Záchranáři strana 2 z 5

Nejméně devět lidí zemřelo při nedělní mši v severomexickém státě Tamaulipas, když se zřítila střecha kostela. S odkazem na mexické úřady a média to napsala agentura Reuters. Zraněných je podle agentury AP dalších padesát. Záchranáři v sutinách pátrají po přeživších.

Na severovýchodě Libye, který před týdnem postihly masivní záplavy, hrozí protržení dalších dvou přehrad. Agentura DPA uvedla, že z jedné z ohrožených staveb poblíž města Benghází tamní úřady odčerpávají vodu, aby uvolnily tlak na hráz. Právě voda z nádrží způsobila před týdnem povodně ve městě Derna. O život tam podle Červeného půlměsíce přišlo přes 11 tisíc lidí.

Maroku nabídlo pomoc po pátečním ničivém zemětřesení asi šedesát zemí. Tamní vláda ale u většiny s oficiální žádostí váhá, což se dotklo i českého záchranného týmu, který po několika dnech v úterý zrušil pohotovost. Někteří experti spekulují o politických důvodech či složité byrokracii. Podle listu The New York Times (NYT) je Maroko hrdé na své moderní stavby, ale citlivé, pokud jde o chudé vesnice v horách. Právě tam si mnozí Maročané stěžují, že pomoc přichází pozdě. Vláda kritiku odmítá.

Obyvatelé marockého Marrákeše hlásí následné otřesy. Podle mezinárodní nevládní organizace Evropsko-středomořská seismologická observatoř (EMSC) měly sílu 4,5 Richterovy škály. Členové řady marockých rodin se v neděli do rána choulili k sobě v ulicích Marrákeše, kde strávili pod širým nebem už druhou noc po ničivém zemětřesení, jež si vyžádalo přes dva tisíce obětí a srovnatelné množství zraněných.

Na druhém největším havajském ostrově Maui se šíří lesní požáry, které si vyžádaly nejméně šest mrtvých a dvě desítky zraněných, informovala ve středu agentura AP s odkazem na starostu města Lahaina Richarda Bissena. Oheň přiměl k evakuaci stovky lidí, z nichž někteří před živlem prchali do oceánu. Plameny poničily část historické Lahainy na západě, hoří ale také v hornatém středu ostrova a na sousedním „Velkém ostrově“ Havaj. Média informují o lidech s popáleninami a „apokalyptických“ scénách.

Nově spuštěná kampaň Vodní záchranné služby Českého červeného kříže má za cíl upozornit na nebezpečí hrozící při koupání a vodních sportech. Informační tabule instalovala spolu s Povodím Vltavy na Slapech, postupně budou přibývat u dalších hojně navštěvovaných vodních nádrží v Česku. Z informací záchranářů přitom vyplývá, že během končícího teplého víkendu utonuli v tuzemsku nejméně čtyři lidé, včetně pátku pět.

Při zhroucení obytné budovy v Brazílii zemřelo 14 lidí. Oznámili to hasiči, podle kterých se už nikdo nepohřešuje. Tři lidé pád budovy přežili. Příčiny neštěstí úřady vyšetřují.

V lomu Velká Amerika na Berounsku v úterý odpoledne zemřeli zhruba hodinu po sobě dva muži. První z nich utonul, druhý zahynul po pádu ze skály, odkud fotil zásah záchranářů, informovala policejní mluvčí Michaela Richterová.

Silnici I/9 u Předboje u Prahy v pondělí dopoledne na dvě hodiny uzavřela nehoda autobusu a tří aut, dva lidé jsou zranění, informovali mluvčí policie Pavel Truxa a středočeské záchranné služby Monika Nováková. Už ráno střet autobusu a osobního auta na východě Čech zablokoval silnici I/14, která spojuje Rychnov nad Kněžnou s Náchodem. Při této nehodě utrpěli zranění tři lidé. Komunikace byla v místě nehody neprůjezdná skoro pět hodin. U obou srážek zasahoval záchranářský vrtulník.

Řečtí záchranáři dále hledají pohřešované po ztroskotání lodi s migranty u poloostrova Peloponés. Úřady potvrdily, že obětí je 78, počet ale může výrazně vzrůst. Podle svědků a odhadů mohlo být na palubě lodi 400 až 750 lidí, napsala agentura Reuters. Nehodu jich přežila pouhá stovka a šance, že týmy záchranářů na moři najdou další, každou hodinou klesá. Vláda v Athénách kvůli tragédii vyhlásila třídenní státní smutek.

Záchranáři ve středních Čechách zřídili takzvané inspektory provozu. Jedná se o zdravotníky, kteří pomáhají při vybraných výjezdech a zároveň vyhodnocují postupy při poskytování péče. V případě mimořádných událostí mohou také řídit jednotlivé posádky během zásahu.

Obyvatelé obcí na dolním toku Dněpru pod protrženou Kachovskou přehradou opouštějí své zatopené domy a odvážejí vše, co se dá zachránit. Ukrajina z úterního zničení hráze a následné katastrofální povodně viní Rusko. Jeho okupační jednotky hráz v době kolapsu kontrolovaly.

Ukrajinské město Dnipro je častým cílem ruských útoků, jako byl ten o víkendu. V květnu dopadla ruská balistická raketa i na základnu sboru záchranářů a pyrotechniků. Přišli kvůli tomu o budovu, vybavení i drtivou většinu techniky. Lékárničky, nosítka, resuscitační sety lehly beze zbytku popelem. Zničené jsou sanitky. Na úplnou obnovu vybavení chybí prostředky. Pomoci mohou sbírky, jednu vyhlásil i český projekt. V Dnipru natáčel zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.

Zatímco z běžného civilisty lze udělat hasiče za půl roku, z běžného hasiče se potápěč stane až za několik let. Při své práci se často musejí potýkat nejen se špatnou viditelností či velkou hloubkou, ale například také s různými překážkami, do nichž se můžou zamotat. Pro nešťastníky, kteří například sjedou s autem do vody a nemohou se z něj dostat, hasiči-potápěči představují jedinou naději na záchranu. Aktuální vydání pořadu Zóna ČT24 se ovšem nevěnovalo pouze těmto podvodním záchranářům, ale také nové technice, kterou si pořizuje česká armáda či tomu, proč Izrael neposílá zbraně válkou sužované Ukrajině.

V centru Hradce Králové na Dukelské třídě v pondělí odpoledne exploze a požár poničily obchod v přízemí domu. Dva lidé utrpěli zranění. Hasiči z domu preventivně evakuovali osm lidí, o výbuch plynu podle nich nešlo. Exploze vyrazila výklad obchodu směrem do Střelecké ulice. Podle informací policejní mluvčí Ivy Kormošové jednoho ze zraněných převezli záchranáři do nemocnice vrtulníkem, druhého sanitkou.

Cvičení složek integrovaného záchranného systému ve vojenském areálu u Náměště nad Oslavou simulovalo pád vojenského vrtulníku. Zapojilo se více než 160 lidí, mezi nimi záchranáři, hasiči a policisté. Právě pád vrtulníku mezi domy patří kvůli možným následkům a škodám k nejnáročnějším situacím. Vrtulník obsahuje totiž tisíc litrů paliva a při jeho pádu hrozí výbuch, který může vážně ohrozit bezprostřední okolí.

Když se člověku něco stane v horách na pomezí dvou států, je mu jedno, ze které strany hranic pro něj přiletí záchranka. Jenže ne vždy to tak funguje. Příkladem můžou být nejvyšší české hory. Krkonoše jsou oblíbené jak mezi Čechy, tak i Poláky. Chybí ale jeden podpis, který by zajistil, že by čeští zdravotníci mohli zasahovat v Polsku – a tedy i na tamních svazích Krkonoš, když se tam český turista dostane do nesnází. Věnoval se tomu pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa a který moderovali Michal Kubal a Martin Řezníček. Věnovali se rovněž bezpečnosti v kyberprostoru, kterou ohrožují falešné účty na sociálních sítích, a přiblížili práci Mezinárodního trestního soudu.

Do Česka se vrátili záchranáři, kteří krátce po ničivém zemětřesení odletěli do Turecka a pomáhali při záchranných pracích ve městě Adiyaman. Generální ředitel hasičů Vladimír Vlček uvedl, že práci českých záchranářů vysoce ocenili místní lidé. To dal najevo i turecký velvyslanec v Praze Egemen Bagis, který rovněž čekal na přílet týmu na letišti.

Zemětřesení, které minulé pondělí zasáhlo jih Turecka a sousední Sýrii, si už vyžádalo téměř 45 tisíc obětí. I více než deset dní po silných otřesech nalézali záchranáři živé lidi pod troskami budov.

I 228 hodin po ničivém zemětřesení na jihu Turecka se záchranářům podařilo ze sutin vyprostit živé – v provincii Hatay zachránili ženu i se dvěma dětmi. Úřady současně zastavily padesátku podvodných webů, které se snažily vylákat peníze na pomoc se zvládáním katastrofy. Z Česka do postižené oblasti zamíří v pátek materiální pomoc, zemi naopak opustí tým českých záchranářů.

I čtyři dny po katastrofálním zemětřesení v Turecku a Sýrii objevují záchranáři pod troskami zřícených domů přeživší. Navzdory přetrvávajícím nízkým teplotám je totiž podle místních médií stále slyšet zoufalé volání osob uvězněných ve zřícených domech. Počet obětí přesáhl 23 tisíc. Zasaženým oblastem lidé pomáhají i dobročinnými sbírkami – Češi na záchranné a humanitární operace poslali přes 66 milionů korun.

Počet potvrzených obětí, které si vyžádalo zemětřesení v Turecku a Sýrii, už přesáhl 12 tisíc. Z toho přes tři tisíce mrtvých je podle odhadů na syrské straně hranice. Do zasažených oblastí dorazil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který potvrdil, že v Turecku zahynulo nejméně 9057 lidí. I po více než padesáti hodinách od ničivých otřesů záchranáři nacházejí v troskách budov přeživší. Na místě jsou také desítky tisíc zraněných.

Pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii má už více než 7800 potvrzených obětí. Aktuální zprávy hovoří o tom, že v Turecku zemřelo nejméně 5894 lidí a v Sýrii 1932. Celkový počet mrtvých bude zřejmě dále stoupat s tím, jak pokračují odklízecí práce. OSN varovala, že počet obětí se může vyšplhat až k dvaceti tisícům. Na řadu míst se stále nedostali záchranáři, začíná proto narůstat hněv lidí, kteří bez vybavení hledají v sutinách své příbuzné.

V jednom ze zemětřesením zasažených tureckých měst, Adiyamanu, pomáhají hledat přeživší i čeští záchranáři. Podle hasičů je to poprvé, kdy je v zahraničí nasazený tým v takovém rozsahu. Celkem je v akci osmašedesát lidí. Hasiči s sebou dovezli i zhruba šestadvacet tun materiálu. Na místo, kde budou působit, dorazili v úterý navečer.