Strom strana 4 z 5

Jižní část obory Soutok mezi Břeclaví a Lanžhotem se v sobotu znovu otevře návštěvníkům. Lesníci tam v uplynulém měsíci zpracovávali stromy poškozené silnou červnovou vichřicí. Ta způsobila nebezpečné polomy, které mohly ohrozit turisty.

Po pádu stromu na osobní auto v Krkonoších v pátek před 10:30 zemřela řidička. V autě jela sama. Nehoda se stala na takzvané staré silnici ze Svobody nad Úpou do Janských Lázní, uvedla mluvčí královéhradecké policie Šárka Pižlová. Podle mluvčího Správy Krkonošského národního parku Radka Drahného strom na auto spadl při kácení, které ale KRNAP nezadal. V polovině června v Krkonoších po pádu stromu na auto na silnici mezi Horním Maršovem a Malou Úpou zemřeli tři lidé.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a hrozí pádem, uzavřel Národní park Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Trasa bude uzavřena zřejmě několik let.

Rok od ničivé bouře ve Stebně, které spadá pod město Kryry na Lounsku, je téměř vše opravené. Místo modrých plachet, které krátce po bouři zakryly asi čtyřicet procent domů v obci, jsou na střechách nové tašky. Živel se nevyhnul ani kostelu, ten však na opravu dál čeká.

Přes 71 procent jehličnatých stromů v českých lesích minulý rok trpělo výrazným úbytkem jehličí, proti zdravému stavu jim chybí 26 až 60 procent jehličí. Více než sedmi procentům jehličnanů chybělo více než 60 procent jehličí. Zhruba 18 procentům stromů chybělo 11 až 25 procent jehličí a zcela zdravá byla dvě procenta jehličnanů. Vyplývá to z monitoringu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) a analýzy projektu Česko v datech. Vědci míru ztráty jehličí nebo listí využívají jako ukazatel zdravotního stavu stromů.

Po pondělních bouřkách zůstávalo v úterý okolo poledne bez proudu více než dva a půl tisíce domácností v Pardubickém a Středočeském kraji. Ráno evidovala společnost ČEZ Distribuce skoro pět tisíc míst bez dodávek elektřiny. Vichr a kroupy nadělaly škody na domech, stromech i elektrickém vedení. Hlavním pojišťovnám se už ozvalo na patnáct set klientů. Jen jejich újmy dosahují desítek milionů korun. Další bouřky meteorologové očekávají už od středy.

První šlechtěné stromy pěstované za účelem sklizně byly zasazeny před sedmi tisíci lety v údolí řeky Jordán. Podle studie izraelských univerzit šlo o olivovníky. Práce podle listu Haarec potvrzuje předchozí domněnku, že olivy patřily k prvním plodinám, které lidé začali šlechtit.

Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) nechá v místě tragického pádu smrku u silnice do Malé Úpy pokácet stromy, které by mohly být rizikové. V neděli odpoledne na silnici spadl smrk na auto, ve kterém zahynuli tři lidé. Jeden člověk skončil v nemocnici. Policie řeší případ jako usmrcení z nedbalosti s možným trestem až šest let vězení.

Po pádu stromu na auto v Krkonoších v neděli odpoledne zemřeli tři lidé. Jeden člověk skončil v nemocnici. Nehoda se stala na silnici II/252 do Malé Úpy. Hasiči to uvedli na Twitteru. Podle Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) šlo asi o 30 metrů vysoký smrk, jehož pád s největší pravděpodobností způsobil poryv větru. Na Sněžce měl v neděli odpoledne vítr sílu orkánu. Policie silnici na Malou Úpu a na hraniční přechod do Polska na Pomezních Boudách nejméně do pondělních 15:00 uzavřela kvůli hrozícímu pádu dalších stromů.

Kavky se při hromadném opouštění hnízdišť rozhodují „demokratickým“ způsobem. Tito pěvci z místa odlétnou až tehdy, když se na tom shodnou pomocí hlasitého krákání. Vyplývá to z nové studie vědců z Exeterské univerzity.

Třebíč přišla o dotaci 750 tisíc korun na rekonstrukci památek soukromých majitelů. Důvodem je spor města s památkáři o stromy na Karlově náměstí. V rámci revitalizace jich tam radnice vysadila víc, než měla, a nedodržela tudíž závazná stanoviska.

Od západu přišly do Česka silné bouřky, Český hydrometeorologický ústav kvůli nim vyhlásil nejvyšší stupeň nebezpečí. Postupovaly dále k východu, kde slábly. Hasiči vyjížděli k desítkám nehod způsobených větrem, hlavně k popadaným stromům na železnicích a silnicích. Silný vítr působil škody také na západě Německa, kde podle policejní mluvčí město Paderborn zasáhlo tornádo.

Turisté nesmí na některé trasy v Boubínském pralese na Šumavě, protože hrozí pády suchých stromů na cesty. Zákaz vstupu platí do odvolání. Souše stojí v bezzásahové zóně, v níž se nesmí kácet. Samovolný rozpad suchých stromů může trvat až deset let. Stromy uschly po kůrovcové kalamitě, která byla v Boubínském pralese na vrcholu v roce 2019.

V noci na pondělí se objeví skoro v celé zemi mrazy, které by mohly poškodit kvetoucí ovocné stromy – hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí od nedělních 23:00 až do úterního rána. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím.

Na polovině meteorologických stanic na jihu Čech v pondělí ráno klesly teploty pod rekordní minimum. Nejchladněji bylo na šumavské Horské Kvildě, kde meteorologové naměřili minus 17,6 stupně Celsia. Dosavadní rekord z roku 2015 pro 4. duben byl 15,4 stupně Celsia. Mrazů se obávali sadaři, nejvíce ohroženy jsou kvetoucí meruňky. Sadaři ze Zlínska ale věří, že krátký mráz květy nepoškodil.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží najít různé způsoby, jak se vyrovnat s obtížně kontrolovatelným šířením pajasanu žláznatého. Jde o strom, který do českého prostředí nepatří. Vyskytuje se zejména ve městech, kde často zplaňuje a nekontrolovatelně se šíří. Je poměrně vitální a odolný vůči suchu, takže i po vykácení na místě vyroste znovu. Řešením by podle odborníků z Lesnické a dřevařské fakulty pod vedením arboristy Jiřího Rozsypálka mohla být stromová mikro-injektáž, kterou nyní zkouší například v brněnské zoo. Také zde se pajasan šíří invazivně a narušuje strukturu zdejšího lesa.

Před velkou vodou varoval v pondělí Český hydrometeorologický ústav. Hladina Labe ve Stanovicích na chvíli přesáhla druhý stupeň. Výstraha na silný vítr, která platila během dne, končí o půlnoci. Dopoledne byla v části Čech i výstraha s vysokým stupněm nebezpečí. Větrem stržené stromy způsobily velké potíže na železnici. Tratě, kde musely vlaky zastavit, jsou však již zpět v provozu.

Tlaková níže nazývaná Eunice nebo Zeynep doprovázená velmi silným větrem si v Polsku v sobotu vyžádala nejméně čtyři oběti na životě a nejméně šest lidí, včetně hasiče, bylo zraněno. Obětem se staly osudnými padající stromy a větve. Silná bouře zabíjela a působila značné škody také v Německu a předtím i v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. Během neděle čeká další bouře především Německo.

Hasiči kvůli silnému větru vyjížděli v noci a během soboty ke stovkám událostí, hlavně popadaným stromům. Bez proudu bylo přes 50 tisíc odběratelů. Vítr omezil také provoz na železničních tratích, na většině z nich už ale vlaky opět jezdí. Meteorologové varují, že i v neděli se silný vítr do Česka vrátí, v nárazech může mít rychlost nad 65 kilometrů v hodině a na horách kolem 90 kilometrů.

Nejméně tři mrtvé si od pátku vyžádala v Německu silná bouře, která předtím způsobila značné škody i oběti v Británii, Irsku, Nizozemsku a Belgii. V Severním Porýní-Vestfálsku zemřel 56letý řidič automobilu, který na silnici narazil do spadlého stromu, a 17letý řidič, který sjel z cesty, když se pokoušel vyhnout větvi. V Dolním Sasku přišel o život 68letý muž, který se při bouři zřítil ze střechy, již se snažil opravit. V celé Evropě je obětí nejméně 12.

Čechy, sever Moravy a Slezsko zasáhl ve čtvrtek silný vítr. V nižších polohách dosahoval v poryvech rychlosti většinou do 90 kilometrů v hodině. Počasí do noci komplikovalo dopravu na železnici, neprůjezdné byly i některé silnice. Nehody se ale obešly bez vážnějších zranění. Bez proudu se ocitlo přes 300 tisíc odběratelů, jejich počet v podvečer klesl na zhruba padesát tisíc. Déšť a tající sníh také zvedaly hladiny řek. Varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před velmi silným větrem platí pro celé Česko až do půlnoci.

Stromy v lese začnou vydávat vůně, když je napadnou housenky a jiní býložravci. Tento chemický alarm používají k přilákání dravého hmyzu a ptáků, aby se zbavily svých škůdců. Zatím to prokazovaly jen laboratorní nebo zahradní experimenty, ale teď se tento jev potvrdil poprvé i ve volné přírodě. Za objevem stojí česko-německý tým vědců pod vedením Martina Volfa z Biologického centra Akademie věd.

Na Zemi je přibližně třiasedmdesát tisíc druhů stromů, ale přes devět tisíc z nich zatím nebylo vědecky zdokumentováno. Vyplývá to z nového globálního odhadu, na kterém spolupracovali výzkumníci po celém světě a k němuž byly použity britské dešifrovací techniky z druhé světové války.

Bez dodávky elektrického proudu zůstávají v Česku po neděli kvůli silnému větru už jen některá místa, především chaty a chalupy. Po poledni se energetikům podařilo připojit většinu z více než dvou tisíc odběrných míst, kde přetrvávaly potíže. Pojišťovny hlásí škody za desítky milionů korun. Situace na železnici, kde vítr zkomplikoval dopravu, se stabilizovala a vlaky opět jezdí ve všech úsecích. V tomto týdnu má podle meteorologů vydatně sněžit, nejvíc sněhu by mělo napadnout na horách.