Jan Šibík fotil i letošní výročí sametové revoluce. Snímky jako tehdy už se mi ale nikdy nepovedou, tvrdí

Nahrávám video
Interview ČT24: Jan Šibík
Zdroj: ČT24

Osudový rok 89 zachytil na černobílých fotkách a považuje je za nejdůležitější v životě. Fotograf Jan Šibík se v době, kdy padaly totalitní režimy, dostal do západního Německa i do Rumunska a zachytil historické okamžiky. Do ulic vyrazil i na jaře, aby fotil Česko v nouzovém stavu. Jak se za 31 let změnila reportážní fotografie a fotí i on někdy selfie? Fotograf byl hostem svátečního Interview ČT24.

Jan Šibík vyrazil do ulic i při letošních oslavách 17. listopadu. Atmosféra byla samozřejmě jiná, lidí bylo v ulicích o dost méně. „Společnost jako by se dostala někam na rozhraní. Je jinde, než byla před čtyřmi roky,“ popsal fotograf. „Ten koronavirus nám to hodně narušuje a kazí.“

Před 31 roky nafotil dle svých slov nejdůležitější fotografie ve svém životě. I teď si to myslí. Neříká ale, že patří k nejkvalitnějším snímkům.

Tehdy nebyly sociální sítě, pravidelně ale poslouchal Svobodnou Evropu, což byl pro něho hlavní zdroj informací. Jeho tatínek synův aktivismus tehdy těžce nesl, protože byl ve straně. „Otec byl na druhé straně barikády, nerozmlouval mi to, ale tiše trpěl“.

Ze začátku si fotografie schovával jen tak do šuplíku, přesto ale věřil, že se mu jednou povede snímky uveřejnit. Fotografie ale vyvolával okamžitě po návratu z demonstrace. Ukazoval je však jenom kamarádům.

Tehdy se bál mnohem více o foťák než o sebe. „O ten foťák kdybych přišel, tak to by byla konečná. Já měl štěstí, mě policajti nikdy nechytli. Některým fotografům to nedává spát, že mám hodně fotek a nikdo mě nikdy nechytil. Já byl ale vždycky v ústraní, nebo jsem fotil z tramvaje,“ popsal.

Palachův týden byl podle něj nejtěžší. Vodní děla, obušky, slzný plyn a psi přivítali na Václavském náměstí v Praze všechny, kteří chtěli v lednu 1989 položit květiny a připomenout si tak oběť studenta Jana Palacha. Lidé se proto neměli kde sejít.

Za pádem zdi okamžitě vyrazil

Šibík byl i u pádu Berlínské zdi. Do západní Evropy se tehdy dostal poté, co poslouchal na Svobodné Evropě tiskovou konferenci jednoho z nejvyšších východoněmeckých činitelů Güntera Schabowského, když řekl slavnou větu „Ab sofort,“ neboli že Berlínská zeď bude zrušena asi s okamžitou platností. Šibík si koupil hned jízdenku a přijel.

„Já přišel k přechodu do Západního Berlína a oni mi řekli: vy jste z Československa, vy potřebujete víza. Na druhém přejezdu mě také nepustili. A na třetím řekli, ať všichni zdvihnou pas nad hlavu, tak jsem ho zdvihnul a nelegálně přešel na druhou stranu,“ vyprávěl.

Nejsilnější moment pro něj byl, když Němci začali krumpáčemi bořit zeď. Došlo mu, přestože mu bylo pouhých 25 let, že to je velmi důležitá věc. Když viděl, že se bortí zeď, bylo mu jasné, že režim musí padnout i u nás. „Přišel jsem domů a řekl mamince: Padla Berlínská zeď, u nás to taky padne. A ona řekla: U nás to bude ještě na roky. A neměla pravdu.“

Fotoreportáž už podle něj lidi ale netáhne, jediná šance, jak se jako fotonovinář uplatnit, je skrze video. „To ještě máte šanci prodat. Kolega byl nyní v Arménii a nikde skoro žádný fotograf, novinářů daleko méně, než bývalo, jen lidé přes video. Fotografie nemá odbyt, nemáte časopisy, noviny vezmou agenturu, jediná možnost je, že máte nějaký projekt, že vydáte knihu,“ uvedl. 

K novodobým „selfíčkům“ negativní postoj jednoznačně nemá. „Vadí mi, když to selfie je třeba ve válce, to mi vadí hodně. Já si taky vyfotím selfie, ale jídlo nefotím, to si raději to jídlo dám,“ dodal na závěr rozhovoru. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 4 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...