Události strana 5 z 5

Kosmická loď Crew Dragon je zpátky na Zemi. Po sedmidenní misi v březnu dosedla na hladinu Atlantického oceánu. Zkušební let bez posádky prokázal, že loď firmy SpaceX je schopná připojit se k Mezinárodní vesmírné stanici.

Vědci odložili pomůcky a vzali do rukou zbraně – i to ale v rámci výzkumu. Brněnští experti věrně zrekonstruovali hroty pravěkých šípů a zkoušejí jejich účinky. Chtějí tak získat odpovědi na otázky spojené se svým zkoumáním: jaká zranění způsobovaly, jestli sloužily spíš k lovu, nebo k boji. Také pátrají po tom, zda společnost na začátku doby bronzové na jihovýchodní Moravě nebyla vyspělejší, než doteď soudili.

Pohledy, které mění lidské chápání vesmíru. V chilské poušti Atacama – na jednom z nejsušších míst světa – vědci zkoumají blízké hvězdy i vzdálené galaxie. V observatoři Paranal sledují vesmír třeba pomocí nejdokonalejšího optického přístroje na světě.

Nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů. Zabývá se tématy, jako je cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologií za mřížemi.

Policie se v poslední době stále častěji zabývá záběry z palubních kamer v autech. Jenom za poslední měsíc a půl zaznamenali desítky případů, kdy někdo natočil závažný přestupek. Silniční provoz je tak pod daleko větším dohledem. Pouze samotné video ovšem k potrestání viníka nestačí.

Šok, smutek a vzápětí obrovská vlna solidarity. To všechno prožili Francouzi poté, co se na střeše pařížské katedrály Notre-Dame objevily plameny, které později celou slavnou stavbu pohltily.

V Česku je ročně po porodu odloženo až pět set novorozenců. O to, aby i tyto děti měly vzpomínky na své první dny, usiluje projekt Život v kufříku. Sestry díky němu mají k dispozici fototiskárnu a kufříky s fotoalbem i dárky, které pak dětem zůstanou na památku. Do projektu už se zapojily téměř čtyři desítky porodnic.

Krátce před hlasováním o dohodě o brexitu představil Londýn největší reformu migrační politiky za posledních čtyřicet let. Pro občany Evropské unie bude znamenat konec výhod na pracovním trhu. Britské úřady s nimi nově budou zacházet jako s migranty ze zbytku světa. Podle kritiků se opatření dotkne především zdravotních sester nebo pracovníků v pečovatelských službách.

Od praktického lékaře rovnou do komplexního onkologického centra. Taková by měla být ideální cesta pacienta hned potom, co má lékař podezření na nádor. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) onkologičtí pacienti často v současném systému bloudí – jeho zjednodušení od nového roku vyzkouší ve třech krajích.

Lékaři v pražské Nemocnici Na Homolce provedli v pátek jubilejní stopadesátou robotickou operaci srdce. Zákroky pomocí robota jsou šetrnější a pacienti se po nich rychleji zotaví. Operatéři mluví také o větší přesnosti. Důležité ale je, aby byl zákrok proveden včas.

Před deseti lety čeští lékaři provedli první transplantaci umělé rohovky. Jedinečný zákrok vrátil zrak Haně Charvátové ze Vsetína, která byla šestnáct let nevidomá. Páteční kontrola potvrdila, že její zrak je stále stoprocentní. Stejnou operaci  v Česku od té doby podstoupilo dvacet pacientů.

Víc než měsíc před Vánoci se spouštějí charitativní projekty, které chtějí přinést dárky do dětských domovů nebo na dětská oddělení nemocnic. Organizátoři jsou rádi za každý příspěvek, zároveň ale upozorňují na to, že ne každý dar je vhodný. Například plyšové hračky do nemocnic nepatří.

Tomáš Garrigue Masaryk je bezesporu nejskloňovanějším jménem stých oslav založení Československa. V jeho stínu přitom zůstává osobnost, která má na vznik státu stejně velký podíl. Ženu prvního československého prezidenta nově představuje kniha Lenky Slívové a dokumentární drama Josefa Císařovského.

Na českých silnicích jezdí podle policie čím dál víc přetížených dodávek s unavenými řidiči. Na rozdíl od kamionů jejich šoféři nemusí dodržovat povinné přestávky. Z toho důvodu se na auta do tří a půl tuny zaměřily kontroly, které jsou nyní přísnější.

V neděli večer se v hlavní zpravodajské relaci České televize poprvé představí nová dvojice moderátorů, Světlana Witowská a Martin Řezníček. A hned v pondělí 25. června budou mít po  Událostech oba noví moderátoři premiéru i v pořadu Události, komentáře. Nejsou to jediné změny ve zpravodajských pořadech České televize.

Kandidát na prezidenta Mirek Topolánek nepovažuje své politické zkušenosti za svou hlavní přednost a rozhodně je proti zavedení eura v Česku. Podle něj mají lidé strach ze spousty věcí, a proto naslouchají jednoduchým a líbivým řešením. Je proto třeba jim věci více vysvětlovat.

Kandidát na prezidenta Michal Horáček připomněl, že Česko se pro zavedení eura už rozhodlo. Z pozice hlavy státu by ovšem v jeho přijetí „netlačil na pilu“. Vládu bez důvěry by klidně jmenoval, musela by si ji ovšem ve sněmovně získat. Za největší problém považuje ztrácející se důvěru v právní stát. Řekl to v rozhovoru pro Události ČT.

Kandidát na prezidenta Marek Hilšer míní, že hlava státu by měla kultivovat politiku a otevírat důležitá témata – sám za ně považuje například kvalitu zdravotnictví a školství. Jeho kandidatura podle něj dokazuje, že i obyčejný občan může něčeho docílit. Řekl to v rozhovoru pro Události ČT.

Kandidát na prezidenta Petr Hannig chce být podle svých slov prezidentem všech, což by v případě zvolení zajistil tím, že by se na Hradě obklopil lidmi s odlišnými názory. Je otevřený referendu a rozhodně by nepodpořil zavedení eura, které podle něj není dobré pro obyčejné lidi, ale pro podnikatele. Řekl to v rozhovoru pro Události ČT.

Jak dopadne turecké referendum o posílení prezidentských pravomocí nelze předvídat, protože lidé se bojí říct svůj názor. V Událostech, komentářích to řekl turecký novinář Yusuf Kanli. Prezident Recep Tayyip Erdogan podle něj už teď „rozsévá strach po celé zemi“.

Británie by měla přestat opakovat co nechce a začít se soustředit na spolupráci s Evropou a nutné dohody. V rozhovoru pro pořad ČT Události, komentáře to řekl norský ministr pro EU Frank Bakke-Jensen. Bez řady zákonů, jež jsou v souladu s unijními, by podle něj prakticky nešlo udržovat mezinárodní obchod. „V současné době je velice těžké se v nějaké zemi izolovat, říct, že my si tady budeme na vlastním písečku a nebudeme spolupracovat,“ upozornil politik.

Angela Merkelová je německou kancléřkou už 11 let a o svůj post se chce ucházet i počtvrté. „Ví, jak chutná moc, a proto neví, kdy přestat,“ okomentoval její rozhodnutí pro Události, komentáře politolog Petr Robejšek. Podle něj by měl vládnout někdo, kdo vnímá, co lidé chtějí. Západ není zodpovědný za neštěstí celého světa, když to zkusí, tak zanikne, míní Robejšek. Podle publicisty Jaroslava Šonky je naopak dobře, že jsou u moci lidé, kteří věří v křesťanské hodnoty, jako je pomoc bližnímu.

Je nezbytné oprostit události, k nimž došlo v revolučním roce 1989, od mýtů, protože nelze stavět na falešných základech. Ve speciálu pořadu Události, komentáře k výročí 17. listopadu to řekl bezpečnostní analytik Jan Schneider. Připomněl, že si Spojené státy na slavné „uzbrojení Sovětů“, tedy na snahu Sovětský svaz stupňovaným zbrojením hospodářsky vyčerpat, půjčovaly u Číňanů. Sám tehdejší americký prezident Ronald Reagan navíc zdůrazňoval, že bez Michaila Gorbačova by k přelomovým změnám nedošlo.

Odmítání běženců a xenofobní nálady šířící se napříč střední Evropou oslabují EU, což se zamlouvá ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Ten zde našel se svou antievropskou politikou spojence. V pořadu České televize Události, komentáře před tímto trendem v zemích Visegrádské skupiny varoval polský publicista Adam Michnik. Představitel protikomunistické opozice a šéfredaktor deníku Gazeta Wyborcza říká, že je čas vystavit populistickým elitám červenou kartu.