TÉMA

Události strana 2 z 5

Ukrajinští vojáci nabírají sílu v charkovském sanatoriu, pomáhá jim i hipoterapie

Ruská agrese na Ukrajině má dopad jak na fyzickou, tak i psychickou stránku vojáků. Vybrané muže, kteří mají za sebou nepříjemné zkušenosti na frontě, posílá ukrajinské velitelství na rehabilitace. Po dvoutýdenní ozdravné kúře se následně vrací do boje. V sanatoriu v Charkově už se vystřídalo na tři a půl tisíce vojáků.
31. 7. 2023|

Více stimulace a méně destrukce, nastiňuje budoucnost neurochirurgie profesor Netuka

V posledních letech dochází ke zjemnění postupů v neurochirurgii a zpřesnění indikací. V pořadu Události, komentáře to řekl přednosta Neurochirurgické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy David Netuka. V dalších letech se podle něj dá očekávat rozvoj v léčbě nádorů a větší posun k personifikované medicíně.
15. 3. 2023|

30 let zpět: Jak Češi a Slováci vnímají menšiny?

Průzkum veřejného mínění ukázal postoje Čechů a Slováků vůči národnostním menšinám žijícím na území společného státu. Znepokojivým trendem byl zhoršující se vztah většinové společnosti k Romům, Němcům, Polákům či Maďarům. Vzájemný vztah Čechů a Slováků se naopak ani přes blížící se rozpad federace nezhoršil.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
3. 12. 2022|

Čeští lékaři z IKEMu umějí vyřešit problémy s polykáním potravy. Díky šetrné operaci

Problémy s polykáním jídla nebo vyprazdňováním žaludku – obojí umějí lékaři z pražského IKEMu vyřešit endoskopickou metodou. K tělu šetrnou operaci zvanou POEM provedli u dospělého člověka poprvé před deseti lety. Dnes už zákrok pomáhá i dětem.
11. 11. 2022|

30 let zpět: Pavel Tigrid vyznamenán francouzským Řádem čestné legie

Spisovatel a publicista Pavel Tigrid byl jednou z nejvýznamnějších osobností českého protikomunistického exilu. V roce 1960 se usídlil ve Francii, odkud vydával kulturně-politický exilový čtvrtletník Svědectví. Po sametové revoluci se vrátil do Československa a do července 1992 působil jako poradce prezidenta Václava Havla.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
4. 11. 2022|

30 let zpět: Klaus se rozhořčil kvůli zprávám, že ODS nepodporuje Havla

V listopadu 1992 se debatovalo o způsobu volby prezidenta budoucí samostatné České republiky. Když se Václav Havel vyjádřil v tom smyslu, že by se občanským demokratům nelíbilo, kdyby budoucí prezident od občanů v přímé volbě získal silnější mandát než oni, probleskla v médiích zpráva, že ODS Havlovu kandidaturu na prezidenta nepodpoří. Předseda strany Václav Klaus tuto zprávu vzápětí dementoval: „Já to prohlašuji za největší ránu pod pás, která se udála v oblasti sdělovacích prostředků od 17. listopadu. Považuji to za natolik destabilizující zprávu, rovnající se na politickém nebi tomu, jako by byla zpráva, že vypukl požár v jaderné elektrárně.“Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
3. 11. 2022|

30 let zpět: Spory o vodní dílo na Dunaji

Počátkem devadesátých let československá média často informovala o sporech Československa s Maďarskem. Státy se již léta přely o rozsah a rychlost dostavby společně budované přehrady na Dunaji, takzvaného vodního díla Gabčíkovo-Nagymaros. Reportáž rekapituluje historii stavby i sporů o ni.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 10. 2022|

30 let zpět: Snaha o „samostatné Slovensko s českou pojišťovnou“?

Vzájemná důvěra koaličních partnerů ODS a HZDS byla výrazně otřesena. Ve Federálním parlamentu neprošel společný návrh zákona o zániku federace a část poslanců HZDS následně zvedla ruku pro návrh zcela protichůdný, jenž měl místo ke vzniku dvou samostatných států vést k možné transformaci federace v unii.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
5. 10. 2022|

30 let zpět: Poslanci neschválili návrh zákona o zániku federace

Proces směřující k rozdělení státu, spuštěný špičkami ODS a HZDS v létě 1992, se na začátku října téhož roku poněkud zadrhl ve Federálním shromáždění. Když vládou předložený návrh zákona o zániku federace neprošel hlasováním, využil tehdejší poslanec opoziční ČSSD Miloš Zeman situace k prosazení návrhu na ustavení komise k vybudování česko-slovenské unie.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
2. 10. 2022|

30 let zpět: Z vězení propuštěný Miroslav Štěpán byl přijat do KSČM

Komunistická strana Čech a Moravy se na veřejnosti distancovala od praktik předlistopadové marxistické KSČ. Přesto byl do řad této takzvaně obrozené strany v říjnu 1992 přijat někdejší člen ÚV KSČ Miroslav Štěpán, pouhé dva roky předtím odsouzený za podíl na potlačování protivládních demonstrací, jež vyústily v sametovou revoluci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
1. 10. 2022|

30 let zpět: Nekalé obchody s vojenskými vrtulníky

Investigativní reportáž odhaluje podezřelé obchody několika tuzemských i zahraničních firem se sovětskými vojenskými vrtulníky, maskovanými za civilní. Stroje zadržené celní správou na ruzyňském letišti se měly dostat do Chorvatska. Jenže na vývoz vojenského materiálu do Jugoslávie, kde právě probíhala válka, se vztahovalo zbrojní embargo OSN.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
18. 9. 2022|

Pokud zmizí podpora Ukrajině, je ohrožena demokracie, varovali Lipavský a Mičánek

V podpoře Ukrajiny proti ruské vojenské agresi je třeba pokračovat, a to jednotně jak v rámci Česka, tak Evropské unie i širšího Západu. Shodli se na tom v Událostech, komentářích Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a brigádní generál v záloze František Mičánek. Ten dodal, že válka také poukázala na problémy v české armádě a nutnost zvýšení jejího financování.
25. 8. 2022|

30 let zpět: Česko potřebuje nový ropovod

Válka na Ukrajině vynesla do popředí závislost evropských zemí na ruské ropě. Tato otázka se však u nás řešila už před více než 30 lety. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v létě 1992 informoval, že Česko právě kvůli závislosti na černém zlatu z Ruska potřebuje postavit nový ropovod z německého Ingolstadtu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
17. 8. 2022|

Přijetí eura Chorvatskem může usnadnit také vstup Česka do eurozóny, myslí si Bartoň

Česko zůstává jednou z posledních sedmi unijních zemí, které si ponechávají vlastní měnu, poté co evropští ministři financí schválili vstup Chorvatska do eurozóny. Podle Ivana Pilipa a Petra Bartoně, kteří byli hosty úterních Událostí, komentářů, může přijetí eura Chorvatskem usnadnit také vstup Česka do eurozóny, přestože i my bychom mohli mít problém s plněním pěti potřebných kritérií.
13. 7. 2022|

30 let zpět: Chlebový happening dokončen po 25 letech

Po 25 letech mohl spisovatel a někdejší emigrant Eugen Brikcius v Praze dokončit chlebový happening, který v roce 1967 rozehnala Veřejná bezpečnost. Akce se vedle parašutistů účastnili i politici a známé osobnosti. Zajímavostí na reportáži je také fakt, že pořadatel akce, přestože je v příspěvku několikrát zmíněn, není divákovi ani blíže představen a na obrazu se objeví jen spíše náhodou.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
23. 6. 2022|

30 let zpět: Kladenské ocelárny Poldi v potížích

Jaká byla situace v Kladně před volbami 1992? Zatímco v centru města ukazovala hospodářská transformace svou vlídnější tvář v podobě nových obchodů a služeb, ocelářský kolos sužoval nedostatek zakázek a z něho plynoucí snížení výroby a tudíž i zaměstnaneckých stavů.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
3. 6. 2022|

Moderátor Událostí je jako pilot, výsledek si lidé pojí s ním, říká Železný

Výrazná tvář tuzemské žurnalistiky Jakub Železný říká, že moderovat Události je jako pilotovat stíhačku, protože „výsledek letu si lidé spojí s moderátorem, ne s editorem“. Jak jde dohromady politika, kultura a fotbal a proč odmítl říct ve vysílání jméno masového vraha? Na tyto i další otázky odpovídá Jakub Železný v nejnovějším díle podcastu Background ČT24.
1. 6. 2022|

Uprchlíci se již adaptovali, řekl Rakušan. Zpřísnění podmínek je podle něj motivační

„Nepřijímal bych faktor, že přitvrzujeme kvůli tomu, že by to snad někdo chtěl, ale myslím, že ti lidé už se skutečně adaptovali na život v Česku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dodal, že situace, kdy podle posledních údajů pracuje 64 tisíc uprchlíků, přináší konkrétní benefity české ekonomice. Je to motivační faktor, dodal.
1. 6. 2022|

EU se musí připravit na obnovu Ukrajiny, ruský propad potrvá dlouho, míní Niedermayer

Ukrajinu je nyní potřeba podporovat vojensky, ale musí existovat i plán její poválečné obnovy, prohlásil v Událostech, komentářích europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Zdůraznil, že ruská recese je sice nižší než ukrajinská, země ale bude mít kvůli izolaci problém s obnovou, chybět budou zejména západní technologie. Poradce Národní rady pro obnovu Ukrajiny Ivan Mikloš upozornil, že Ukrajina bude potřebovat reformy a stabilitu, protože rekonstrukce země se neobejde bez soukromých investic.
25. 5. 2022|

30 let zpět: Spor o vodní dílo Gabčíkovo pokračuje

Letitý spor o dostavbu vodního díla Gabčíkovo u Bratislavy vstoupil do další fáze. Maďarsko totiž potvrdilo svůj záměr jednostranně odstoupit od smlouvy o stavbě. Přehradu, již z devadesáti procent hotovou, dokonce navrhlo zbourat. To však Československo odmítlo a prosadilo variantu C, tedy dostavbu jen na slovenské straně.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 5. 2022|

Česko chce koordinovat shromažďování důkazů o válečných zločinech na Ukrajině

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvedl, že Česko chce se státy paralelně vyšetřujícími možné válečné zločiny na Ukrajině koordinovat shromažďování důkazů. To má být základem pro případné sestavení obžaloby. O české účasti na vyšetřování jednal v pondělí v nizozemském Haagu spolu s vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou s prezidentem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Piotrem Hofmańským.
16. 5. 2022Aktualizováno16. 5. 2022|

Příběhy uprchlic z Mariupolu. Pro jednu je Kyjev novým domovem, druhá doufá v návrat domů

Dvě ženy z Mariupolu mají za sebou různé prožitky, obě však našly nový domov v hlavním městě. Jedna nastálo, jedna jen dočasně. První z nich, Elvira Bortsová, přežila holocaust i nacistické obléhání Leningradu. Po válce jako sirotek začala nový život v Mariupolu. Ten srovnali Rusové se zemí, a tak teď v Kyjevě už potřetí začíná odznova. To uprchlice Olena doufá, že se z hlavního města bude moci vrátit domů do Mariupolu, kde stále bojuje její syn. Příběhy obou z nich sledoval v reportáži pro ČT Andreas Papadopulos.
3. 5. 2022|

Ministerstvo práce chce pro některé profese prosadit dřívější odchod do důchodu

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce pro některé profese prosadit zmírnění podmínek pro nárok na důchod zkrácením nutné doby pojištění z 35 na 25 let. Podle návrhu ministerstva práce by měli záchranáři nebo lidé v profesích takzvané čtvrté kategorie, které ohrožuje třeba prach nebo hluk, mít možnost odcházet do důchodu dřív.
2. 5. 2022|

V Evropě se tvoří černý trh s olejem, zatímco na Ukrajině se slunečnicová semínka hromadí ve skladech

Válka dopadla i na ukrajinský vývoz. Těžké časy prožívají například pěstitelé slunečnic. Země patří mezi vůbec největší exportéry oleje, který se z nich lisuje. Kvůli zavřeným přístavům ho ale prakticky není možné dostat za hranice a některé evropské státy už pociťují nedostatek. Například v Nizozemsku se proto dostává na černý trh.
2. 5. 2022|