Sloni v Africe vymírají rekordně rychle. Za sedm let jich třetina zmizela

Stačilo sedm let a v Africe přišlo o život nejméně 144 tisíc slonů. To je celá třetina jejich celkového počtu.

Na konci září skončilo velké sčítání afrických slonů. Pokud by vymírání pokračovalo stejným tempem jako v posledních letech, zmizeli by z volné přírody do dvaceti let.

Tyto výsledky byly zveřejněny na velké vědecké konferenci World Conservation Congress. „Šlo o výjimečnou spolupráci napříč africkými státy, kulturami i zákony. Dokončili jsme úspěšně sčítání v opravdu masivním měřítku – a to, co jsme zjistili, je opravdu alarmující,“ popsal výsledky Paul Allen, filantrop a zakladatel nadace Vulcan, která výzkum platila.

„Teď, když máme informace o tom, jak dramaticky klesá velikost sloních populací, sdílíme nyní kolektivní zodpovědnost za jejich osud a musíme všichni společně zajistit zachování tohoto ikonického druhu,“ uvedl Allen.

Základní výsledky studie:

  • Počet slonů poklesl během let 2007 až 2014 o 30 procent. Jde o 144 000 kusů
  • Sloní populace klesají rychlostí asi 8 procent za rok
  • Primární příčinou vymírání slonů je pytláctví
  • Rychlost vymírání slonů se v tomto období zrychlila
  • V afrických savanách sledovaných 18 států žije 352 271 slonů
  • 84 procent sloní populace žije v místech, kde je zákaz lovu, 16 procent v nechráněných územích
  • Počet mrtvých sloních těl byl obdobně velký v chráněných i nechráněných územích
Nahrávám video

Sčítání trvalo dva roky, přičemž vědci využívali standardní postupy při sbírání dat a jejich ověřování. Díky tomu mohli velmi přesně popsat počet slonů i místa, kde se pohybují. Tento masivní soubor dat se bude dát využít pro další budoucí výzkum a analýzy. Výsledky jsou detailně popsány ve vědecké studii ZDE.

Náklady na studii se pohybovaly v řádech desítek milionů dolarů, Paul Allen osobně poskytl sedm milionů. Na projektu se podílelo 90 vědců a 286 členů podpůrného personálu, využili 81 letadel.

Když nedokážeme zachránit africké slony, jakou máme naději, že uspějeme u jiných druhů divokých afrických zvířat?
Mike Chase
zakladatel neziskové organizace Elephants Without Borders

Řešení existuje, ale je drahé

Allen a další filantropové už řadu let hledají cestu, jak slony ochránit. V jejich představě by měl vzniknout systém, který bude poskytovat údaje o pohybech slonů v reálném čase. Strážci národních parků tak budou moci lépe sledovat, co slonům hrozí. Navíc budou moci nejen řešit následky zabití slona, ale také tomu předcházet. V Keni se již tento projekt financovaný nadací Vulcan testuje. 

Jak moc zasáhne vymírání druhů lidstvo? Podívejte se na rozhovor s docentem Danielem Fryntou, sociobiologem z Přírodovědecké fakulty UK. Poskytl ho pořadu Hyde Park Civilizace:

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.