Srážky strana 5 z 5

Podle nové studie mohou téměř tři čtvrtiny světové populace v příštích dvaceti letech očekávat výrazné a rychlé změny počasí, které se projeví nejvíc v extrémních teplotách a také srážkách. Příčinou jsou vyšší emise skleníkových plynů, jež zvyšují nestabilitu v atmosféře.

Prvotní predikce víkendových intenzivních srážek se naplnily, avšak s drobnými odchylkami, řekl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder. Meteorologové podle něho neodhadli, že intenzivní srážky spadnou v okolí Ostravy, překvapila je situace ve Frýdlantském výběžku a srážky na Vysočině spadly o pár desítek kilometrů severovýchodněji. Postupně se ale predikce zpřesňovaly, řekl Rieder. Nejvíce přesné předpovědi zvládají dávat 24 hodin předem.

Právě v těchto dnech se lidé vrací ke svým zaplaveným domům a snaží se z nich udělat znovu místa vhodná k bydlení. Může to přinést rovnou několik rizik, která souvisejí s tím, jak moc jsou stavby poškozené.

Povodně, které v minulých dnech zasáhly střední Evropu, vyvolaly výjimečně silné srážky způsobené souhrou několika meteorologických jevů. Přestože se jednalo v mnoha ohledech o historicky jedinečnou událost, dokázaly ji meteorologické modely velice přesně předpovědět.

Po intenzivních deštích se v Česku od druhé poloviny tohoto týdne vyjasní. Přeháňky se od středy objeví už jen výjimečně a odpolední teploty vystoupají k 23 stupňům Celsia. Víkend má být slunečný. Vítr, který o víkendu komplikoval povodňovou situaci, bude už jen mírný, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Počet domácností, které se kvůli počasí a záplavám ocitly bez elektřiny, do nedělních 18:00 hodin výrazně klesl na přibližně 135 tisíc. Je to zhruba polovina proti nedělnímu ránu, kdy bylo bez proudu okolo 260 tisíc odběratelů. Nejvážnější je stále situace v Moravskoslezském kraji, kde je bez energie 76 tisíc domácností, a v Olomouckém kraji s 29 tisíci odpojenými. Vyplývá to z údajů distributorů ČEZ a E.ON. Na vedení vysokého napětí energetici evidují nyní okolo 216 poruch a další desítky na vedení nízkého napětí. Skupina ČEZ večer vyhlásila kalamitní stav v dalších sedmi okresech Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Naopak ho odvolala v Ústí nad Labem a Karlových Varech.

Česko se nadále potýká se silnými dešti a rozsáhlými povodněmi, na některých místech už byly překročeny stoleté průtoky, části země jsou kvůli velké vodě zcela odříznuté. Premiér Petr Fiala (ODS) ve vyjádření pro Českou televizi před nedělním polednem mimo jiné apeloval na občany, aby poslouchali pokyny příslušných míst a úřadů, a varoval, že řada toků teprve bude kulminovat, takže to nejhorší „ještě není za námi“. Krizový systém podle něj funguje dobře, počítá se i s mimořádným zasedáním vlády. To se uskuteční hned v pondělí.

Deštivé počasí v sobotu pokračuje, zejména na Moravě a ve Slezsku, řeky proto budou dále stoupat. V Čechách mohou srážky v sobotu sice slábnout, ale vrátí se o to silněji v neděli, ukazuje předpověď.

Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní povodně téměř na celou zemi s výjimkou západu Čech. Na více než padesátiletou vodu se musí připravit nejen východ, jih a sever země, ale i Praha či většina Středočeského kraje. Nejvíc se mají řeky rozvodnit o víkendu. Vydatně pršet má minimálně do noci na pondělí, situaci ještě zhorší silný vítr, který hrozí podle aktuální prognózy v celé republice.

V obci Vikýřovice na Šumpersku během tří dnů naplnili čtyři tisíce pytlů. Hasičům s tím pomáhají vězni z Mírova. Někteří obyvatelé nečekají na pomoc zvenčí a pytle plní sami. Na povodeň se chystají také na farmě na Novojičínsku, kde měli v roce 1997 půl metru vody kvůli rozvodněné Odře. V obci Bělá pod Pradědem ještě neskončily úpravy koryta po bleskové povodni z roku 2021, tok řeky vodohospodáři narychlo zpevňují kameny. Z dolní nádrže elektrárny Dlouhé stráně bylo odpuštěno asi milion kubíků vody. Připravena jsou evakuační centra a pomoc nabídly i penziony a hotely.

Některé horské oblasti Rakouska překvapil sníh, který tam omezil dopravu. Hlášeny jsou bouře s větrem o síle orkánu a Tyrolsko očekává až dva metry sněhu. V italských Dolomitech zemřela kvůli podchlazení a vyčerpání Kanaďanka. V zemích sousedících s Českem platí výstraha před silnými dešti a povodněmi. V Rakousku se zvedne hladina Dunaje, Slovensko očekává stoletou vodu na svém úseku řeky Morava, v Německu se varování týkají především jihovýchodu a východu země. Nejvyšší povodňový stupeň je vyhlášen také v regionech u polsko-českých hranic.

Předpověď povodní vyžaduje úzkou spolupráci meteorologů a hydrologů, je totiž zapotřebí mít věrohodnou předpověď počasí a zároveň hydrologický model sloužící pro odhad odtoku z území, vysvětluje Václav Šípek z Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR. Náročnost předpovědi podle něj závisí hlavně na očekávaném typu povodně. U těch z dlouhotrvajících dešťů, které se očekávají nyní, je dle něj předpověď snazší než u velké vody z přívalových dešťů. Pokud se naplní nynější předpověď srážek, voda může podle Šípka v některých částech Česka ohrozit majetek i životy.

Meteorologové rozšířili výstrahu na extrémní srážky a záplavy o další oblasti Vysočiny či jižní část Šumavy. Intenzivní déšť se oproti předchozí prognóze dostane od pátku víc na západ země do Ústeckého a Plzeňského kraje. Situaci bude o víkendu navíc komplikovat silný vítr, který zasáhne celou republiku s výjimkou Plzeňského kraje, vyplývá z aktuálních informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V Jeseníkách do konce týdne spadne až 400 milimetrů deště, hrozí více než stoletá voda.

Meteorologové vydali výstrahu na povodňové ohrožení s extrémním stupněm nebezpečí, která začne od pátku platit zejména pro východní polovinu republiky. Už ve čtvrtek dorazí do Česka velmi vydatné až extrémní srážky. Nejvíce má pršet v oblasti Jeseníků. Nejvážnější povodňová situace nastane na řekách, které odvodňují toto pohoří a další horské oblasti na severovýchodě země. Situace ohledně předpovědi extrémních srážek je podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) podobná jako při velkých povodních v letech 1997 a 2002.

Kvůli intenzivním srážkám a silnému větru, které meteorologové z předpovídají na víkend, některé kraje ruší plánované akce. K tomuto kroku přistoupili pořadatelé v Královéhradeckém kraji, kde je hejtmanství připraveno svolat krizový štáb a lidé by měli být opatrní zvláště na horách. Některé víkendové akce ve Středočeském, Pardubickém nebo Libereckém kraji pořadatelé raději zrušili, případně přemístili pod střechu.

Nad Českou republikou i střední Evropou se během víkendu projeví dopady zajímavé meteorologické situace. V příštích dnech dorazí až extrémně vydatný déšť a teploty dál poklesnou – hlavní příčinou je především markantní změna rozložení tlakových útvarů nad Evropou a okolím.

Když se řekne Sahara, vybaví se zpravidla nekonečné písečné pláně největší pouště světa. Různé její části mají podstatně pestřejší podobu, ale základním rysem regionu jsou především minimální srážky. Podle předpovědí bude v dalších týdnech nad Saharou pršet výjimečně silně. Příčiny i následky vysvětluje meteorolog Michal Žák.

Česko trápí sucho. Je to vidět třeba na stromech, na kterých začalo nezvykle brzy žloutnout a opadávat listí. Příčinou jsou zejména dlouhá vedra nad třicet stupňů Celsia s minimem deště. Podle aktuálních modelů se s větším množstvím srážek v dalších nejméně deseti dnech počítat nedá.

Pramen Labe, který je oblíbeným turistickým cílem v Krkonoších, vyschnul. Voda se ve skružích neudržela ani po vydatných deštích. Na hřebenech hor chybí voda dlouhodobě, většinu zachytí rašeliniště, dál už se tak nedostane. Nedostatku vody na horách přispěla i zima, kdy bylo v Krkonoších méně sněhu než obvykle.

Na východě Čech, Moravě a ve Slezsku hrozily v pátek ojediněle silné bouřky s přívalovým deštěm a silnějšími nárazy větru, uvedli meteorologové. Výstraha skončila ve 20:00. Hasiči v pátek odpoledne v Olomouckém kraji kvůli vydatnému dešti vyjeli ke třem desítkám událostí, například čerpali dešťovou vodu a odstraňovali popadané stromy. Ve čtvrtek odpoledne byly bouřky zejména na jihu Čech extrémně silné. Na Vimpersku naměřili srážkový úhrn vyšší než sto čtyřicet milimetrů.

Nový výzkum ukazuje, že oteplování způsobené člověkem v uplynulém století zvýšilo proměnlivost srážek na 75 procentech rozlohy Země, hlavně v Austrálii, Evropě a na východě Severní Ameriky. Výsledky zjednodušeně říkají, že suchá období jsou teď sušší než v minulosti a období dešťů jsou zase naopak vlhčí.

V Česku se o víkendu oteplí. Zejména v sobotu se teploty dostanou výrazně nad tropických třicet stupňů Celsia, největší horko má být na jihu Moravy. V neděli se zatáhne a přijdou bouřky, které mohou být místy i silné, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody, popisuje Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v Česku neuspokojivá, ročně zde ale vznikají tisíce drobných opatření pro zlepšení.

Do Česka ve čtvrtek dorazily bouřky. Hasiči odpoledne hlásili přes dvě stě událostí, nejvíce v Praze, Plzeňském a Středočeském kraji. Silná bouře v Praze zkomplikovala provoz tramvají a voda zaplavila podjezdy Těšnov a Bulhar či trať u Čechova mostu. Večer přišly silné bouřky do Olomouckého kraje. Na Přerovsku voda zaplavila ulice a domy v několika obcích.