Strom strana 3 z 5

Na Broumovsku pomáhají vrtulníky čistit lesy od stromů napadených kůrovcem. Je to jediný způsob, jak vykácené smrky z nepřístupného skalního terénu dostat. Lýkožrout se do severních pohraničních lesů dostal ve velkém až v letošním roce, kvůli náročné přepravě dřeva je tak nyní část přírodní rezervace Broumovské stěny veřejnosti zhruba na dva týdny nepřístupná.

Téměř dvě stě osobností světové klasické hudby se zastalo výrobců smyčců. Těm hrozí, že přijdou o své řemeslo kvůli nedostatku dřeva ze stromu sapanu ježatého známého také jako fernambuk, s nímž by mohlo být zakázáno obchodovat. O zákaz usiluje Brazílie.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

V sobotu skončí noční zákaz vstupu do Národního parku České Švýcarsko, který v létě zasáhl rozsáhlý požár. Další omezení vstupu však budou se změnami pokračovat. Od soboty se turisté dostanou ze Hřenska na Pravčickou bránu a z Mezní Louky přes vrch Větrovec na Malou Pravčickou bránu. Soutěsky řeky Kamenice a Gabrielina stezka zůstanou nepřístupné.

Lesníci dočasně uzavřeli tři turistické trasy v Moravském krasu na Blanensku. Hrozí tam pád stromů. Vlastník, kterým je Školní lesní podnik Křtiny, teď hledá cesty, jak problémy na stezkách vyřešit. Poškozené stromy je nutné vytěžit, jsou ale v těžko přístupném terénu a nedostane se k nim technika.

Před čtyřmi lety začali ve Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovcové kalamitě. Jako hlavní strom si zvolili břízu, která roste rychle – měla poskytnout ochranu dalším stromům. Novému porostu se podle města daří skvěle. Město Albrechtice bylo jedním z nejpostiženějších míst, kůrovec tam zničil polovinu z tří set hektarů lesa.

Údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy změna klimatu, která vede k vyšším teplotám a sušším podmínkám.

Amazonský prales je nejrozmanitější vegetace naší planety. Nemůže za to ale jen teplota a množství srážek. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byli i Češi, prozkoumal téměř všechny lesní ekosystémy na světě a zjistil, co všechno jejich různorodost ovlivňuje. Data chtějí využít i na cílenější ochranu přírody.

Plzeň za 46 milionů korun včetně DPH upravila park u Mže za obchodním centrem Plaza u centra města. Bude sloužit pro rekreaci, setkávání, sport i pro pořádání veřejných akcí. Během roku je tam třeba prázdninová Sportmania nebo část květnových Slavností svobody. Hlavní fáze úprav začala loni v prosinci, v plánu je ještě druhá etapa, řekl primátor Pavel Šindelář (ODS). Areál umožňuje denně průchod pěším a průjezd cyklistům.

Letošní vysoké teploty a nedostatek vláhy ohrožují nejenom jehličnaté, ale už i listnaté stromy. Rozsáhlé schnutí listnatých lesů v Chřibech na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku odhalil letecký průzkum Arcibiskupských lesů. Četné dubové a bukové partie jsou bez listí a už na začátku srpna vypadají jako na podzim. Stromy tak reagují na dlouhodobý nedostatek srážek.

Vědci připravili sadu doporučení, která mají městům v Česku pomoci zvládnout vlny veder. Popsali například rozdíly ve vlivu různých vodních prvků i zelených ploch, uvedla mluvčí Technologické agentury ČR Veronika Dostálová.

Lesy zničené kůrovcem mají dalšího nepřítele – přemnožený klikoroh borový ničí sazenice jehličnanů. Působí tak velké škody hlavně na místech, kde se lesníci snaží obnovit paseky s vykácenými smrky. Vědci proto přišli s řešením, které by nápor tohoto škůdce mělo zmírnit.

Lesníci žádají o částečné uzavření turistických stezek k ledovcovým jezerům u Železné Rudy na Šumavě. Potřebují kolem nich bezpečně odtěžit stromy, které devastuje kůrovec. Omezení má platit do konce září. Úřady by ho měly povolit během pátku. K jezerům ročně míří kolem 100 tisíc lidí.

Jižní část obory Soutok mezi Břeclaví a Lanžhotem se v sobotu znovu otevře návštěvníkům. Lesníci tam v uplynulém měsíci zpracovávali stromy poškozené silnou červnovou vichřicí. Ta způsobila nebezpečné polomy, které mohly ohrozit turisty.

Po pádu stromu na osobní auto v Krkonoších v pátek před 10:30 zemřela řidička. V autě jela sama. Nehoda se stala na takzvané staré silnici ze Svobody nad Úpou do Janských Lázní, uvedla mluvčí královéhradecké policie Šárka Pižlová. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného strom na auto spadl při kácení, které ale KRNAP nezadal. V polovině června v Krkonoších po pádu stromu na auto na silnici mezi Horním Maršovem a Malou Úpou zemřeli tři lidé.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.

Rok od ničivé bouře ve Stebně, které spadá pod město Kryry na Lounsku, je téměř vše opravené. Místo modrých plachet, které krátce po bouři zakryly asi čtyřicet procent domů v obci, jsou na střechách nové tašky. Živel se nevyhnul ani kostelu, ten však na opravu dál čeká.

Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.

Po pondělních bouřkách zůstávalo v úterý okolo poledne bez proudu více než dva a půl tisíce domácností v Pardubickém a Středočeském kraji. Ráno evidovala společnost ČEZ Distribuce skoro pět tisíc míst bez dodávek elektřiny. Vichr a kroupy nadělaly škody na domech, stromech i elektrickém vedení. Hlavním pojišťovnám se už ozvalo na patnáct set klientů. Jen jejich újmy dosahují desítek milionů korun. Další bouřky meteorologové očekávají už od středy.

První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před sedmi tisíci lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, které lidé začali šlechtit.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nechá v místě tragického pádu smrku u silnice do Malé Úpy pokácet stromy, které by mohly být rizikové. V neděli odpoledne na silnici spadl smrk na auto, ve kterém zahynuli tři lidé. Jeden člověk skončil v nemocnici. Policie řeší případ jako usmrcení z nedbalosti s možným trestem až šest let vězení.

Po pádu stromu na auto v Krkonoších v neděli odpoledne zemřeli tři lidé. Jeden člověk skončil v nemocnici. Nehoda se stala na silnici II/252 do Malé Úpy. Hasiči to uvedli na Twitteru. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo asi o 30 metrů vysoký smrk, jehož pád s největší pravděpodobností způsobil poryv větru. Na Sněžce měl v neděli odpoledne vítr sílu orkánu. Policie silnici na Malou Úpu a na hraniční přechod do Polska na Pomezních Boudách nejméně do pondělních 15:00 uzavřela kvůli hrozícímu pádu dalších stromů.

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.