Události strana 2 z 5

Zdravotnické záchranné služby (ZZS), které zřizují kraje, v současné době doplácejí svým zaměstnancům peníze, které souvisejí s covidovými odměnami. Celkem jde o stovky milionů korun, u každého v průměru 43 tisíc korun. Nejvyšší soud (NS) rozhodl, že odměny měly ZZS započítat do průměrného výdělku, z něhož se odvíjejí peníze za přesčasy, práci o víkendu nebo dovolenou. Na pondělní tiskové konferenci to uvedli zástupci Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a Pojišťovny právní ochrany D.A.S.

Trojice slovenských poslanců Rudolf Huliak, Ivan Ševčík a Pavel Lupták dokázala krátkodobě připravit o většinu celou vládní koalici Smeru, Hlasu a Slovenské národné strany (SNS). Bývalí vládní poslanci se překvapivě přidali k opozičním obstrukcím a během úterý způsobili, že slovenský parlament nebyl usnášeníschopný. Hlasování o opozičních návrzích na odvolání ministryně kultury Martiny Šimkovičové (za SNS) a ministra spravedlnosti Borise Suska (Smer) tak mohlo proběhnout až ve středu.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Ukrajina dál pátrá po dětech, které odvlekla ruská armáda. Podle úřadů jich deportovala nejméně dvacet tisíc. Mezi nimi i čtyřicet osm dětí ze sirotčince v Chersonu. Většina z nich byla mladší pěti let a naděje na jejich navrácení je mizivá. V chersonském sirotčinci natáčel štáb České televize.

Padesát tisíc korun. Tolik činí dar pro každou rodinu, které povodně zničily obytnou část domova. Takových rodin je přes 3800 a humanitární organizace mezi ně rozdělují na dvě stě milionů. Shromáždily je z darů zaslaných po zářijové pohromě, která poničila města a vesnice například na Jesenicku. Měsíc po povodních zasažené oblasti stále trápí řada problémů. Ať už se jedná o přetíženost techniků a kominíků, nebo o vážně poškozenou infrastrukturu.

Reportérka České televize Darja Stomatová navštívila den po tragickém ruském útoku ukrajinskou Poltavu. V budově vojenského učiliště pokračovaly ve středu pátrací práce, do nemocnic bylo dopraveno velké množství zraněných. Ulice kolem samotného učiliště jsou označeny červeno-bílou páskou a vchod neustále hlídají policisté. Vzhledem k tomu, že jde o vojenský objekt, do něj neumožňují přístup novinářům. Rozsah škod tak zatím nelze potvrdit.

Ve Francii funguje už ve čtyřech desítkách měst veřejná doprava zdarma. Náklady na ni zde pokrývá daň z mobility a cílem je mimo jiné zlepšit ovzduší v zemi, což kvituje ministr dopravy Patrice Vergriete i obyvatelé. Největším evropským městem, kde je aktuálně MHD bezplatná, je Montpellier.

Téměř dva miliony ukrajinských dětí nemohou chodit do škol. Často v nich totiž schází kryty. Učí se proto jen na dálku, což je velmi náročné jak pro ně, tak pro jejich rodiče. S využitím volného času dětí pomáhají dobrovolníci.

Hnízdo invazního druhu asijské sršně vytrasovali v minulých dnech přírodovědci s pomocí lidí v Předních Skvrňanech na Plzeňsku. Uvnitř asi osmikilového hnízda, které snesli hasiči, bylo sto trubců a pět královen. Právě trubci, které přírodovědci chytili, nechali vyhladovět a pak jim dali med, je k hnízdu přivedli. V Událostech, komentářích to popsal specialista na blanokřídlé Luděk Šulda.

Před třiceti lety si na trávníku Bílého domu podali ruce izraelský premiér Jicchak Rabin a palestinský předák Jásir Arafat, čímž začala vrcholná fáze blízkovýchodního mírového procesu. Optimismus je ale dávno pryč a duch roku 1993 přežívá spíše ve vzpomínkách. Na pomezí Izraele a Západního břehu Jordánu nicméně existuje vesnice, kde Židé a Arabové zkoušejí žít pohromadě.

Probíhající válka se výrazně podepisuje i na duševním stavu Ukrajinců. S vážnými psychickými problémy se může potýkat až deset procent těch, kteří prodělali trauma v souvislosti s ruskou invazí. Často o něm navíc odmítají mluvit. S děsivým příběhem se České televizi svěřila Anna, již okupanti opakovaně znásilnili.

Vztahy Řecka a Turecka jsou dlouhodobě komplikované. Letos uplynulo 100 let od vzájemné výměny půldruhého milionu obyvatel po řecké porážce v turecké válce za nezávislost. Jednou z mála výjimek byla Gökceada, řecky Imbros – největší ostrov Turecka. Místo, které ztratilo původní název a málem i obyvatele.

Ruská agrese na Ukrajině má dopad jak na fyzickou, tak i psychickou stránku vojáků. Vybrané muže, kteří mají za sebou nepříjemné zkušenosti na frontě, posílá ukrajinské velitelství na rehabilitace. Po dvoutýdenní ozdravné kúře se následně vrací do boje. V sanatoriu v Charkově už se vystřídalo na tři a půl tisíce vojáků.

V posledních letech dochází ke zjemnění postupů v neurochirurgii a zpřesnění indikací. V pořadu Události, komentáře to řekl přednosta Neurochirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Netuka. V dalších letech se podle něj dá očekávat rozvoj v léčbě nádorů a větší posun k personifikované medicíně.

Průzkum veřejného mínění ukázal postoje Čechů a Slováků vůči národnostním menšinám žijícím na území společného státu. Znepokojivým trendem byl zhoršující se vztah většinové společnosti k Romům, Němcům, Polákům či Maďarům. Vzájemný vztah Čechů a Slováků se naopak ani přes blížící se rozpad federace nezhoršil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Problémy s polykáním jídla nebo vyprazdňováním žaludku – obojí umějí lékaři z pražského IKEMu vyřešit endoskopickou metodou. K tělu šetrnou operaci zvanou POEM provedli u dospělého člověka poprvé před deseti lety. Dnes už zákrok pomáhá i dětem.

Spisovatel a publicista Pavel Tigrid byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého protikomunistického exilu. V roce 1960 se usídlil ve Francii, odkud vydával kulturně-politický exilový čtvrtletník Svědectví. Po sametové revoluci se vrátil do Československa a do července 1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V listopadu 1992 se debatovalo o způsobu volby prezidenta budoucí samostatné České republiky. Když se Václav Havel vyjádřil v tom smyslu, že by se občanským demokratům nelíbilo, kdyby budoucí prezident od občanů v přímé volbě získal silnější mandát než oni, probleskla v médiích zpráva, že ODS Havlovu kandidaturu na prezidenta nepodpoří. Předseda strany Václav Klaus tuto zprávu vzápětí dementoval: „Já to prohlašuji za největší ránu pod pás, která se udála v oblasti sdělovacích prostředků od 17. listopadu. Považuji to za natolik destabilizující zprávu, rovnající se na politickém nebi tomu, jako by byla zpráva, že vypukl požár v jaderné elektrárně.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Počátkem devadesátých let československá média často informovala o sporech Československa s Maďarskem. Státy se již léta přely o rozsah a rychlost dostavby společně budované přehrady na Dunaji, takzvaného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Reportáž rekapituluje historii stavby i sporů o ni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Proces směřující k rozdělení státu, spuštěný špičkami ODS a HZDS v létě 1992, se na začátku října téhož roku poněkud zadrhl ve Federálním shromáždění. Když vládou předložený návrh zákona o zániku federace neprošel hlasováním, využil tehdejší poslanec opoziční ČSSD Miloš Zeman situace k prosazení návrhu na ustavení komise k vybudování česko-slovenské unie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Komunistická strana Čech a Moravy se na veřejnosti distancovala od praktik předlistopadové marxistické KSČ. Přesto byl do řad této takzvaně obrozené strany v říjnu 1992 přijat někdejší člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán, pouhé dva roky předtím odsouzený za podíl na potlačování protivládních demonstrací, jež vyústily v sametovou revoluci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

V podpoře Ukrajiny proti ruské vojenské agresi je třeba pokračovat, a to jednotně jak v rámci Česka, tak Evropské unie i širšího Západu. Shodli se na tom v Událostech, komentářích Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a brigádní generál v záloze František Mičánek. Ten dodal, že válka také poukázala na problémy v české armádě a nutnost zvýšení jejího financování.