Svobodná Evropa strana 2 z 3

Bělorusko přidalo na seznam extremistických organizací běloruskou část americké stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL), oznámilo ministerstvo vnitra v Minsku. Bělorusům, kteří se přihlásí k odběru on-line zpráv tohoto média, tak může podle agentury Reuters hrozit až šest let vězení.

Hlasatelka Kamila Moučková jako vůbec první sdělila lidem z obrazovky zprávy o invazi v srpnu 1968. Zemřela vloni a její památku teď chce připomenout spolek Pojďme dál. Navrhuje přejmenovat po ní prostor před sídlem České televize na Kavčích horách. Podnět už zaslal pražskému primátorovi.

Běloruský soud poslal do vězení jedenáct studentů a univerzitní profesorku za účast na protivládních protestech, informovala organizace na ochranu lidských práv Vjasna-96. Běloruská policie třetí den po sobě prohledávala kanceláře a domovy nezávislých novinářů a obhájců lidských práv, několik lidí také zadržela. O nejméně dvou desítkách razií informovaly agentury AP a Reuters, podle nichž tak pokračuje zátah proti odpůrcům autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka.

Běloruský soud se zabývá případem Sjarheje Cichanouského, manžela tamní opoziční lídryně Svjatlany. Místní úřady ho zatkly během loňského srpna před prezidentskými volbami, obviněn je přitom z organizování hromadných nepokojů. Soudní proces se koná v areálu věznice.

Zadržení protirežimního novináře Ramana Prataseviče, kterého běloruská policie vyvedla z letadla po nuceném přistání v Minsku, upozorňuje na vztah autoritářů ke svobodě tisku. Vital Cyhankou, novinář Svobodné Evropy, který stále žije v Bělorusku, incident interpretuje jako vzkaz všem novinářům, že na všechny režim dosáhne. Pro pořad Newsroom ČT24 přiblížil také to, jak fungují kanály na sociální síti Telegram a proč úřadům tak vadí.

Lidé v západních Čechách během víkendu slavili 76. výročí osvobození americkou armádou. Za komunismu se o americkém podílu na československém osvobození mlčelo;  američtí diplomaté se sice vydávali do míst osvobozených jejich vojáky, průběh těchto cest ale pečlivě monitorovala Státní bezpečnost. A pořídila stovky snímků pracovníků americké ambasády i těch, kteří se s nimi v západních Čechách setkali. Tématem se zabýval v pořadu Reportéři ČT Karel Vrána.

Bulharské úřady mají důkazy o tom, že výbuchy tamních muničních skladů byly úmyslné, mnohem déle, než dosud přiznávaly. S odkazem na oficiální dokumenty to uvedlo Rádio Svobodná Evropa. Sérii explozí v letech 2011 až 2020 dala prokuratura v Sofii tento týden veřejně do souvislosti s otravou zbrojaře Emiliana Gebreva, kauzou Vrbětice a s aktivitou ruských tajných služeb v Evropě.

Pravidelné celodenní vysílání Rádia Svobodná Evropa (RFE) v češtině odstartovalo z mnichovského studia 1. května roku 1951. Pro socialistický režim se stalo nepřítelem, pro Čechoslováky bylo v době totality jedním z mála objektivních zdrojů informací, které kvůli komunistickým rušičkám provázelo charakteristické praskání a pískání.

Zjištěné údaje ukazují, že údajní ruští agenti byli přítomni v Bulharsku v letech 2014 a 2015 v době výbuchů v šesti tamních zbrojních skladech, které se odehrály podle stejného vzoru. Poukázala na to na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) v souvislosti s podobnými událostmi ve Vrběticích v Česku v roce 2014, které nyní vedly k diplomatickému střetu mezi Prahou a Moskvou. Nová analýza a další důkazy podle stanice naznačují možné spojení ruské vojenské tajné služby GRU s explozemi v Bulharsku.

Od útoku na bývalé sídlo Rádia Svobodná Evropa (RFE) v německém Mnichově uplynulo čtyřicet let. Pod okny československé redakce 21. února roku 1981 explodovalo bezmála dvacet kilogramů plastické výbušniny. Exploze zranila šest lidí a způsobila škody vyčíslené na 43 milionů korun.

Když v Bělorusku před půl rokem začaly nebývalé protesty proti neuznaným prezidentským volbám, připustil Alexandr Lukašenko, že by mohly být volby nové – ale až po přijetí změn ústavy. Opozice už tehdy varovala, že diktátor jen hraje o čas, a dosavadní vývoj jí dává za pravdu. Ve čtvrtek a v pátek zasedá takzvané Všeběloruské lidové shromáždění, které mělo podle dřívějších Lukašenkových vyjádření novou ústavu projednávat. Diktátor ale od svých předešlých slibů couvá a na shromáždění příslib změn jen zopakoval. V zemi mezitím začíná proces s opozičním politikem, který chtěl proti Lukašenkovi kandidovat, a opozice slibuje zesílení protestů.

Protesty proti vládě Alexandra Lukašenka v Bělorusku nepolevují, redakce Rádia Svobodná Evropa teď spočítala, že během demonstrací běloruská policie zadržela tři stovky novinářů. Téměř čtvrtina z nich za mřížemi strávila víc než tři dny. Redakce pořadu Newsroom ČT24 mluvila s jedním z nich, s Vitalijem Cyhankovem, novinářem, který z Běloruska spolupracuje s několika zahraničními médii. Říká, že novinářská akreditace teď v Bělorusku spíš škodí, než pomáhá.

Osudový rok 89 zachytil na černobílých fotkách a považuje je za nejdůležitější v životě. Fotograf Jan Šibík se v době, kdy padaly totalitní režimy, dostal do západního Německa i do Rumunska a zachytil historické okamžiky. Do ulic vyrazil i na jaře, aby fotil Česko v nouzovém stavu. Jak se za 31 let změnila reportážní fotografie a fotí i on někdy selfie? Fotograf byl hostem svátečního Interview ČT24.

Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) letos ke konci září stouply příjmy meziročně o 60 milionů na 1,1 miliardy korun. Největší část příjmů úřadu je z prodeje nepotřebných státních nemovitostí. Za celý loňský rok úřad vykázal příjmy 1,48 miliardy korun a na letošní rok měl naplánované příjmy 910 milionů korun.

Arménie a Ázerbájdžán se navzájem obviňují z útoků na civilní oblasti v Náhorním Karabachu. Boje o region svádějí už devátým dnem. Obnovené střety o oblast v jižní části Kavkazu jsou nejkrvavější za více než 25 let, napsala agentura Reuters. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyjádřil znepokojení nad situací a vyzval Turecko, které je spojencem Ázerbájdžánu, aby pomohlo boje mírovou cestou ukončit.

Portál Index.hu byl jedním z mála maďarských médií, které se nebály kritizovat vládu Viktora Orbána, a patřil k nejčtenějším zpravodajským webům v zemi. S novým vlastníkem ale přišly v létě změny – skončit musel dosavadní šéfredaktor, na jeho podporu pak odešla téměř celá redakce. Ti nyní zakládají nové médium „Telex“, které má být kritické, objektivní a nezávislé stejně jako dřívější Index. Ke startu ale potřebuje peníze, které jim mimo jiné slíbil majitel české Economie Zdeněk Bakala. Proč ho maďarský list pojmenoval českým Sorosem? A jak se teď změní mediální scéna v Maďarsku? To jsou otázky pro pořad Newsroom ČT24.

Běloruská policie v Minsku tvrdě zasáhla proti demonstraci žen a desítky z nich zatkla. K pochodu žen, který byl dalším protestem proti režimu prezidenta Alexandra Lukašenka, se v centru města shromáždilo několik tisíc lidí. Na videonahrávkách bylo vidět, jak maskovaní příslušníci bezpečnostních sil ženy brutálně odvlékají do policejních aut, napsala agentura DPA.

Štáb ruského opozičního politika Alexeje Navalného v Novosibirsku se stal terčem útoku. Dva maskovaní lidé hodili v úterý do jeho sídla sklenici s tekutinou a dva lidi poté odvezla záchranná služba. Sám Navalnyj je po otravě hospitalizován v Německu. V Rusku se od pátku do neděle konají regionální volby.

Totalita chce obsáhnout všechny, nepřipouští outsidery. Současné debatě o normalizaci chybí kontext, míní historik a filozof Daniel Kroupa. Problém normalizace podle něj nebyl, že lidé nemohli cestovat, ale že se báli všudypřítomného sledování. Sovětský svaz potom nemohl dopustit, aby v jeho sféře vlivu vznikla svobodná země. „Nemůžeme debatovat o legitimizaci,“ říká k srpnu 1968 signatář Charty 77 a vyzývá k pomoci Bělorusku: „Lidé musí vědět, že na ně svět nezapomněl, musí mít naději, že když poteče do bot, tak mají kam utéct,“ říká v Interview ČT24.

Pozemky ve Strašnicích, které pracovníci pražského pozemkového úřadu údajně neoprávněně vydali restituentům v případu takzvaného Bečvářova statku, se vracejí České republice. Nepravomocně o tom rozhodl pražský městský soud. Trojici úředníků za nezákonné vydání parcel uložil soud na počátku července nepravomocně sedm a šest let vězení a podmíněný trest. Součástí rozsudku bylo i zabrání některých dalších vydaných pozemků, například v Dolních Měcholupech, Hostivaři či v Kolíně. Podle soudkyně restituenti věděli, že na ně nemají nárok.

Soud ve městě Pskov na severozápadě Ruska rozhodl, že novinářka Světlana Prokopjevová podporovala terorismus. Vyměřil jí za to pokutu půl milionu rublů (164 300 korun). Proces s Prokopjevovou vzbudil kritiku ze strany jejích stoupenců, stejně jako ze strany aktivistů za lidská práva. Novinářka se hodlá proti rozsudku odvolat.

Dnes Rádio Svobodná Evropa vysílá do desítek zemí světa v celé řadě jazyků a má několik poboček v Evropě a na Blízkém východě. Přesně před sedmdesáti lety ale své vysílání zahájilo z nákladního vozu a z krátkovlnné vysílačky. Prolomilo tím železnou oponu a dalo lidem za ní možnost poslouchat ideologicky nezbarvené zpravodajství. V začátcích rádio ale čelilo i kritice kvůli svému napojení na CIA, americké úřady tudíž burcovaly občany, aby na chod stanice přispívali a finance tak proudily i od drobných dárců.

Velká část Krymu je závislá na vodě z Dněpru dodávané nejdelším evropským kanálem. Po ruské okupaci poloostrova ho Ukrajina zavřela. Leckde už kvůli tomu končí zemědělství a emigrují lidé. Třísettisícový Simferopol se letos bojí žízně. Rusko má miliardový plán na obnovu přehrady, který je však zatím jen na papíře. Nový ukrajinský premiér den po jmenování na začátku března řekl, že by země měla kanál otevřít, protože nemůže být zodpovědná za humanitární katastrofu. Jenže hned si vyslechl, že voda z něj proudí i na ruské vojenské základny. Kauzy si všímá mimo jiné web Svobodné Evropy.

Redaktoři maďarských státních médií potřebují povolení, aby mohli psát o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové nebo unijní politice. Zprávy vlivných lidskoprávních organizací mají dokonce zákaz zmiňovat. Informoval o tom zpravodajský server Politico, který se dostal k interním pokynům šéfů maďarských redakcí.