Strom strana 4 z 5

Třebíč přišla o dotaci 750 tisíc korun na rekonstrukci památek soukromých majitelů. Důvodem je spor města s památkáři o stromy na Karlově náměstí. V rámci revitalizace jich tam radnice vysadila víc, než měla, a nedodržela tudíž závazná stanoviska.

Od západu přišly do Česka silné bouřky, Český hydrometeorologický ústav kvůli nim vyhlásil nejvyšší stupeň nebezpečí. Postupovaly dále k východu, kde slábly. Hasiči vyjížděli k desítkám nehod způsobených větrem, hlavně k popadaným stromům na železnicích a silnicích. Silný vítr působil škody také na západě Německa, kde podle policejní mluvčí město Paderborn zasáhlo tornádo.

Turisté nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet. Samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019.

V noci na pondělí se objeví skoro v celé zemi mrazy, které by mohly poškodit kvetoucí ovocné stromy – hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí od nedělních 23:00 až do úterního rána. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím.

Na polovině meteorologických stanic na jihu Čech v pondělí ráno klesly teploty pod rekordní minimum. Nejchladněji bylo na šumavské Horské Kvildě, kde meteorologové naměřili minus 17,6 stupně Celsia. Dosavadní rekord z roku 2015 pro 4. duben byl 15,4 stupně Celsia. Mrazů se obávali sadaři, nejvíce ohroženy jsou kvetoucí meruňky. Sadaři ze Zlínska ale věří, že krátký mráz květy nepoškodil.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží najít různé způsoby, jak se vyrovnat s obtížně kontrolovatelným šířením pajasanu žláznatého. Jde o strom, který do českého prostředí nepatří. Vyskytuje se zejména ve městech, kde často zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří. Je poměrně vitální a odolný vůči suchu, takže i po vykácení na místě vyroste znovu. Řešením by podle odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty pod vedením arboristy Jiřího Rozsypálka mohla být stromová mikro-injektáž, kterou nyní zkouší například v brněnské zoo. Také zde se pajasan šíří invazivně a narušuje strukturu zdejšího lesa.

Před velkou vodou varoval v pondělí Český hydrometeorologický ústav. Hladina Labe ve Stanovicích na chvíli přesáhla druhý stupeň. Výstraha na silný vítr, která platila během dne, končí o půlnoci. Dopoledne byla v části Čech i výstraha s vysokým stupněm nebezpečí. Větrem stržené stromy způsobily velké potíže na železnici. Tratě, kde musely vlaky zastavit, jsou však již zpět v provozu.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.

Hasiči kvůli silnému větru vyjížděli v noci a během soboty ke stovkám událostí, hlavně popadaným stromům. Bez proudu bylo přes 50 tisíc odběratelů. Vítr omezil také provoz na železničních tratích, na většině z nich už ale vlaky opět jezdí. Meteorologové varují, že i v neděli se silný vítr do Česka vrátí, v nárazech může mít rychlost nad 65 kilometrů v hodině a na horách kolem 90 kilometrů.

Nejméně tři mrtvé si od pátku vyžádala v Německu silná bouře, která předtím způsobila značné škody i oběti v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. V Severním Porýní-Vestfálsku zemřel 56letý řidič automobilu, který na silnici narazil do spadlého stromu, a 17letý řidič, který sjel z cesty, když se pokoušel vyhnout větvi. V Dolním Sasku přišel o život 68letý muž, který se při bouři zřítil ze střechy, již se snažil opravit. V celé Evropě je obětí nejméně 12.

Čechy, sever Moravy a Slezsko zasáhl ve čtvrtek silný vítr. V nižších polohách dosahoval v poryvech rychlosti většinou do 90 kilometrů v hodině. Počasí do noci komplikovalo dopravu na železnici, neprůjezdné byly i některé silnice. Nehody se ale obešly bez vážnějších zranění. Bez proudu se ocitlo přes 300 tisíc odběratelů, jejich počet v podvečer klesl na zhruba padesát tisíc. Déšť a tající sníh také zvedaly hladiny řek. Varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před velmi silným větrem platí pro celé Česko až do půlnoci.

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Zatím to prokazovaly jen laboratorní nebo zahradní experimenty, ale teď se tento jev potvrdil poprvé i ve volné přírodě. Za objevem stojí česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd.

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Bez dodávky elektrického proudu zůstávají v Česku po neděli kvůli silnému větru už jen některá místa, především chaty a chalupy. Po poledni se energetikům podařilo připojit většinu z více než dvou tisíc odběrných míst, kde přetrvávaly potíže. Pojišťovny hlásí škody za desítky milionů korun. Situace na železnici, kde vítr zkomplikoval dopravu, se stabilizovala a vlaky opět jezdí ve všech úsecích. V tomto týdnu má podle meteorologů vydatně sněžit, nejvíc sněhu by mělo napadnout na horách.

Mezinárodní vědecký tým prozkoumal, jak vlna veder a sucho v roce 2018 ovlivnily růst a stres lesních dřevin. Na výzkumu se podíleli i vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe.

Evropská léková agentura doporučila ke schválení další vakcínu proti nemoci covid-19. Očkovací látka Nuvaxovid, kterou vyvinula společnost Novavax, je tak už pátou očkovací látkou proti covidu. Rozhodovalo se ve zrychleném řízení, které trvalo několik týdnů. Nasazení vakcíny v EU schválila následně i Evropská komise.

V zámeckém parku v Holešově na Kroměřížsku skončila obnova historického ovocného sadu. Část původních stromů starých odrůd odborníci kvůli jejich stáří a zdravotnímu stavu vykáceli. Vysadili naopak téměř 170 mladých stromů. Součástí veřejně přístupného sadu je také nový dřevěný altán nebo lavičky.

Po nárazu auta do stromu zemřela v pátek časně ráno na Pelhřimovsku řidička osobního auta. Hasiči, kteří byli k tragické nehodě vyslaní, s cisternou havarovali. Policie nejprve informovala o třech lehce zraněných. Podle mluvčího záchranářů Petra Janáčka se ale zranil i čtvrtý, který byl se středně těžkým zraněním převezen do jihlavské nemocnice. Místo nehody na silnici 112 zůstalo po nehodě neprůjezdné. Po 9:00 byl provoz obnovený, sdělila mluvčí policie Dana Čírtková.

Na území České republiky se šíří invazní kůrovec ořešákový. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se v současnosti snaží mapovat rozsah problému, který je zatím na úrovni lokálních škod na jižní Moravě. Brouk napadá ořešák černý i ořešák královský, a to tak, že na svém těle zanáší do vyžraných míst pod kůrou spory hub, které se v lýku posléze rozrůstají.

Na náměstí ve Slaném se zřítil vánoční strom. Podle města za to může větrné počasí, nebo růstová vada kmene. Pád nikoho nezranil ani nezpůsobil škody. Policisté událost prověřují jako obecné ohrožení z nedbalosti. Zkoumají, zda byl strom správně ukotvený.

Stromy výrazně přispívají k ochlazení ploch v evropských městech v teplých dnech. Ukazuje to studie badatelů ze Spolkové vysoké technické školy v Curychu, kterou zveřejnil vědecký časopis Nature Communications. Ve střední Evropě porost ubírá až 12 stupňů Celsia, na jihu kontinentu je efekt stromů menší.

Lesní požáry v americkém státě Kalifornie letos spálily tři až pět procent všech sekvojovců obrovských, neboli 2261 až 3637 těchto vzácných stromů. S tímto odhadem přišla minulý týden americká správa národních parků. V součtu s loňským rokem tak mohla být podle agentury AP zničena skoro pětina exemplářů nejmohutnějšího stromu na světě.

Každý podzim se listy téměř poloviny druhů stromů a keřů v Severní Americe zbarví dočervena, zatímco v Evropě se ve stejnou dobu mění listí mnohem častěji dožluta a dohněda. Vědci tuto záhadu řeší už 150 roků, nyní se ji pokouší zodpovědět výzkum, podle nějž americké porosty produkují více červeného pigmentu, aby se chránily před ostrým světlem v citlivém podzimním období.

Ekosystémy na Šumavě se zotavují z okyselení na konci 20. století rychleji, než se předpokládalo, a to i v dobách klimatických změn. Důkazem je například oživení vodní fauny šumavských jezer, návrat pstruhů do jezera Laka, ale také klesající množství uhlíku a rostoucí procento vápníku v opadu stromů. Vyplývá to z výsledků výzkumů národních parků Bavorský les a Šumava, které se zaměřily zejména na to, jak funguje příroda bez lidských zásahů a zda se dokáže les sám obnovit.