Úrokové sazby strana 2 z 3

Bankovní rada České národní banky (ČNB) i na aktuálním zasedání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Základní úroková sazba je na této úrovni od června 2022. Centrální banka zároveň zhoršila výhled české ekonomiky, letos čeká pokles HDP o čtyři desetiny procenta, příští rok růst 1,2 procenta. Zvýšila odhad průměrné inflace pro příští rok na 2,6 procenta.

Česká měna oslabuje. Rychleji začala ztrácet na začátku srpna, kdy Česká národní banka (ČNB) formálně ukončila intervence na její podporu. Aktuálně už euro stojí zhruba 24 korun a padesát haléřů. Obecně platí, že silná měna zlevňuje zboží z dovozu a brzdí inflaci. Pro vývozce je ale výhodnější opačný trend.

Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Vládní návrh na vyšší poplatky za předčasné splacení hypotéky až ve výši dvou procent zbývající částky ztratil podporu další části koaličních zákonodárců. Kromě poloviny poslanců hnutí STAN a všech Pirátů se nově proti vládnímu plánu staví i TOP 09. Návrh naopak podporují ODS a lidovci.

Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl ve velkém rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že oceňuje, že se vláda snaží hledat úspory. Konkrétní opatření představená minulý týden ale komentovat nechtěl, prý to není v jeho kompetenci. Zdůraznil, že on osobně bude spokojený až v momentě, kdy inflace spadne ze současných necelých třinácti procent na procenta dvě. Do té doby s ní dle jeho slov bude centrální banka dál bojovat. Také řekl, silná koruna je alfou a omegou jeho přístupu k ekonomice.

Banky jsou regulované mnohem lépe než v minulosti, lidskou chybu ale vyloučit nejde, řekl bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Současné problémy některých bank považuje za okrajovou záležitost. Předpokládá také, že letos bude rychle klesat inflace, i když ne na dvě procenta. Centrální bance v Událostech, komentářích vytkl, že loni nepokračovala se zvyšováním úrokových sazeb.

Razantnější zvyšování úrokových sazeb by podle ekonoma a bývalého člena bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka nemělo velký vliv na růst inflace v posledních měsících. Řekl to v Interview ČT24.

Globální ekonomika by se v příštím roce měla vyhnout recesi. Nejhorší energetická krize od 70. let 20. století ale vyvolá prudké zpomalení, které nejvíce zasáhne Evropu. Tempo růstu světového hrubého domácího produktu podle predikce v příštím roce zpomalí na 2,2 procenta z letošních 3,1 procenta. V roce 2024 pak mírně zrychlí na 2,7 procenta. Vyplývá to ze zprávy, kterou v úterý zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Čínská centrální banka překvapivě snížila některé důležité úrokové sazby, aby oživila poptávku, protože nejnovější statistické údaje ukázaly, že ekonomika v červenci překvapivě zpomalila. Aktivitu v továrnách a maloobchodě utlumila politika nulové tolerance nemoci covid-19 a realitní krize, uvedla agentura Reuters.

Bankovní rada České národní banky jednala poprvé s novým guvernérem Alešem Michlem o nastavení úrokových sazeb. Ponechala ji beze změny na sedmi procentech. Šlo o první ponechání sazeb po sedmi nadstandardních zvýšeních základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Bankovní rada současně rozhodla, že ČNB bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Měnový výbor maďarské centrální banky zvýšil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 10,75 procenta. Je to poprvé od konce roku 2008, kdy se základní sazba dostala nad deset procent. Banka tak pokračuje v agresivním zpřísňování měnové politiky ve snaze omezit inflaci a podpořit domácí měnu.

Prezident Miloš Zeman zvažoval, že kvůli svým výhradám nejmenuje Vladimíra Balaše (STAN) ministrem školství. Uvedl to v neděli v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Nakonec se tak ale nerozhodl kvůli premiérovi Petru Fialovi (ODS). Také mu nedoporučoval rekonstrukci vlády. V rozhovoru kromě toho hovořil prezident o ČNB nebo o dalších dodávkách zbraní na Ukrajinu.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok končí v čele tohoto orgánu, který mimo jiné vykonává dohled nad finančním trhem. V Interview ČT24 bilancoval své působení i hodnotil možný vývoj inflace a příčiny současného zvyšování spotřebitelských cen. Přiblížil také atmosféru na středečním jednání rady České národní banky (ČNB), která zvýšila základní úrokovou sazbu na sedm procent.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB) vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy. Podle analytiků značí Michlovo zvolení změnu ve směřování měnové politiky banky; mají za to, že už nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Politici vládních stran rovněž upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.

Inflace v únoru v meziročním srovnání přesáhla jedenáct procent. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který byl hostem 90' ČT24, by mohla začít oslabovat ve druhém pololetí, českou společnost nicméně čeká pokles životní úrovně. Ruská válka proti Ukrajině navíc může zastavit růst evropských ekonomik.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok uvedl, že není pravděpodobné, aby bankovní rada zvýšila úrokové sazby v příštím roce až nad pět procent. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál ale dodal, že připouští další zvýšení sazeb. O jejich rozsahu nechtěl spekulovat.

Americká centrální banka (Fed) zrychlí zpřísňování měnové politiky. Měsíční objem nákupu dluhopisů bude snižovat dvojnásobným tempem, než dříve avizovala. V březnu tento program patrně zcela ukončí. Banka dále očekává, že v příštím roce třikrát zvýší úrokové sazby, uvedla ve středu v prohlášení. Fed reaguje na oživování ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 a na vysokou inflaci.

Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu stoupla na 2,54 procenta ze zářijových 2,43 procenta. Sazba vzrostla poosmé v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Zájem o hypotéky nepolevuje, v říjnu banky sjednaly 10 065 hypotečních úvěrů za 32,07 miliardy korun.