Úrokové sazby strana 3 z 3

Podle makroekonomické prognózy vlády dosáhne příští rok inflace v Česku šesti procent. Začátkem roku by se mohla pohybovat dokonce kolem sedmi procent. V Otázkách Václava Moravce to řekla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V srpnové prognóze vláda očekávala, že se inflace v roce 2022 bude pohybovat kolem 3,5 procenta. Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) kritizoval rozpočet, který bude nová vláda podle jeho odhadů přepracovávat šest týdnů. Předpokládá tak rozpočtové provizorium do konce března.

Vyjádření ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO), kterým kritizovala zvýšení základní úrokové sazby o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta, je podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka nekompetentní, uvedl v Otázkách Václava Moravce (OVM). Schillerová řekla, že ČNB přehodila výhybku hospodářské politiky Česka na kolej typickou pro rozvojové země a zvolila cestu dražších úvěrů pro firmy či zdražení hypoték rodinám o tisíce korun měsíčně.

Bankovní rada České národní banky zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 1,50 procenta. Jde o nejvyšší jednorázový nárůst od roku 1997. Důvodem je vzrůstající inflace, která v srpnu přesáhla čtyři procenta. Ekonomové očekávali růst o půl procentního bodu, do konce roku by mohla sazba stoupnout až na dvě procenta, odhadují.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) očekává, že letošní rozpočet skončí s deficitem kolem 400 miliard korun. Schválen byl ve výši 500 miliard. Uvedla to v pořadu Otázky Václava Moravce. Zmínila také, že na pondělní jednání tripartity půjde s návrhem zvýšit v příštím roce minimální mzdu nejvýše o jeden tisíc korun. Ta činí od letoška 15 200 korun. Odbory chějí její zvýšení na 18 tisíc, uvedl předseda ČMKOS Josef Středula.

Bankovní rada České národní banky podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby. Ta základní, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,75 procenta. Důvodem jsou podle ekonomů především obavy z růstu inflace související s oživením ekonomiky. Se zvyšováním úrokových sazeb ČNB počítá i nadále, avizoval guvernér Jiří Rusnok. Centrální banka také zlepšila na letošek odhad vývoje ekonomiky, naopak pro příští rok jej mírně zhoršila.

Evropská centrální banka představila nový přístup k měnové politice. Základní úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. Centrální banka to konstatovala po zasedání Rady guvernérů.

Bankovní rada České národní banky ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Měnová politika centrální banky tak podle jejího guvernéra Jiřího Rusnoka vstoupila do fáze zvyšování úrokových sazeb. Lze očekávat, že zvyšování sazeb bude pokračovat i ve druhém pololetí letošního roku, dodal. Komerční banky předpokládají, že dojde ke zdražování úvěrů, především hypoték.

Česká měna dopoledne posílila pod 26 korun za euro, poprvé od doby před vyhlášením nouzového stavu kvůli koronaviru loni v březnu, vyplývá z informací na webu Patria Online. Podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka může mít vliv na kurz vyjádření guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka o možnosti zvýšení úrokových sazeb.

Hypotéky zlevňují. Jde o reakci na kroky centrální banky, která v době koronavirové krize hned dvakrát snižovala základní úrokovou sazbu. Aktuálně tak mají lidé nově uzavřenou půjčku na bydlení s průměrným úrokem 2,3 procenta. Na druhou stranu úroky na spořicích účtech také klesly. Tam teď banky nabízejí sazby od pěti setin procenta do 2,35 procenta.

Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Jedná se o razantnější krok, než čekal trh. Centrální banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak měla stoupnout o čtyři procenta.

Bankovní rada České národní banky v pondělí na mimořádném jednání snížila jednomyslně základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem je zmírnění dopadů situace způsobené epidemií koronaviru na české firmy, podnikatele a domácnosti. Česká měna zároveň poprvé od ukončení intervencí České národní banky v dubnu 2017 oslabila nad 27,00 korun za euro. Podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka je zřejmé, že nastane razantní útlum ekonomiky.

Raději mít drobný nedostatek pracovní síly, než aby bylo moc nezaměstnaných, komentuje pondělní čísla o nezaměstnanosti v Česku bývalý guvernér České národní banky Mojmír Hampl. Hospodářské krize se neobává a zdůrazňuje, že je nemožné ji předpovídat. Zvýšení úrokových sazeb považuje za správný krok, stejně jako kurzové intervence, s nimiž v roce 2013 v bankovní radě souhlasil. Hampl byl hostem pořadu Interview ČT24.

Americká centrální banka (Fed) ve středu podle očekávání ponechala své úrokové sazby beze změny. Zároveň naznačila, že žádnou úpravu úroků nechystá ani v příštím roce. Ekonomika Spojených států by podle Fedu měla napřesrok pokračovat v růstu a nezaměstnanost by měla zůstat na nízké úrovni.