Prezident Biden podepsal dočasný rozpočet, který zajistí financování vlády

Americký prezident Joe Biden podepsal dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Kongres návrh zákona schválil ve čtvrtek, několik hodin předtím, než vypršela lhůta, kdy by vládě došly prostředky na její operace. Zákonodárci se však neshodli na podobě investic do infrastruktury a hlasování o masivním balíku odložili.

Schválení rozpočtového zákona zajišťuje, že některé federální úřady nebudou muset zavřít a statisíce vládních zaměstnanců si nebudou muset brát neplacené volno, poznamenal server BBC News.

„Je to dobrý výsledek,“ uvedl podle listu The New York Times šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer. „Vzhledem k tomu, kolik věcí se ve Washingtonu děje, je to poslední, co Američané potřebují, aby se zastavila vláda,“ dodal.

Rozpočtový zákon kromě prodloužení financování vlády zajišťuje rovněž pomoc pro oblasti silně zasažené letošní sezonou hurikánů, požáry a jinými přírodními katastrofami. Obsahuje také opatření na pomoc uprchlíkům z Afghánistánu, kterých USA po stažení vojsk ze země přijaly desetitisíce.

Kongres se rozpočtem zabýval na poslední chvíli kvůli sporu demokratů a republikánů o zvyšování zadlužení země. USA mají momentálně zákonem stanovenou nejvyšší možnou částku, kterou mohou dlužit. Ministryně financí Janet Yellenová varovala, že pokud se nepodaří toto omezení zrušit, přestanou být USA schopné splácet svůj státní dluh kolem 18. října. To by byla bezprecedentní situace, jež by způsobila otřesy americké i světové ekonomiky.

Demokraté v Senátu nejprve spojovali hlasování o prodloužení federálního rozpočtu s hlasováním o dluhovém limitu, s tím však nesouhlasili republikáni a v úterý návrh zákona obsahujícího dočasný vládní rozpočet i pozastavení federálního „dluhového stropu“ do prosince 2022 zablokovali. Schumer nakonec ve čtvrtek předložil prodloužení federálního financování samostatně a řada republikánů tento návrh podpořila. Následně rozpočtový zákon schválila Sněmovna reprezentantů. 

Sněmovna reprezentantů odložila hlasování o investičním plánu

Kongres se rovněž zabýval masivními investičními balíky, které jsou stěžejní součástí agendy prezidenta Bidena. Navzdory horečným vyjednáváním, která se protáhla do noci, se demokratům ve Sněmovně reprezentantů nepodařilo dohodnout na infrastrukturním investičním balíku v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (21,9 bilionu korun). Vedení dolní komory Kongresu nakonec plánované hlasování odročilo, jednání budou v pátek pokračovat, informovaly agentury.

Na investičním balíku, který se týká modernizace, výstavby a opravy mostů, železnic, dálnic či rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu a dalších věcí, se nedávno shodli demokraté s republikány. Někteří demokraté nicméně nechtějí návrh podpořit, dokud Kongres neschválí ještě větší investiční balík ve výši 3,5 bilionu dolarů (76,7 bilionu korun), který zahrnuje investice do klimatických, vzdělávacích, zdravotnických a sociálních programů.

S podobně vysokými státními výdaji však nesouhlasí dva demokratičtí senátoři Kyrsten Sinemaová a Joe Manchin, kteří mají vzhledem k rozložení sil v horní komoře Kongresu de facto právo veta. Manchin podle médií prohlásil, že je ochoten zvednout ruku pro výdaje v maximální výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun).

„Tento týden bylo dosaženo velkého pokroku, a jsme dohodě blíže než kdykoliv jindy. Ale ještě tam nejsme, k dokončení práce budeme potřebovat další čas,“ okomentovala poslední vývoj mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, podle níž se kongresmani k jednání vrátí ještě v pátek ráno. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přitom ve čtvrtek opakovaně prohlásila, že se hlasování o infrastrukturním balíku uskuteční. Později označila čtvrtek za „den pokroku“, ale podle agentury AP nenabídla moc informací k dalšímu postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...