Státní dluh strana 2 z 2

Téměř devadesát procent meziročního nárůstu celkových výdajů loňského státního rozpočtu nesouviselo s bojem proti pandemii covidu-19. Pokračoval enormní nárůst běžných výdajů, zatímco výdaje na investice se zvýšily jen málo. To vedlo k rekordnímu schodku státního rozpočtu doprovázenému nárůstem státního dluhu. Vysoké tempo zadlužování státu a absence hledání úspor představují vážné ohrožení stability veřejných financí v dlouhodobém horizontu. Ve zveřejněné výroční zprávě za loňský rok to píše Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Schodek rozpočtu bude pod 280 miliardami korun, přičemž trvá, že na výdajové straně se uspoří 80 miliard oproti tomu, co navrhovala předchozí vláda. V Otázkách Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který by byl rád, kdyby jeho upravený návrh prošel vládou již příští středu. Stanjurova předchůdkyně v úřadu a místopředsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Alena Schillerová (ANO) varovala před unáhlenými personálními škrty, Stanjuru kritizovala, že nezveřejnil představu, jak se bude vyvíjet strukturální deficit v příštích letech.

Hospodaření státu loni skončilo s rekordním schodkem 419,7 miliardy korun. V roce 2020 vykázal státní rozpočet deficit 367,4 miliardy korun. Informoval o tom ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Státní dluh loni stoupl na rekordních zhruba 2,466 bilionu korun. Na konci roku 2020 byl státní dluh 2,05 bilionu korun. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 234 038 korun. Ministerstvo také pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, takzvané Dluhopisy Republiky.

Obě komory amerického Kongresu v noci z úterý na středu středoevropského času schválily zákon o zvýšení limitu státního dluhu o 2,5 bilionu dolarů (56 bilionů korun) a odvrátily tak hrozící platební neschopnost americké vlády. Zákon nyní putuje k prezidentu Joeu Bidenovi, který jej musí podepsat, píše AP.

Americký prezident Joe Biden podepsal dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Kongres návrh zákona schválil ve čtvrtek, několik hodin předtím, než vypršela lhůta, kdy by vládě došly prostředky na její operace. Zákonodárci se však neshodli na podobě investic do infrastruktury a hlasování o masivním balíku odložili.

O 370,2 miliardy korun se v prvním čtvrletí roku 2021 zvýšil státní dluh České republiky. Dosáhl tedy 2,42 bilionu korun, informovalo ministerstvo financí. Přispělo k tomu především vydávání státních dluhopisů s cílem zajistit splátky dluhopisů a pokrýt letošní schodek státního rozpočtu. Na financování dluhu bude letos ministerstvo financí po zvýšení rozpočtového schodku potřebovat přes 728 miliard, což je oproti původním plánům z prosince o třetinu více.

Státní dluh by měl letos překonat hranici 2,5 bilionu a v roce 2023 tří bilionů korun. Během let 2021 až 2023 by tak měl stoupnout zhruba o jeden bilion korun. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 546,3 miliardy korun, vyplývá ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2021, kterou zveřejnilo. Pro letošní rok ministerstvo počítalo v červnové aktualizaci strategie se 730,6 miliardy korun, a to především kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard korun.

Návrh daňových změn a návrh státního rozpočtu na příští rok budou řešit poslanci a senátoři v příštím týdnu. Podle místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška je rozpočet mrtvým dokumentem, člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Dolejš (KSČM) kritizuje, že návrh tvoří masivní dluh a Česko by podle něj vydrželo měsíc rozpočtového provizoria. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek věří, že v Senátu dozná daňový balíček rozumných změn. Kraje a obce podle něj musí se státem sdílet dobré i špatné časy. V Otázkách Václava Moravce hosté hovořili také o cestě hradního poradce Martina Nejedlého do Ruska.

Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 230,3 miliardy korun z červencových 205,1 miliardy. Loni ke konci srpna byl schodek 15,4 miliardy korun, informovalo v úterý ministerstvo financí. Letošní srpnový výsledek je tak nejhorší od vzniku samostatné České republiky. Dosud byl ke konci srpna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2009, a to 89,6 miliardy korun.

Letošní rychlé zadlužování státu, které způsobila hlavně koronavirová krize, výrazně prodraží splácení českého státního dluhu. Jen za úroky plánuje letos vláda zaplatit o 12 miliard víc než loni. Celkem to bude 52 miliard. To je částka, kterou stát utratí, aniž by za ni mohl cokoli pořídit. Důvodem je hlavně zvýšení plánovaného rozpočtového schodku na 500 miliard korun.

Státní dluh České republiky stoupl v pololetí o 516,7 miliardy na 2,16 bilionu korun. Informovalo o tom v pátek ministerstvo financí. Je tak nejvyšší od vzniku České republiky.

Problémem 500miliardového schodku rozpočtu není podle místopředsedy rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny a ekonoma Jana Hrnčíře jen jeho výše, ale i to, že rychle poroste do budoucnosti. Obává se přitom, že současná vláda není schopná dluhy platit. Poslanec v Interview ČT24 mluvil i o dalších ekonomických tématech, jako výstavba dálnic nebo potravinová soběstačnost, vyjádřil se ale také k rasismu a protestům v USA.

Státní dluh loni stoupl o 18,2 miliardy korun na 1,640 bilionu korun. Za mírným nárůstem státního dluhu v roce 2019 stojí zejména emise státních dluhopisů sloužící k částečnému pokrytí schodku státního rozpočtu, informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh zhruba 153 500 korun.

Přebytky státního rozpočtu se mají používat podle novely rozpočtových pravidel, pro niž zvedli poslanci v úvodním kole ruku, jen na snížení státního dluhu. Poslanci také podpořili novelu zákona, která umožní veřejnosti zdarma přístup k závazným technickým normám. Podporu získala rovněž v úvodním kole novela zákoníku práce, která zavádí sdílená pracovní místa nebo upravuje výpočet dovolené.

Ministerstvo financí bude příští rok potřebovat na financování státního dluhu 271,1 miliardy korun. Vyplývá to ze Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2020, kterou v pátek resort zveřejnil. Pro letošní rok ministerstvo počítalo ve strategii z loňského prosince s 331,2 miliardy korun.

Na Vysoké škole ekonomické mě učili, že dobře sestavený státní rozpočet by neměl hospodařit se schodkem. Jednotlivé schodky rozpočtů se totiž kumulují ve státním dluhu, z kterého je nutné platit úroky. To vede do situace, kdy budoucí rozpočty musí vynakládat prostředky na obsluhu státního dluhu, kvůli čemuž zbývá méně peněz na financování veřejného sektoru. S podobnou logikou se snaží hospodařit odpovědné domácnosti, oproti tomu český stát hospodaří s přebytky jen výjimečně. Jenže doba se mění, v současnosti se právě může „život na dluh i vyplatit“.

Při pohledu na události z minulého týdne si mnozí pozorovatelé uvědomili, že dělicí linie mezi fiskálně disciplinovaným severem a nezodpovědným jihem stále existuje. Prognóza Evropské komise ukázala, že v rovině ekonomického růstu představuje Itálie nejslabší článek a zároveň i riziko pro udržení stability v eurozóně. Mediálním prostorem rovněž rezonovala verbální přestřelka mezi italským ministrem financí a jeho německým protějškem o podobě vznikající bankovní unie. V širším kontextu však lze prohlásit, že se situace na Apeninském poloostrově za poslední rok výrazně uklidnila.