Prezident Biden podepsal dočasný rozpočet, který zajistí financování vlády

Americký prezident Joe Biden podepsal dočasný návrh rozpočtu, který zajišťuje financování federální vlády do 3. prosince. Kongres návrh zákona schválil ve čtvrtek, několik hodin předtím, než vypršela lhůta, kdy by vládě došly prostředky na její operace. Zákonodárci se však neshodli na podobě investic do infrastruktury a hlasování o masivním balíku odložili.

Schválení rozpočtového zákona zajišťuje, že některé federální úřady nebudou muset zavřít a statisíce vládních zaměstnanců si nebudou muset brát neplacené volno, poznamenal server BBC News.

„Je to dobrý výsledek,“ uvedl podle listu The New York Times šéf demokratů v Senátu Chuck Schumer. „Vzhledem k tomu, kolik věcí se ve Washingtonu děje, je to poslední, co Američané potřebují, aby se zastavila vláda,“ dodal.

Rozpočtový zákon kromě prodloužení financování vlády zajišťuje rovněž pomoc pro oblasti silně zasažené letošní sezonou hurikánů, požáry a jinými přírodními katastrofami. Obsahuje také opatření na pomoc uprchlíkům z Afghánistánu, kterých USA po stažení vojsk ze země přijaly desetitisíce.

Kongres se rozpočtem zabýval na poslední chvíli kvůli sporu demokratů a republikánů o zvyšování zadlužení země. USA mají momentálně zákonem stanovenou nejvyšší možnou částku, kterou mohou dlužit. Ministryně financí Janet Yellenová varovala, že pokud se nepodaří toto omezení zrušit, přestanou být USA schopné splácet svůj státní dluh kolem 18. října. To by byla bezprecedentní situace, jež by způsobila otřesy americké i světové ekonomiky.

Demokraté v Senátu nejprve spojovali hlasování o prodloužení federálního rozpočtu s hlasováním o dluhovém limitu, s tím však nesouhlasili republikáni a v úterý návrh zákona obsahujícího dočasný vládní rozpočet i pozastavení federálního „dluhového stropu“ do prosince 2022 zablokovali. Schumer nakonec ve čtvrtek předložil prodloužení federálního financování samostatně a řada republikánů tento návrh podpořila. Následně rozpočtový zákon schválila Sněmovna reprezentantů. 

Sněmovna reprezentantů odložila hlasování o investičním plánu

Kongres se rovněž zabýval masivními investičními balíky, které jsou stěžejní součástí agendy prezidenta Bidena. Navzdory horečným vyjednáváním, která se protáhla do noci, se demokratům ve Sněmovně reprezentantů nepodařilo dohodnout na infrastrukturním investičním balíku v hodnotě asi jednoho bilionu dolarů (21,9 bilionu korun). Vedení dolní komory Kongresu nakonec plánované hlasování odročilo, jednání budou v pátek pokračovat, informovaly agentury.

Na investičním balíku, který se týká modernizace, výstavby a opravy mostů, železnic, dálnic či rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetu a dalších věcí, se nedávno shodli demokraté s republikány. Někteří demokraté nicméně nechtějí návrh podpořit, dokud Kongres neschválí ještě větší investiční balík ve výši 3,5 bilionu dolarů (76,7 bilionu korun), který zahrnuje investice do klimatických, vzdělávacích, zdravotnických a sociálních programů.

S podobně vysokými státními výdaji však nesouhlasí dva demokratičtí senátoři Kyrsten Sinemaová a Joe Manchin, kteří mají vzhledem k rozložení sil v horní komoře Kongresu de facto právo veta. Manchin podle médií prohlásil, že je ochoten zvednout ruku pro výdaje v maximální výši 1,5 bilionu dolarů (32,8 bilionu korun).

„Tento týden bylo dosaženo velkého pokroku, a jsme dohodě blíže než kdykoliv jindy. Ale ještě tam nejsme, k dokončení práce budeme potřebovat další čas,“ okomentovala poslední vývoj mluvčí Bílého domu Jen Psakiová, podle níž se kongresmani k jednání vrátí ještě v pátek ráno. Šéfka Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová přitom ve čtvrtek opakovaně prohlásila, že se hlasování o infrastrukturním balíku uskuteční. Později označila čtvrtek za „den pokroku“, ale podle agentury AP nenabídla moc informací k dalšímu postupu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli uskutečnily pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánského Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele pákistánské vlády.
před 1 hhodinou

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 4 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 7 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 10 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 12 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...