Laboratoře čistší než operační sál. V Brně zprovoznili nejmodernější vědecké středisko

Do plného provozu v pátek vstoupily laboratoře vědeckého centra CEITEC VUT v Brně. Rozšířily areál kampusu brněnské techniky pod Palackého vrchem. Vědci se tam zaměří zvláště na pokročilé materiály a nanotechnologie, kvůli tomu některé laboratorní prostory vynikají vysokou mírou čistoty.

CEITEC je ukázka budoucnosti špičkové vědy v České republice. Ukazuje, jaká bude podoba vědy a výzkumu v 21. století, definuje, které obory budou pro náš svět klíčové a především se snaží, aby právě Česká republika byla v tomto výzkumu na světové špičce. 

Je vůbec prvním typem vědeckého centra v ČR, které integruje výzkum a vývoj v oblasti věd o živé přírodě a pokročilých materiálů a technologií v takovém rozsahu. 

Nové vědecké centrum je součástí Středoevropského technologického institutu (CEITEC), zároveň spadá pod Vysoké učení technické. V posledních letech se postupně zařadilo k předním výzkumným pracovištím v Česku. Celkové výdaje projektu v úvodním pětiletém období, které skončilo loni, přesáhly 6,6 miliardy korun.

CEITEC VUT (zdroj: ČT24)

CEITEC VUT v číslech:

  • 8 týmů – počet výzkumných týmů, které pracují na CEITEC VUT napříč vědními obory
  • 247 vědců – počet vědců, jenž působí ve Středoevropském technologickém institutu VUT
  • 50 doktorandů – tolik studentů Ph.D. studia pomáhá propojovat vzdělávací a vědeckou funkci centra
  • 14 100 m2 – výměra laboratorních prostor
  • 625 milionů Kč – náklady na stavbu komplexu čtyř budov CEITEC VUT, z toho 40 milionů Kč uhradilo VUT z vlastních zdrojů
  • 2012 – v tomto roce byl položen základní kámen stavby Středoevropského technologického institutu VUT
  • 7900 m3 – obestavěný prostor, který se svou plochou více jak 2200 m2 dosáhl klasifikace tzv. čistých laboratorních prostor
  • 842 milionů Kč – právě tolik stály vědecké přístroje a špičkové technické vybavení centra, z toho 9 milionů zaplatilo VUT 

V aktuálně otvíraném komplexu najde zázemí téměř 250 vědců, k práci jim poslouží více než 14 tisíc metrů čtverečních laboratoří. „Unikátní jsou především takzvané čisté laboratorní prostory. Co do počtu prachových částic jsou totiž čistější než operační sál,“ uvedla mluvčí brněnské techniky Radana Kolčavová.

Například laboratoř pro přípravu nanostruktur je kvůli vysokému riziku kontaminace vzorku desettisíckrát čistější v porovnání s klasickým pokojovým vzduchem, popsala Kolčavová. Nanotechnologie a mikrotechnologie patří spolu s materiálovým výzkumem k hlavním cílům CEITEC VUT.

Jednotlivé složky momentálně pracují částečně pod křídly zakladatelů institutu -–Masarykovy univerzity (CEITEC MU), Vysokého učení technického (CEITEC VUT) a dalších dvou škol a dvou ústavů Akademie věd. Zastřešující centrální pracoviště koordinuje směr výzkumu i financování.

 „CEITEC VUT představuje centrum excelentní vědy, jehož výsledky mohou v budoucnu významně přispět ke zlepšování užitných vlastností materiálů, konstrukcí, strojů či systémů. Nezanedbatelný je i význam pro zlepšení kvality života a zdraví člověka. Centrum zároveň pomáhá zviditelnit Brno a Jihomoravský kraj na evropské vědecké mapě,“ uvedl rektor VUT Petr Štěpánek.

Co se děje v CEITECu

Nový komplex čtyř budov nedaleko Technologického parku ukrývá například tzv. čisté laboratorní prostory, které jsou několikanásobně čistější než operační sál. V rámci výzkumných institucí se jedná o největší čisté prostory v ČR. Laboratoř pro analýzu nanostruktur představuje místo s desetkrát nižší koncentrací prachových částic oproti pokojovému vzduchu. A laboratoř pro přípravu nanostruktur, kde je riziko kontaminace nanotechnologického vzorku ještě vyšší, eviduje dokonce desettisíckrát méně prachových částeček na kubickou stopu a je přístupná jen ve speciálním skafandru.

„Laboratoře fungují v tzv. režimu open access a jsou tedy přístupné nejen vědcům a doktorandům z VUT, ale také z dalších brněnských univerzit, výzkumných institucí a také průmyslovým partnerům,“ popsal princip sdílených laboratoří ředitel CEITEC VUT Radimír Vrba. Unikátnost tamního vybavení spočívá především v koncentraci stovek špičkových přístrojů, které jsou srovnatelné s vybavením předních světových univerzit, a to na jednom místě.

Např. speciální mikroskop pro velmi přesná měření v oblasti nanotechnologií dokáže měřit s přesností nanometru na ploše několika čtverečních centimetrů. „Takové rozlišení lze přirovnat ke zmapování celého Brna s rozlišením na půl milimetru, kdy jediný takový snímek by měl cca 900 bilionů datových bodů a zabral by asi 2000 běžných pevných počítačových disků. Podobných zařízení je navíc pouze několik na světě,“ vysvětlil unikátnost vybavení Petr Klapetek z laboratoře pro vývoj metod měření.

Další vědecké týmy se věnují například výzkumu v oblasti zvyšování paměťové kapacity moderních paměťových prvků, robotice nebo vývoji elektroniky pohonů nejen pro menší domácí spotřebiče, ale i pro plně elektrické automobily. Tým profesora Jozefa Kaisera zase vytváří pro skupinu švédských biologů 3D modely měkkých tkání, a tím pomáhá odhalit mechanismy, které se podílejí na výsledném tvaru obličeje u živočichů.

Profesor Radim Chmelík pro změnu vytvořil unikátní mikroskop, jenž umožňuje pozorovat živé buňky bez použití kontrastních látek. Ty totiž mohou chování buněk ovlivňovat. Díky tomuto mikroskopu, který využívají mj. kolegové z CEITEC MU, lze vidět buňky ve zcela přirozeném prostředí.