Svobodná Evropa strana 3 z 3

Vysokoškolák Jan Palach, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nebyl prvním obyvatelem východního bloku, kdo tuto mezní formu protitotalitního odporu zvolil. Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka došlo od šedesátých let ve východním bloku k více než padesáti podobným případům – a naposledy ještě v roce 1989. Téma sledoval Karel Vrána pro pořad Reportéři ČT.

Oficiální média mlčela. V socialistickém Československu přitom jedna demonstrace právě odstartovala revoluci. Před pár dny se něco podobného stalo i v Berlíně. Zahraniční média proto musela vyslat své zpravodaje. Britská BBC, americká CNN nebo CBS, německá ARD i třeba finská YLE. Téměř padesát televizních společností přijelo točit sametovou revoluci. Byli tady ale také rozhlasoví a píšící novináři.

Byl jedním z těch, kteří před sametovou revolucí slovem bojovali za pravdu. Novinář Jaroslav Spurný psal a doma tiskl samizdaty. Jak vypadala tehdejší redakce Lidových novin, Sportu nebo Revolver Revue? O tom mluvil v rozhovoru s redaktorkou Terezou Řezníčkovou. Téma nedělního Newsroomu ČT24.

Sedmého října 1989 se v příloze tehdejšího Rudého práva objevil nenápadný inzerát s fotografií a s přáním jistému Ferdinandu Vaňkovi z Malého Hrádku. Ve skutečnosti ale deník, který byl hlásnou troubou komunistického režimu, zveřejnil blahopřání svému úhlavnímu nepříteli – Václavu Havlovi. Ten v tu dobu pobýval na Hrádečku.

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.

„Bratříčku, nevzlykej, to nejsou bubáci, vždyť už jsi velikej, to jsou jen vojáci, přijeli v hranatých železných maringotkách.“ Zatímco invazní vojska drtila naděje pražského jara, mladík s kytarou skládal píseň, která se měla stát symbolem doby. O několik měsíců později vydal Karel Kryl na prahu normalizace jednu z nejlepších desek české kultury. Komunistický režim byl však jiného názoru a nechal část nákladu rozřezat cirkulárkou. Album Bratříčku, zavírej vrátka vyšlo právě před padesáti lety.

Třetí lednový týden roku 1989 otřásl komunistickým režimem v Československu. Násilné potlačení pietní akce, která měla připomenout 20. výročí úmrtí Jana Palacha, totiž vyústilo v sérii protirežimních demonstrací. Zapojily se do nich tisíce lidí, a protože trvaly sedm dní, dostaly označení Palachův týden. Síla protestů překvapila nejen vládnoucí komunisty, ale i opozici. Události předznamenaly pád režimu v listopadu 1989.