Prezident Biden podepsal dočasný rozpočet, který zajistí financování vlády

Americký prezident Joe Biden podepsal dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Kongres návrh zákona schválil ve čtvrtek, několik hodin předtím, než vypršela lhůta, kdy by vládě došly prostředky na její operace. Zákonodárci se však neshodli na podobě investic do infrastruktury a hlasování o masivním balíku odložili.

Schválení rozpočtového zákona zajišťuje, že některé federální úřady nebudou muset zavřít a statisíce vládních zaměstnanců si nebudou muset brát neplacené volno, poznamenal server BBC News.

„Je to dobrý výsledek,“ uvedl podle listu The New York Times šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer. „Vzhledem k tomu, kolik věcí se ve Washingtonu děje, je to poslední, co Američané potřebují, aby se zastavila vláda,“ dodal.

Rozpočtový zákon kromě prodloužení financování vlády zajišťuje rovněž pomoc pro oblasti silně zasažené letošní sezonou hurikánů, požáry a jinými přírodními katastrofami. Obsahuje také opatření na pomoc uprchlíkům z Afghánistánu, kterých USA po stažení vojsk ze země přijaly desetitisíce.

Kongres se rozpočtem zabýval na poslední chvíli kvůli sporu demokratů a republikánů o zvyšování zadlužení země. USA mají momentálně zákonem stanovenou nejvyšší možnou částku, kterou mohou dlužit. Ministryně financí Janet Yellenová varovala, že pokud se nepodaří toto omezení zrušit, přestanou být USA schopné splácet svůj státní dluh kolem 18. října. To by byla bezprecedentní situace, jež by způsobila otřesy americké i světové ekonomiky.

Demokraté v Senátu nejprve spojovali hlasování o prodloužení federálního rozpočtu s hlasováním o dluhovém limitu, s tím však nesouhlasili republikáni a v úterý návrh zákona obsahujícího dočasný vládní rozpočet i pozastavení federálního „dluhového stropu“ do prosince 2022 zablokovali. Schumer nakonec ve čtvrtek předložil prodloužení federálního financování samostatně a řada republikánů tento návrh podpořila. Následně rozpočtový zákon schválila Sněmovna reprezentantů. 

Sněmovna reprezentantů odložila hlasování o investičním plánu

Kongres se rovněž zabýval masivními investičními balíky, které jsou stěžejní součástí agendy prezidenta Bidena. Navzdory horečným vyjednáváním, která se protáhla do noci, se demokratům ve Sněmovně reprezentantů nepodařilo dohodnout na infrastrukturním investičním balíku v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (21,9 bilionu korun). Vedení dolní komory Kongresu nakonec plánované hlasování odročilo, jednání budou v pátek pokračovat, informovaly agentury.

Na investičním balíku, který se týká modernizace, výstavby a opravy mostů, železnic, dálnic či rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu a dalších věcí, se nedávno shodli demokraté s republikány. Někteří demokraté nicméně nechtějí návrh podpořit, dokud Kongres neschválí ještě větší investiční balík ve výši 3,5 bilionu dolarů (76,7 bilionu korun), který zahrnuje investice do klimatických, vzdělávacích, zdravotnických a sociálních programů.

S podobně vysokými státními výdaji však nesouhlasí dva demokratičtí senátoři Kyrsten Sinemaová a Joe Manchin, kteří mají vzhledem k rozložení sil v horní komoře Kongresu de facto právo veta. Manchin podle médií prohlásil, že je ochoten zvednout ruku pro výdaje v maximální výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun).

„Tento týden bylo dosaženo velkého pokroku, a jsme dohodě blíže než kdykoliv jindy. Ale ještě tam nejsme, k dokončení práce budeme potřebovat další čas,“ okomentovala poslední vývoj mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, podle níž se kongresmani k jednání vrátí ještě v pátek ráno. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přitom ve čtvrtek opakovaně prohlásila, že se hlasování o infrastrukturním balíku uskuteční. Později označila čtvrtek za „den pokroku“, ale podle agentury AP nenabídla moc informací k dalšímu postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 1 hhodinou

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 4 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 6 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 13 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 14 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 20 hhodinami
Načítání...