Mění politika kvalitu spánku? Čeští psychologové popsali, jak ji ovlivnil brexit

Chytré mobily a aplikace dokáží zjistit o kvalitě lidského spánku spoustu informací. Třeba to, jaký dopad na něj má politika.

Moderní média mají celoplanetární dosah a díky tomu nás události globálního dosahu doslova nenechají spát. Tuto skutečnost potvrdili na unikátních datech vědci z Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy (NUDZ), kteří s pomocí vývojářů originální české mobilní aplikace Sleep as Android analyzují miliony spánkových záznamů získaných od uživatelů roztroušených po celé Zemi.

9 minut
Dopad Brexitu na spánek
Zdroj: ČT24

Aplikace, kterou používají ve více než padesáti státech, změří pomocí chytrého telefonu délku a kvalitu spánku a umožní probudit ve správný moment tak, aby bylo vstávání co nejpříjemnější. Aplikace měří podle pohybů člověka, jak silně spí. Uživatelé poskytují svá anonymní spánková data pro vědecké účely. Čeští vědci díky tomu mají záznamy o přibližně osmi milionech prospaných nocí.

Ještě méně spánku po vyhlášení výsledků

Výzkumníci se zaměřili na otázku, nakolik modelová situace s potenciálním globálním dosahem, jakou bylo referendum o brexitu, může ovlivnit spánek u více než 3500 obyvatel Evropy, kteří mobilní aplikaci využívali na počátku tohoto léta. „Ukázalo se, že v době brexitové noci spali Britové v porovnání s ostatními Evropany zřetelně kratší dobu. Zjevně očekávali vyhlášení výsledků referenda, které bylo oznámeno v časných ranních hodinách následujícího dne,“ popisuje MUDr. Filip Španiel, Ph.D. z Národního ústavu duševního zdraví.

Oproti ostatním státům EU však obyvatelé Spojeného království spali výrazně kratší dobu i následující noc, tedy z 24. na 25. června. „Řádově stovky Britů, s jejichž daty jsme mohli pracovat, spaly ještě kratší dobu právě tuto noc, kdy už byly výsledky referenda známé. Průměrně se doba spánku tuto noc plošně zkrátila téměř o čtvrt hodiny oproti předpokladu na ten daný den, což je již statisticky významná hodnota,“ vysvětluje doktor Španiel.

Unikátní spánková mapa

Aplikace, již používají lidé po celé Evropě, však umožnila ještě jedno srovnání. „Pokud analyzujeme charakter spánku během celého brexitového týdne od uživatelů aplikace v jednotlivých členských státech EU, vyjde nám v tomto parametru mapa podobností spánkového profilu v porovnání s Británií. Můžeme z ní vyvodit, která evropská země pravděpodobně nejvíce prožívala závažná rozhodnutí Britů,“ popisuje Filip Španiel.

  • Držitelem rekordu v době nejdelší doby bez spánku je Randy Gardner (narozen 1947). Úmyslně nespal 264,4 hodin, tedy 11 dní a 24 minut v kuse. Byl během toho monitorován lékaři, kteří měřili, jak se na něm spánková deprivace projevuje. 

Nejblíže obyvatelům Spojeného království byla v tomto smyslu překvapivě Česká republika a hned na druhém místě Nizozemsko. Události kolem brexitu se do charakteru spánku naopak nijak nepromítly v Rusku, Skandinávii, ale i Portugalsku a Rumunsku.

Dlouhý, nebo kvalitní spánek?

Délka spánku je velmi individuální, někomu stačí šest hodin, jiný potřebuje přes osm hodin. Na kvalitu spánku je však dobré dávat si pozor: změna jeho kvality bývá signálem, že s organismem něco není v pořádku. Může se jednat o nástup nějakých duševních problémů, signalizovat může řadu psychických stavů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 5 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 7 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 9 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 9 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 10 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 12 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...