Strom strana 3 z 5

Přibývá stále nových důkazů, že zásadní hrozbou, kterou přinášejí změny klimatu, je především jejich rychlost. Nový výzkum ukazuje, jaký je dopad na lesy.

Po pěti letech soudních tahanic prohrála přerovská radnice spor o takzvanou ovocnou stezku. Stovku stromů vysadila na staré barokní trase – sice na městských pozemcích, ale příliš blízko těch sousedních, a to bez svolení jejich majitelů. Podle rozsudku tak město musí stromy přesadit.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) se začala zabývat údajně nelegálním kácením vzácných buků v Krušných horách na Mostecku. Toho se měl na jižních svazích dopustit soukromý majitel, a to v době, kdy společnost ještě neměla od krajského úřadu povolení. Kraj nakonec žádost firmy zamítl, to už ale na místě byla většina stromů pokácená.

Životy dvou lidí, stovky popadaných stromů a rozsáhlé výpadky elektrické energie má na svědomí ledová bouře na východě Kanady. Nepřízeň počasí zasáhla zejména dvě nejlidnatější kanadské provincie Québec a Ontario a město Montreal. Výpadky proudu jsou podle agentury AFP nejhorší od havárie způsobené počasím v roce 1998.

Už od minulého týdne způsobují ovocnářům v Česku velké problémy noční mrazy. Například některé meruňky už nyní podle nich není možné zachránit. Oteplení se přitom čeká až v pátek. Podprůměrné teploty mají panovat do konce dubna. Ovocnářům odborníci doporučují různá opatření, aby rozkvetlé stromy ochránili – například postřiky, rosení nebo pálení ohňů.

Meteorologické jaro sice začalo už před čtyřmi týdny a kalendářní před více než týdnem, venku to tento týden ale vypadalo spíš jako na sklonku zimy. Což je docela velký kontrast ve srovnání s teplým počasím v minulém týdnu, kdy maxima šplhala až nad dvacet stupňů Celsia. A do jisté míry i v porovnání s extrémně teplým začátkem letošního roku.

Ovocnáři se chystají na jarní mrazy. Teploty pod nulou ohrožují především stromy, které aktuálně kvetou. Tedy mandloně, meruňky a broskvoně. Jedním ze způsobů pomoci mohou být speciální parafínové svíce, které dokáží teplotu v sadech o několik stupňů zvednout.

Až šest miliard korun půjde z dotací Evropské unie na rozšiřování zeleně v Česku. Žadatelé mohou peníze použít třeba na výsadbu stromů nebo hospodaření s vodou. Cílem programu je podle ministerstva pro místní rozvoj snížit dopady klimatických změn.

Provoz na dvoukolejné železniční trati mezi Stráží nad Ohří na Karlovarsku a Perštejnem na Chomutovsku ráno zastavil spadlý strom, který poškodil troleje. Obnovení dopravy Správa železnic (SŽ) očekává až v noci na sobotu. Původně odhadovala, že by se mohla trať zprovoznit po 9:00. Podle webu Českých drah (ČD) do spadlého stromu narazil osobní vlak, nikdo se nezranil, oprava soupravy ale bude nákladná. Škodu na trati odhaduje SŽ na sedm milionů korun. Omezení je na hlavní trase mezi Chebem a Chomutovem. Dopravu v úseku po nehodě zajišťují náhradní autobusy.

Nejméně do konce února bude uzavřená část stezky pod brněnským Červeným kopcem. Odborná firma tam odstraňuje nebezpečné části skály, které hrozí zřícením. Dál zůstávají uzavřené stezky i v Moravském krasu, kvůli nebezpečí pádu stromů.

Kvůli nebezpečí pádu stromů je již několik měsíců uzavřená stezka na Boubín – a v nejbližší době se to nezmění. Stromy v blízkosti cesty dál padají. Lokalita je přísně chráněná a nebezpečné souše nemůže přijet pokácet těžká technika.

V Česku v neděli opět padaly teplotní rekordy. Třetina stanic, které měří alespoň třicet let, překonala nebo vyrovnala teplotní rekord pro tento den, informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na Facebooku. V Čechách teploty překračovaly deset stupňů, na jihu stanice zaznamenaly až dvanáct stupňů Celsia. Rekordně vysoké teploty naměřili meteorologové už na přelomu roku.

„Kdy slavíte Vánoce?“ Zatímco jinde by tato otázka vyvolala maximálně údiv, na Ukrajině je dlouhodobě předmětem diskuzí a sporů. V zemi přibývá lidí, kteří Vánoce slaví dvakrát, tedy jak v tradičním lednovém termínu, který vychází z juliánského kalendáře, tak v prosinci jako většina světových křesťanů. Roste také počet těch, kteří upřednostňují prosincový termín oproti dosud tradičnímu lednovému. Rovněž ukrajinská pravoslavná církev letos poprvé umožnila oslavy ve svých farnostech už 25. prosince. Částečně to zdůvodnila ruskou agresí, která se do oslav promítá i jinak.

Předkové dnešních lidí patrně začali chodit po dvou končetinách při hledání potravy v korunách stromů – nikoliv kvůli tomu, že se tak adaptovali na trávení více času na zemi. Tvrdí to nová studie britských antropologů.

Kůrovec napadá ve Finsku kvůli oteplování klimatu smrkové lesy, jež se nacházejí čím dál více na severu. Tím ohrožuje severské jehličnaté lesy, takzvanou tajgu, která je pro planetu podobně cenná jako amazonský prales.

České dráhy (ČD) po opravě trakčního vedení u Jihlavy obnovily provoz vlaků na železnici mezi Havlíčkovým Brodem a Veselím nad Lužnicí, společnost to uvedla na Twitteru. Opravy trvaly od nedělního dopoledne, kdy v úseku mezi Jihlavou a Kostelcem u Jihlavy lokomotiva nákladního vlaku narazila do spadlého stromu. V uvedeném úseku jezdily náhradní autobusy. Škodu na infrastruktuře zatím Správa železnic odhadla na milion korun.

Na Broumovsku pomáhají vrtulníky čistit lesy od stromů napadených kůrovcem. Je to jediný způsob, jak vykácené smrky z nepřístupného skalního terénu dostat. Lýkožrout se do severních pohraničních lesů dostal ve velkém až v letošním roce, kvůli náročné přepravě dřeva je tak nyní část přírodní rezervace Broumovské stěny veřejnosti zhruba na dva týdny nepřístupná.

Téměř dvě stě osobností světové klasické hudby se zastalo výrobců smyčců. Těm hrozí, že přijdou o své řemeslo kvůli nedostatku dřeva ze stromu sapanu ježatého známého také jako fernambuk, s nímž by mohlo být zakázáno obchodovat. O zákaz usiluje Brazílie.

Na Šumavu se vrátil vzácný kornatec velký. Tohoto brouka, kterému se někdy říká velký piškot, tam ochranáři viděli naposledy před sto lety. Jeho nynějšímu výskytu údajně pomohla i blokáda proti kácení tamních lesů na Modravě v podání ekologických aktivistů. Právě zastavením těžby vzniklo pro kornatce ideální prostředí pro život.

Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) objevil u některých stromů geny spojené s lepší odolností vůči suchu. Vědci tak dokážou vypěstovat dřeviny odolnější vůči nedostatku srážek. Ústav také spustil projekt, kdy hledá směs dřevin, která bude nejlepší pro zalesnění holin po kůrovci.

V sobotu skončí noční zákaz vstupu do Národního parku České Švýcarsko, který v létě zasáhl rozsáhlý požár. Další omezení vstupu však budou se změnami pokračovat. Od soboty se turisté dostanou ze Hřenska na Pravčickou bránu a z Mezní Louky přes vrch Větrovec na Malou Pravčickou bránu. Soutěsky řeky Kamenice a Gabrielina stezka zůstanou nepřístupné.

Lesníci dočasně uzavřeli tři turistické trasy v Moravském krasu na Blanensku. Hrozí tam pád stromů. Vlastník, kterým je Školní lesní podnik Křtiny, teď hledá cesty, jak problémy na stezkách vyřešit. Poškozené stromy je nutné vytěžit, jsou ale v těžko přístupném terénu a nedostane se k nim technika.

Před čtyřmi lety začali ve Městě Albrechticích místní lidé ve spolupráci s Hnutím Duha osazovat holiny po kůrovcové kalamitě. Jako hlavní strom si zvolili břízu, která roste rychle – měla poskytnout ochranu dalším stromům. Novému porostu se podle města daří skvěle. Město Albrechtice bylo jedním z nejpostiženějších míst, kůrovec tam zničil polovinu z tří set hektarů lesa.

Údaje organizace Global Forest Watch ukazují, že za posledních dvacet let se na celém světě téměř zdvojnásobilo množství spálených lesů. Klíčovým faktorem tohoto nárůstu je podle zprávy změna klimatu, která vede k vyšším teplotám a sušším podmínkám.