Strom strana 5 z 5

Hasiči kvůli silnému větru vyjížděli v noci a během soboty ke stovkám událostí, hlavně popadaným stromům. Bez proudu bylo přes 50 tisíc odběratelů. Vítr omezil také provoz na železničních tratích, na většině z nich už ale vlaky opět jezdí. Meteorologové varují, že i v neděli se silný vítr do Česka vrátí, v nárazech může mít rychlost nad 65 kilometrů v hodině a na horách kolem 90 kilometrů.

Nejméně tři mrtvé si od pátku vyžádala v Německu silná bouře, která předtím způsobila značné škody i oběti v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. V Severním Porýní-Vestfálsku zemřel 56letý řidič automobilu, který na silnici narazil do spadlého stromu, a 17letý řidič, který sjel z cesty, když se pokoušel vyhnout větvi. V Dolním Sasku přišel o život 68letý muž, který se při bouři zřítil ze střechy, již se snažil opravit. V celé Evropě je obětí nejméně 12.

Čechy, sever Moravy a Slezsko zasáhl ve čtvrtek silný vítr. V nižších polohách dosahoval v poryvech rychlosti většinou do 90 kilometrů v hodině. Počasí do noci komplikovalo dopravu na železnici, neprůjezdné byly i některé silnice. Nehody se ale obešly bez vážnějších zranění. Bez proudu se ocitlo přes 300 tisíc odběratelů, jejich počet v podvečer klesl na zhruba padesát tisíc. Déšť a tající sníh také zvedaly hladiny řek. Varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před velmi silným větrem platí pro celé Česko až do půlnoci.

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Zatím to prokazovaly jen laboratorní nebo zahradní experimenty, ale teď se tento jev potvrdil poprvé i ve volné přírodě. Za objevem stojí česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd.

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Bez dodávky elektrického proudu zůstávají v Česku po neděli kvůli silnému větru už jen některá místa, především chaty a chalupy. Po poledni se energetikům podařilo připojit většinu z více než dvou tisíc odběrných míst, kde přetrvávaly potíže. Pojišťovny hlásí škody za desítky milionů korun. Situace na železnici, kde vítr zkomplikoval dopravu, se stabilizovala a vlaky opět jezdí ve všech úsecích. V tomto týdnu má podle meteorologů vydatně sněžit, nejvíc sněhu by mělo napadnout na horách.

Mezinárodní vědecký tým prozkoumal, jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin. Na výzkumu se podíleli i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Evropská léková agentura doporučila ke schválení další vakcínu proti nemoci covid-19. Očkovací látka Nuvaxovid, kterou vyvinula společnost Novavax, je tak už pátou očkovací látkou proti covidu. Rozhodovalo se ve zrychleném řízení, které trvalo několik týdnů. Nasazení vakcíny v EU schválila následně i Evropská komise.

V zámeckém parku v Holešově na Kroměřížsku skončila obnova historického ovocného sadu. Část původních stromů starých odrůd odborníci kvůli jejich stáří a zdravotnímu stavu vykáceli. Vysadili naopak téměř 170 mladých stromů. Součástí veřejně přístupného sadu je také nový dřevěný altán nebo lavičky.

Po nárazu auta do stromu zemřela v pátek časně ráno na Pelhřimovsku řidička osobního auta. Hasiči, kteří byli k tragické nehodě vyslaní, s cisternou havarovali. Policie nejprve informovala o třech lehce zraněných. Podle mluvčího záchranářů Petra Janáčka se ale zranil i čtvrtý, který byl se středně těžkým zraněním převezen do jihlavské nemocnice. Místo nehody na silnici 112 zůstalo po nehodě neprůjezdné. Po 9:00 byl provoz obnovený, sdělila mluvčí policie Dana Čírtková.

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě. Brouk napadá ořešák černý i ořešák královský, a to tak, že na svém těle zanáší do vyžraných míst pod kůrou spory hub, které se v lýku posléze rozrůstají.

Na náměstí ve Slaném se zřítil vánoční strom. Podle města za to může větrné počasí, nebo růstová vada kmene. Pád nikoho nezranil ani nezpůsobil škody. Policisté událost prověřují jako obecné ohrožení z nedbalosti. Zkoumají, zda byl strom správně ukotvený.

Stromy výrazně přispívají k ochlazení ploch v evropských městech v teplých dnech. Ukazuje to studie badatelů ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Ve střední Evropě porost ubírá až 12 stupňů Celsia, na jihu kontinentu je efekt stromů menší.

Lesní požáry v americkém státě Kalifornie letos spálily tři až pět procent všech sekvojovců obrovských, neboli 2261 až 3637 těchto vzácných stromů. S tímto odhadem přišla minulý týden americká správa národních parků. V součtu s loňským rokem tak mohla být podle agentury AP zničena skoro pětina exemplářů nejmohutnějšího stromu na světě.

Každý podzim se listy téměř poloviny druhů stromů a keřů v Severní Americe zbarví dočervena, zatímco v Evropě se ve stejnou dobu mění listí mnohem častěji dožluta a dohněda. Vědci tuto záhadu řeší už 150 roků, nyní se ji pokouší zodpovědět výzkum, podle nějž americké porosty produkují více červeného pigmentu, aby se chránily před ostrým světlem v citlivém podzimním období.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn. Důkazem je například oživení vodní fauny šumavských jezer, návrat pstruhů do jezera Laka, ale také klesající množství uhlíku a rostoucí procento vápníku v opadu stromů. Vyplývá to z výsledků výzkumů národních parků Bavorský les a Šumava, které se zaměřily zejména na to, jak funguje příroda bez lidských zásahů a zda se dokáže les sám obnovit.

Na Horní náměstí v Olomouci v neděli odpoledne dorazil letošní vánoční strom. Zhruba třicet metrů vysokou jedli, kterou bylo nutné pokácet z bezpečnostních důvodů, věnovala městu rodina z Hluboček. Strom je nakonec asi o osm metrů nižší, radnice ho nechala zkrátit kvůli bezpečí lidí. Tahač s neobvyklým nákladem mohli sledovat obyvatelé Mrskles, Přáslavic a velké části Olomouce. Strom bude slavnostně rozsvícen v neděli 21. listopadu současně se zahájením adventních trhů.

Společností ČEZ Distribuce zrušila k pátečním 22 hodinám kalamitní stav v šesti středočeských okresech, vyhlášený zůstává na Berounsku, Kladensku, Kolínsku, Kutnohorsku, Praze-západ a Rakovnicku. Jeho příčinou je velmi silný vítr, právě kvůli němu byl kalamitní stav v kraji vyhlášen ve čtvrtek večer. Bez elektřiny je v tuto chvíli přibližně 800 domácností a dalších odběrných míst. Předpoklad odvolání kalamitního stavu bude v sobotu dopoledne. Vítr způsobil klientům pojišťoven tisíce škod za desítky milionů korun.

Českou republiku zasáhl ve čtvrtek silný vítr. Potíže působil zejména v západní polovině země, kde vyvracel stromy, lámal větve, někde poničil střechy. Hasiči do podvečera vyjížděli v souvislosti s počasím k téměř třem tisícům případů. Popadané stromy na několika místech zastavily dopravu a energetici kvůli větrnému počasí zaznamenali přes tři sta tisíc odběrných míst bez elektřiny, zejména ve středních Čechách. V části republiky vyhlásili kalamitní stav, opravy na některých místech dokončí až v pátek.

Ve větrolamech a dalších porostech na několika místech jižní Moravy se přemnožily housenky, které požírají listy stromů. Jde o přástevníka amerického nebo různé druhy bekyně. Podle vědců bývaly v minulosti kalamity jednou za deset let. Kvůli oteplování je s housenkami teď problém prakticky každý rok.

Hodně stromů, málo péče o ně. Arboristé upozorňují na to, že bez údržby nově založené aleje a parky neobstojí a život ve městech nezlepší. Jen za poslední dva roky v nich přibylo díky státním dotacím 70 tisíc stromů. Podstatné bude, kolik jich vydrží.

Skoro třetině druhů stromů na světě hrozí vyhynutí a stovky jsou už nyní na pokraji zániku, varuje studie mezinárodní organizace sdružující botanické zahrady BGCI. Informovala o ní agentura Reuters.

Více uhlíku, než se předpokládalo, zadrží horské lesy v Africe. Vyplývá to z mezinárodní studie, na níž spolupracovali i vědci z Česka. Jeden hektar nedotčených tropických lesů v horách uloží přibližně 150 tun uhlíku. Odpovídá to množství emisí oxidu uhličitého ročně vyprodukovaných při výrobě elektřiny pro stovku domácností. Vědce ale také překvapilo, jak rychle tyto lesy mizí.

Roku 2010 vyhlásil premiér Spojených arabských emirátů šejk Mohammed bin Rašíd al-Maktúm ambiciózní projekt: iniciativu Milion stromů, která slibovala zalesnit Dubaj. Jenže teď je drtivá většina stromků mrtvá a stejně tak i celý projekt.