Prezident Biden podepsal dočasný rozpočet, který zajistí financování vlády

Americký prezident Joe Biden podepsal dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Kongres návrh zákona schválil ve čtvrtek, několik hodin předtím, než vypršela lhůta, kdy by vládě došly prostředky na její operace. Zákonodárci se však neshodli na podobě investic do infrastruktury a hlasování o masivním balíku odložili.

Schválení rozpočtového zákona zajišťuje, že některé federální úřady nebudou muset zavřít a statisíce vládních zaměstnanců si nebudou muset brát neplacené volno, poznamenal server BBC News.

„Je to dobrý výsledek,“ uvedl podle listu The New York Times šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer. „Vzhledem k tomu, kolik věcí se ve Washingtonu děje, je to poslední, co Američané potřebují, aby se zastavila vláda,“ dodal.

Rozpočtový zákon kromě prodloužení financování vlády zajišťuje rovněž pomoc pro oblasti silně zasažené letošní sezonou hurikánů, požáry a jinými přírodními katastrofami. Obsahuje také opatření na pomoc uprchlíkům z Afghánistánu, kterých USA po stažení vojsk ze země přijaly desetitisíce.

Kongres se rozpočtem zabýval na poslední chvíli kvůli sporu demokratů a republikánů o zvyšování zadlužení země. USA mají momentálně zákonem stanovenou nejvyšší možnou částku, kterou mohou dlužit. Ministryně financí Janet Yellenová varovala, že pokud se nepodaří toto omezení zrušit, přestanou být USA schopné splácet svůj státní dluh kolem 18. října. To by byla bezprecedentní situace, jež by způsobila otřesy americké i světové ekonomiky.

Demokraté v Senátu nejprve spojovali hlasování o prodloužení federálního rozpočtu s hlasováním o dluhovém limitu, s tím však nesouhlasili republikáni a v úterý návrh zákona obsahujícího dočasný vládní rozpočet i pozastavení federálního „dluhového stropu“ do prosince 2022 zablokovali. Schumer nakonec ve čtvrtek předložil prodloužení federálního financování samostatně a řada republikánů tento návrh podpořila. Následně rozpočtový zákon schválila Sněmovna reprezentantů. 

Sněmovna reprezentantů odložila hlasování o investičním plánu

Kongres se rovněž zabýval masivními investičními balíky, které jsou stěžejní součástí agendy prezidenta Bidena. Navzdory horečným vyjednáváním, která se protáhla do noci, se demokratům ve Sněmovně reprezentantů nepodařilo dohodnout na infrastrukturním investičním balíku v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (21,9 bilionu korun). Vedení dolní komory Kongresu nakonec plánované hlasování odročilo, jednání budou v pátek pokračovat, informovaly agentury.

Na investičním balíku, který se týká modernizace, výstavby a opravy mostů, železnic, dálnic či rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu a dalších věcí, se nedávno shodli demokraté s republikány. Někteří demokraté nicméně nechtějí návrh podpořit, dokud Kongres neschválí ještě větší investiční balík ve výši 3,5 bilionu dolarů (76,7 bilionu korun), který zahrnuje investice do klimatických, vzdělávacích, zdravotnických a sociálních programů.

S podobně vysokými státními výdaji však nesouhlasí dva demokratičtí senátoři Kyrsten Sinemaová a Joe Manchin, kteří mají vzhledem k rozložení sil v horní komoře Kongresu de facto právo veta. Manchin podle médií prohlásil, že je ochoten zvednout ruku pro výdaje v maximální výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun).

„Tento týden bylo dosaženo velkého pokroku, a jsme dohodě blíže než kdykoliv jindy. Ale ještě tam nejsme, k dokončení práce budeme potřebovat další čas,“ okomentovala poslední vývoj mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, podle níž se kongresmani k jednání vrátí ještě v pátek ráno. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přitom ve čtvrtek opakovaně prohlásila, že se hlasování o infrastrukturním balíku uskuteční. Později označila čtvrtek za „den pokroku“, ale podle agentury AP nenabídla moc informací k dalšímu postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Farageova Reform UK dostala v krátké době druhý rekordní dar

Britská populistická strana Reform UK obdržela další rekordní dar 36 milionů liber (více než miliardu korun). Dárcem je magnát v oblasti kryptoměn Christopher Harborne, který o tom informoval v článku publikovaném v deníku The Daily Telegraph. Pro stranu Nigela Farage jde o druhý rekordní příspěvek za dva dny v době, kdy se strana připravuje na příští volby.
před 16 mminutami

Rád bych viděl Irsko sjednocené, prohlásil Trump v Dublinu

Americký prezident Donald Trump by prý moc rád viděl, kdyby se Irsko sjednotilo se Severním Irskem, které je součástí Velké Británie. Šéf Bílého domu to řekl po schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem, informují v sobotu tiskové agentury. Trump, který je v Irsku na dvoudenní návštěvě, nicméně dodal, že by k případnému sjednocení měla co říct Británie. Prezident USA v Dublinu hovořil i o situaci na Blízkém východě.
14:48Aktualizovánopřed 56 mminutami

Ruské útoky si vyžádaly oběti v Záporoží a Kryvém Rihu

Rusko v noci na sobotu opět útočilo na ukrajinská města. Dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal úder na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je pětatřicet zraněných, informují ukrajinské úřady. Krizový štáb ruské Bělgorodské oblasti tvrdí, že ukrajinský dron v regionu zaútočil na auto a na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, měli vyváznout se zraněním.
08:11Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve Francii vykolejil vlak, desítky zraněných. Hlavní verzí je dle AFP cizí zavinění

Cizí zavinění je hlavní verzí při vyšetřování pátečního vykolejení vlaku v Normandii na severozápadě Francie, napsala v sobotu s odkazem na policejní zdroj agentura AFP. Prokurátor mezitím potvrdil, že na trati se našel kus kolejnice. Souprava na trase mezi městy Rouen a Caen vezla téměř dvě stě cestujících, uvedl v pátek francouzský ministr dopravy Philippe Tabarot. Desítky lidí při nehodě utrpěly zranění.
11:49Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, ten to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje plnohodnotné ruské invazi.
02:24Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Čína pohrozila, že zruší summit, pokud USA prodají zbraně Tchaj-wanu, píše Kjódó

Čína pohrozila Spojeným státům, že zruší setkání prezidentů obou zemí plánované na tento měsíc, pokud USA mezitím schválí prodej dalších zbraní Tchaj-wanu, napsala japonská tisková agentura Kjódó s odvoláním na více zdrojů obeznámených se stavem čínsko-amerických vztahů. Prezidenti Donald Trump a Si Ťin-pching se mají sejít ve Washingtonu 24. září. Summit nicméně zatím oficiálně oznámila jen americká strana.
před 3 hhodinami

Ukrajina posílá do boje stále více pozemních dronů. Mají nahradit vojáky v nejnebezpečnějších úkolech

Na ukrajinské frontě přibývá pozemních bezpilotních vozidel, která mají vojákům pomoci zvládat úkoly v místech, kde je každý pohyb vystavuje smrtícím útokům dronů. Čtyřkolová vozidla převážejí munici a zásoby, evakuují raněné, ale také vozí výbušniny nebo kulomety přímo k ruským pozicím. Jednotka NC13 ukrajinského 3. armádního sboru patří k průkopníkům a podle svého velení provádí s pozemními drony operace téměř každý den. Velitel sboru Andrij Biletskyj chce do konce roku nahradit bezpilotními vozidly zhruba třetinu vojáků v první linii a hovoří o další revoluci ve způsobu vedení války. Technologie má především omezit lidské ztráty a umožnit velitelům provádět operace, které by jinak znamenaly vysoké riziko pro pěchotu. „Je to kus železa vyslaný, aby vykonal práci, na kterou jsme dříve posílali vojáky,“ říká zástupce velitele vystupující pod přezdívkou „Bar“.
před 6 hhodinami

VideoObnova Sýrie stojí na humanitární pomoci. Peněz na ni ale ubývá

Miliony Syřanů se po skončení občanské války vracejí domů, často ale do zničených měst a vesnic, kde chybí bydlení, práce i základní infrastruktura. S opravami domů a zajištěním nezbytných potřeb proto pomáhají humanitární organizace. Nějakou formu podpory přitom stále potřebuje 16 z 25 milionů obyvatel země. Mezinárodní pomoci však ubývá a OSN loni získala na své programy v Sýrii jen třetinu požadovaných prostředků.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.