylo referendum o brexitu, může ovlivnit spánek u více než 3500 obyvatel Evropy, kteří mobilní aplikaci využívali na počátku tohoto léta. „Ukázalo se, že v době brexitové noci spali Britové v porovnání s ostatními Evropany zřetelně kratší dobu. Zjevně očekávali vyhlášení výsledků referenda, které bylo oznámeno v časných ranních hodinách následujícího dne,“ popisuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

Oproti ostatním státům EU však obyvatelé Spojeného království spali výrazně kratší dobu i následující noc, tedy z 24. na 25. června. „Řádově stovky Britů, s jejichž daty jsme mohli pracovat, spaly ještě kratší dobu právě tuto noc, kdy už byly výsledky referenda známé. Průměrně se doba spánku tuto noc plošně zkrátila téměř o čtvrt hodiny oproti předpokladu na ten daný den, což je již statisticky významná hodnota,“ vysvětluje doktor Španiel.

Unikátní spánková mapa

Aplikace, již používají lidé po celé Evropě, však umožnila ještě jedno srovnání. „Pokud analyzujeme charakter spánku během celého brexitového týdne od uživatelů aplikace v jednotlivých členských státech EU, vyjde nám v tomto parametru mapa podobností spánkového profilu v porovnání s Británií. Můžeme z ní vyvodit, která evropská země pravděpodobně nejvíce prožívala závažná rozhodnutí Britů,“ popisuje Filip Španiel.

  • Držitelem rekordu v době nejdelší doby bez spánku je Randy Gardner (narozen 1947). Úmyslně nespal 264,4 hodin, tedy 11 dní a 24 minut v kuse. Byl během toho monitorován lékaři, kteří měřili, jak se na něm spánková deprivace projevuje. 

Nejblíže obyvatelům Spojeného království byla v tomto smyslu překvapivě Česká republika a hned na druhém místě Nizozemsko. Události kolem brexitu se do charakteru spánku naopak nijak nepromítly v Rusku, Skandinávii, ale i Portugalsku a Rumunsku.

Dlouhý, nebo kvalitní spánek?

Délka spánku je velmi individuální, někomu stačí šest hodin, jiný potřebuje přes osm hodin. Na kvalitu spánku je však dobré dávat si pozor: změna jeho kvality bývá signálem, že s organismem něco není v pořádku. Může se jednat o nástup nějakých duševních problémů, signalizovat může řadu psychických stavů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
před 4 hhodinami

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
před 6 hhodinami

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
před 8 hhodinami

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
před 9 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
před 10 hhodinami

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
před 11 hhodinami

Černobyl dnes: o život jde na místech, kde to voní jarem

O Černobylu a jeho dopadech na lidské zdraví vyprávěl pro Českou televizi jeden z lidí, kteří ho znají nejlépe. Alexandr Kupnyj podnikl do nitra zničené elektrárny několik expedic a dobře ji prozkoumal.
před 13 hhodinami

Nový lék může dětem s Duchennovou svalovou dystrofií oddálit ztrátu chůze

Dětem s Duchennovou svalovou dystrofií (DMD) by mohl pomoci nový přípravek, který zpomaluje postup nemoci a oddaluje ztrátu schopnosti chůze. V Česku ho pojišťovna zatím schválila prvnímu pacientovi. Onemocnění, při němž postupně odumírají svaly, zatím nelze zcela vyléčit. Nemocí trpí v zemi přes 350 lidí.
před 14 hhodinami
Načítání...