Ceny Akademie věd ČR získaly například výzkum fotosystému a imunity

Nejvýznamnější výzkumné projekty podle Akademie vědy propagují českou vědu i v zahraničí.

Ceny Akademie věd ČR letos získaly výzkum fotosystému nebo evolučně staré formy imunity, která chrání rostliny a bezobratlé před viry. Uspěla také analýza složení vegetace v lesích a příčin změn biodiverzity. Premiérovou Cenu předsedy AV ČR a Nadačního fondu Neuron za popularizaci vědy pro pracovníky do 40 let získal Michal Švanda, který veřejnost seznamuje s novinkami v astronomii. Ocenění budou slavnostně předána dnes odpoledne.

Ceny Akademie věd ČR se udělují za excelentní vědecké výsledky, které přispívají k prestiži české vědy v mezinárodním srovnání a od jejichž prvního zveřejnění nebo realizování neuplynulo více než pět let.

V první kategorii jsou oceňovány vědecké týmy za projekty financované AV ČR. Za výzkum fotosystému byl oceněn tým vedený Josefem Komendou. Funkce systému je spojena s vývojem kyslíku, takže je zásadní pro život na Zemi. Zároveň může být modelem pro syntetickou biologii. Pokud by se takový systém podařilo napodobit v umělých podmínkách, mohl by být základem jedinečného zdroje energie.

Druhý oceněný tým v této kategorii vede Petr Svoboda z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. U savců zkoumal RNA interferenci, což je evolučně velmi stará forma imunity. U savců je ale plně funkční pouze v myších vajíčcích. Tým odhalil, že právě v myším vajíčku funguje díky speciální formě enzymu Dicer. Otevírá se tím nový směr pro vývoj antivirové terapie, protože modifikací enzymu Dicer by se mohla aktivovat tato forma imunity také u savců.

Jiná strana globálního oteplování

Cenu pro mladého vědce do 35 let si odnese Martin Kopecký z Botanického ústavu AV ČR. Zkoumal, jak se proměňuje rozmanitost vegetace lesů mírného pásma. To může být indikátorem globálních změn klimatu. V letos publikované studii prezentoval, že pozorovaná změna rozšíření druhů nemusí odrážet změnu klimatu, ale spíše rozdílné ekologické nároky jednotlivých vývojových stadií dřevin.

Poprvé se udělovala cena za popularizaci vědy. Získal ji šestatřicetiletý Michal Švanda, který je dlouholetým popularizátorem astronomie. První články publikoval ve druhé polovině 90. let, tedy ještě jako středoškolák. Je autorem téměř 150 popularizačních článků a dvou knih, pravidelně přístupnou formou zveřejňuje výsledky Astronomického ústavu AV ČR. Při popularizačních přednáškách hovoří zejména o Slunci, kosmickém počasí a hvězdách. Jako vědec studuje vznik a vývoj aktivních oblastí na Slunci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 22 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 23 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...