Úrokové sazby strana 2 z 2

Od poloviny roku usednou do bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová, Karina Kubelková a Jan Frait. Ve středu odpoledne je jmenoval prezident republiky Miloš Zeman. Zamrazilová bude také viceguvernérkou – v této funkci bude první ženou. Ze tří dosavadních členů, kterým končí mandát, tedy nezůstane v bankovní radě ČNB žádný.

S novými členy rady České národní banky (ČNB), kteří nastoupí v červenci, neočekává hlavní ekonom České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler zvyšování úrokových sazeb. Spekuluje o tom, že nový guvernér centrální banky Aleš Michl bude výrazněji přistupovat k investici devizových rezerv. „V případě využívání devizových rezerv a intervenování za silnější korunu bude muset centrální banka hlavně udělat rozhodnutí, kam až by korunu chtěla dostat,“ uvedl v pořadu Interview ČT24.

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, vystoupala by nyní inflace podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka minimálně na dvacet až pětadvacet procent a kurz koruny by byl třicet korun za euro. Rusnok to řekl během Diskuzního fóra ČNB na Univerzitě Hradec Králové.

Jmenování Aleše Michla do čela České národní banky (ČNB) vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy. Podle analytiků značí Michlovo zvolení změnu ve směřování měnové politiky banky; mají za to, že už nebude tak ostře vystupovat proti inflaci. Politici vládních stran rovněž upozorňují na Michlovu vazbu na bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), kterému dělal poradce, nebo možný střet zájmů.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Důvodem zvyšování sazeb je nadále rostoucí inflace umocněná válkou na Ukrajině a snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. ČNB v nové prognóze také zhoršila odhad růstu ekonomiky letos ze tří procent na 0,8 procenta. Odhad průměrné inflace pro letošek zvýšila na 13,1 procenta.

Prezident Miloš Zeman považoval vládou plánovaný příspěvek 5 tisíc korun na dítě pro domácnosti s příjmem do milionu korun ročně čistého za de facto plošnou podporu. Řekl to v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News v rozhovoru, který byl předtočen v sobotu. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nicméně v sobotu odpoledne oznámil, že půjde o milion hrubého. Proti Zemanovým slovům se ohradil premiér Petr Fiala (ODS). Hlava státu mluvila také o boji s inflací či o svém zdraví.

Inflace v únoru v meziročním srovnání přesáhla jedenáct procent. Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který byl hostem 90' ČT24, by mohla začít oslabovat ve druhém pololetí, českou společnost nicméně čeká pokles životní úrovně. Ruská válka proti Ukrajině navíc může zastavit růst evropských ekonomik.

Guvernér České národní banky (ČNB) Jiří Rusnok uvedl, že není pravděpodobné, aby bankovní rada zvýšila úrokové sazby v příštím roce až nad pět procent. V rozhovoru pro Český rozhlas Radiožurnál ale dodal, že připouští další zvýšení sazeb. O jejich rozsahu nechtěl spekulovat.

Americká centrální banka (Fed) zrychlí zpřísňování měnové politiky. Měsíční objem nákupu dluhopisů bude snižovat dvojnásobným tempem, než dříve avizovala. V březnu tento program patrně zcela ukončí. Banka dále očekává, že v příštím roce třikrát zvýší úrokové sazby, uvedla ve středu v prohlášení. Fed reaguje na oživování ekonomiky z útlumu způsobeného pandemií covidu-19 a na vysokou inflaci.

Průměrná úroková sazba hypoték v říjnu stoupla na 2,54 procenta ze zářijových 2,43 procenta. Sazba vzrostla poosmé v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Zájem o hypotéky nepolevuje, v říjnu banky sjednaly 10 065 hypotečních úvěrů za 32,07 miliardy korun.

Podle makroekonomické prognózy vlády dosáhne příští rok inflace v Česku šesti procent. Začátkem roku by se mohla pohybovat dokonce kolem sedmi procent. V Otázkách Václava Moravce to řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V srpnové prognóze vláda očekávala, že se inflace v roce 2022 bude pohybovat kolem 3,5 procenta. Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) kritizoval rozpočet, který bude nová vláda podle jeho odhadů přepracovávat šest týdnů. Předpokládá tak rozpočtové provizorium do konce března.

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Evropská centrální banka představila nový přístup k měnové politice. Základní úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. Centrální banka to konstatovala po zasedání Rady guvernérů.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Měnová politika centrální banky tak podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, dodal. Komerční banky předpokládají, že dojde ke zdražování úvěrů, především hypoték.

Česká měna dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu, vyplývá z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Hypotéky zlevňují. Jde o reakci na kroky centrální banky, která v době koronavirové krize hned dvakrát snižovala základní úrokovou sazbu. Aktuálně tak mají lidé nově uzavřenou půjčku na bydlení s průměrným úrokem 2,3 procenta. Na druhou stranu úroky na spořicích účtech také klesly. Tam teď banky nabízejí sazby od pěti setin procenta do 2,35 procenta.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.

Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Česká měna zároveň poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27,00 korun za euro. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky.

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Zároveň naznačila, že žádnou úpravu úroků nechystá ani v příštím roce. Ekonomika Spojených států by podle Fedu měla napřesrok pokračovat v růstu a nezaměstnanost by měla zůstat na nízké úrovni.