Srážky strana 2 z 4

Po rekordně teplé neděli čeká Česko další slunečný den, teploty by v pondělí měly vystoupat až na 23 stupňů Celsia. Informoval o tom na Twitteru Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). V úterý začne pršet a od poloviny týdne se postupně ochladí.

Během nadcházejícího víkendu se odpolední teploty budou pohybovat kolem 20 stupňů Celsia. V sobotu bude tepleji, až 21 stupňů, mohou se objevit přeháňky nebo déšť. V neděli by teploměr měl ukázat maximálně 17 stupňů Celsia, oblačnosti ale bude méně a pršet má jen výjimečně. Vyplývá to z předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu.

Na první stupeň povodňové aktivity klesla hladina řeky Bystřice u nádrže Bystřička na Vsetínsku. Po čtvrtečních vydatných deštích byla krátce až nad spodní hranicí nejvyššího, třetího stupně, dlouho se držela na druhém stupni. Povodeň je ale také na několika menších tocích ve středních Čechách a v Plzeňském kraji. Všechny jsou na prvním stupni a situace na nich je stabilní.

Na východě Česka bude vydatně pršet i v pondělí. Meteorologové proto v těchto oblastech prodloužili výstrahu až do noci na úterý. Za 24 hodin tam může spadnout několik desítek milimetrů vody, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Na severovýchodě a východě země také platí povodňová pohotovost, stoupat mohou hladiny zejména menších řek.

Část republiky zasáhly v pátek odpoledne silné bouřky, objevily se v jižních Čechách i na Hané, poté postoupily do oblasti středních Čech a Prahy. V souvislosti se silným deštěm a bouřkami vyjížděli hasiči do 22:00 k více než stovce zásahů. Nejvíc jich bylo v Jihočeském kraji a středních Čechách. Většinou čerpali vodu a odstraňovali spadlé stromy, uvedli hasiči na Twitteru.

S menšími následky se bouřky prohnaly Českou republikou. Třeba v Jihomoravském kraji vyjížděly večer desítky jednotek hasičů. Podle jejich mluvčího ale nebylo nutné svolávat posily. Bouřky byly nejsilnější na Znojemsku, strom ale spadl také třeba na tramvajové koleje v Brně. Na východě republiky by ale měly být tropické teploty nad třicet stupňů Celsia i v pátek.

Letošní vysoké teploty a nedostatek vláhy ohrožují nejenom jehličnaté, ale už i listnaté stromy. Rozsáhlé schnutí listnatých lesů v Chřibech na Kroměřížsku a Uherskohradišťsku odhalil letecký průzkum Arcibiskupských lesů. Četné dubové a bukové partie jsou bez listí a už na začátku srpna vypadají jako na podzim. Stromy tak reagují na dlouhodobý nedostatek srážek.

Hasiči v pondělí k 20:00 lokalizovali požár v Českém Švýcarsku a mají jej pod kontrolou. Informoval o tom generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Vladimír Vlček. Zásah hasičů v parku by tak mohl skončit v řádu dnů. V pondělí v Českém Švýcarsku zasahovalo asi tisíc hasičů včetně desítek speciálně vycvičených lezců, kteří se pohybují v těžko přístupném terénu. Děčínský úřad práce mezitím vyplatil třem lidem dávku mimořádné pomoci. Jednorázově mohou postižení dostat až 69 300 korun.

Česko má před sebou další horký týden. V jeho polovině by teploty měly znovu přesáhnout tropických 30 stupňů Celsia. O víkendu by mělo výrazněji pršet a mírně se ochladí. Pršet v týdnu příliš nemá. Více deště čekají meteorologové pouze v pátek. Vyplývá to z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle dat projektu Intersucho je v Česku sucho stále na sedmatřiceti procentech Česka, déšť v uplynulém týdnu ho ale pomohl zmírnit.

Do Českého Švýcarska dorazí déšť v pátek odpoledne a sobotu, podle meteoroložky ČT Aleny Zárybnické však bude slabší, než ukazovaly modely ze středy. Srážky mohou pomoci nejen hasičům při likvidaci ohnisek požáru, ale také s pročištěním ovzduší. Kvůli nižším teplotám v oblasti se totiž prachové částice rozptylují pomaleji. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) budou bouřky hrozit i v dalších krajích, někde může spadnout až 40 milimetrů srážek.

Podle nového výzkumu jsou části Portugalska a Španělska nejsušší za posledních tisíc let. Jedná se o důsledek atmosférického systému vysokého tlaku způsobeného změnou klimatu. Vědci v této studii varují před dlouhodobými dopady, které se už projevují například v produkci vína a oliv.

Silné bouřky v Česku hrozí až do úterního večera, velmi silné mohou být na východě území, varují meteorologové. Ojediněle může napršet až 70 milimetrů srážek, stoupnout mohou hladiny menších toků, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Na začátku července 1997 nikdo netušil, že zbývá jen pouhých pár dní do jedné z největších přírodních katastrof v dějinách České republiky. Z pohledu tehdejší meteorologie nic zásadního nehrozilo, před tragédií varovali jen nemnozí.

Bouřky, které od pátečního odpoledne procházejí částí Česka, mohou být podle výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) zejména v Jihočeském kraji a na jihu Středočeského kraje a západě Vysočiny ojediněle extrémně silné. Doprovodit je může přívalový déšť, krupobití a vítr s nárazy kolem 70 kilometrů v hodině. Pásmo velmi silných bouřek se kolem 22. hodiny rozšířilo k severu až severovýchodu až po Prahu. Intenzivní srážky budou způsobovat zatopování níže položených míst a rozvodňování menších toků. Další bouřky se mohou v těchto oblastech objevit i v průběhu večera a první poloviny noci.

Dno vyprahlého kalifornského údolí Central Valley se propadá. Příčinou je, že masivní čerpání podzemní vody pro zemědělství i města vede k sesedání půdy. Nová studie Stanfordovy univerzity ukazuje, že toto propadání bude pravděpodobně pokračovat po desetiletí až staletí, i kdyby se pokles spodních vod podařilo zastavit. K zastavení propadů bude třeba, aby se hladina vody zvýšila.

Počet požárů v brazilském amazonském pralese se v květnu meziročně zdvojnásobil. Brazilský Národní ústav pro výzkum vesmíru (INPE) díky záznamům ze satelitu zachytil na 2300 požárů, což byl nejvyšší květnový údaj za posledních 18 let.

Před dvěma týdny bylo nebývalé chladno, teď je i 29 stupňů Celsia. Jak časté jsou takové prudké změny v teplotách, a kde v Česku bude nejdéle pokračovat sucho?

Hodně slunce, málo srážek a normální teploty, tak by se ve stručnosti dal charakterizovat letošní březen v Česku.

Mrazivé zimní počasí není ve východní části střední Evropy nic neobvyklého. Stávající příliv studeného vzduchu na Ukrajinu je ale nejvýraznější od začátku února. Nechladnější bude čtvrtek, ranní minima budou například v Charkově kolem -13 °C, odpolední maxima zůstanou kolem -9°C. Pak už se bude pozvolna oteplovat a nad nulu se maxima dostanou příští úterý.

Vítr, který trápil Česko v několika posledních dnech, během pondělního odpoledne a večera postupně zeslábl, o půlnoci z pondělí na úterý přestane platit výstraha. Tento týden Česko čeká teplé počasí bohaté na srážky. Ve čtvrtek teploměr ukáže na některých místech až 11 stupňů Celsia, v ostatních dnech budou maxima kolem osmi až devíti stupňů. Koncem týdne v noci začne mrznout. Podle dlouhodobého výhledu počasí budou následující čtyři týdny teplotně mírně nadprůměrné.

Trosky španělské vesnice Aceredo, která v roce 1992 skončila na dně přehrady, přitahují zástupy turistů. Kvůli suchu, které už několik měsíců sužuje Pyrenejský poloostrov, hladina přehrady výrazně klesla, díky čemuž jsou zbytky obce znovu viditelné, uvedla agentura Reuters. Zájem turistů se ale nelíbí portugalské společnosti EDP, která přehradu spravuje. Firma požádala okolní města, aby přístup turistů omezila.

Blízký východ se potýká se suchým začátkem zimy. Izrael i některá další místa ve východním Středomoří hlásí výrazně podprůměrné srážky. Období mezi listopadem a březnem je přitom jediné v roce, kdy v regionu prší. Rostoucí populace i zdejší zemědělství přitom vodu nutně potřebují.

Před pár dny skončil meteorologický podzim. Na území České republiky byl především suchý. Spadlo jen 58 procent dlouhodobého průměru srážek za období 1981-2010. Z teplotního hlediska byl podzim poněkud teplejší, ale jen lehce (asi o šest desetin stupně) se vzdálil od dlouhodobého normálu.

Severní Itálii zasáhly v pondělí extrémně silné srážky. Nejvyšší stupeň varování kvůli nim vyhlásili v Piemontu, Lombardii a také Ligurii, kde za 24 hodin naměřili 927 milimetrů srážek. Za hodinu tam napršelo 181 milimetrů, což je nový italský rekord. Oblast se potýká se záplavami a sesuvy půdy, zraněné či mrtvé úřady nehlásí.