Slovenská národná strana strana 2 z 3

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Slovenská strana Hlas–SD, jejíž postoj bude po sobotních parlamentních volbách klíčový pro složení příští slovenské vlády, chce mít silné zastoupení v novém kabinetu, řekl v diskusním pořadu veřejnoprávního vysílatele RTVS její předseda Peter Pellegrini. Podle něj se zatím nejedná o konkrétních pozicích, byť list Denník N napsal, že Pellegrini žádal pro sebe od předsedy vítězného Smeru–SD Roberta Fica křeslo premiéra a také několik ministerstev pro svou stranu. Pellegrini uvedl, že jednání o vytvoření vládní koalice budou trvat patrně déle než dva týdny.

Slovenští voliči vyslali v sobotním hlasování do parlamentu mezi 150 novými poslanci řadu známých jmen, ale třeba také čtyři politiky, kteří čelí obvinění z trestných činů. Do sněmovny se zároveň dostalo 33 žen, což o jednu poslankyni překonalo rekord z minulého období. Polovina z nich přitom uspěla na kandidátce liberálního Progresívného Slovenska.

Na Slovensku se potvrdila silná polarizace společnosti na linii rusofilství a příklonu k Evropské unii, míní bývalá premiérka Iveta Radičová. Předseda strany Smer–SD Robert Fico podle ní oslovuje skupinu voličů, která inklinuje k vládě silné ruky a přerozdělování. Při sestavování vlády se mu nabízí koalice s Hlasem a křesťanskými demokraty nebo nacionalisty.

Vítězství ve slovenských parlamentních volbách slaví Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Druhé je s odstupem Progresívne Slovensko (PS), které exit polly favorizovaly na výhru. Na třetím místě skončí Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) a bude mít klíčovou roli při sestavování vlády. V Národní radě usedne sedm stran, volební účast je nejvyšší od roku 2002.

Průběžným výsledkům sobotních slovenských parlamentních voleb vévodí strana Smer – sociálná demokracia (Smer–SD) bývalého premiéra Roberta Fica. Na druhém místě je hnutí Progresívne Slovensko, kterému první odhady výsledků přisuzovaly vítězství. Třetí pozici zastává Hlas – sociálná demokracia (Hlas–SD) někdejšího Ficova spolustraníka Petera Pellegriniho.

Na Slovensku se konaly volby do parlamentu, lidé v jednodenním hlasování rozhodli o novém složení Národní rady. V předvolebních průzkumech dlouhodobě vedla strana Smer–SD, kterou vede bývalý slovenský premiér Robert Fico, během posledních týdnů ale výrazně posílilo hnutí Progresívne Slovensko, jehož lídrem je europoslanec Michal Šimečka. Volební místnosti se uzavřely v deset hodin večer, kvůli kolapsu jednoho z voličů a drobným incidentům ale bylo na několika místech hlasování prodlouženo. První odhady výsledků, takzvané exit polly, tak média mohou zveřejnit nejdřív ve 22:45.

Jeden den zbývá do slovenských parlamentních voleb. V průzkumech dlouhodobě vede Smer–SD expremiéra Roberta Fica, v posledních týdnech posílilo hnutí Progresívne Slovensko europoslance Michala Šimečky. Výsledky hlasování, a především pak sestavování vlády budou sledovat zahraniční partneři Slovenska. Evropa se obává změny postoje Bratislavy k ruské invazi na Ukrajinu.

Střední Evropa od vstupu do Evropské unie zažila nárůst nacionalismu, který se projevil ve všech jejích státech, ale Slovensko je specifické, míní historik a publicista Pavel Kosatík. Tamní sympatie k Putinovu Rusku podle něj nepramení z důvěrné znalosti ruských poměrů, ale spíš z obav, co může přinést západní společnost. V pořadu Interview ČT24 hovořil o blížících se slovenských volbách i společné české a slovenské historii.

Ve třech z pěti průzkumů popularity politických stran a volebních modelů před sobotními parlamentními volbami na Slovensku skončili na prvním místě sociální demokraté (Smer–SD) expremiéra Roberta Fica s nepatrným náskokem před proevropským a liberálním hnutím Progresivne Slovensko (PS). V dalších dvou sondážích naopak neparlamentní PS těsně předstihlo Smer–SD. Vyplývá to z průzkumů, které zadala různá slovenská média a jejichž výsledky byly postupně zveřejněny v úterý a ve středu. Od čtvrtka, kdy v zemi začne moratorium na volební kampaň, nebude zveřejňování výsledků sondáží ze zákona možné.

Proevropské hnutí Progresívne Slovensko (PS) se podle výsledků volebního modelu, který si objednal list Sme, před sobotními parlamentními volbami poprvé těsně dostalo do čela žebříčku popularity slovenských stran. Do sněmovny by se podle tohoto zdroje dostalo devět stran či koalic, podpora hned několika z nich se ovšem pohybuje blízko pětiprocentního volebního prahu. Do předvolební kampaně promluvila zahraniční politika i otázka migrace.

V nadcházejících volbách do slovenského parlamentu kandiduje několik nacionalistických stran a hnutí. Největší šance na úspěch má podle průzkumů hnutí Republika a Slovenská národná strana (SNS). O přízeň voličů se z krajně pravicového tábora dále uchází Kotlebova Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS).

Slovenská policie obvinila šestnáct lidí včetně dvou bývalých ředitelů vojenského zpravodajství a další dvě právnické osoby. Kauza se týká podezření z nákupu předražených obranných technologií vojenskou tajnou službou a z následného praní peněz. Oznámil to tamní policejní prezident Štefan Hamran, který způsobenou škodu vyčíslil na více než 74 milionů eur (v přepočtu zhruba 1,8 miliardy korun).

Předvolební průzkumy slovenských parlamentních voleb dále vede strana bývalého premiéra Roberta Fica –⁠ Smer-SD. Její náskok před konkurencí se ale snižuje. Podle nedělních výsledků průzkumu agentury Focus by Ficovo uskupení získalo 18,9 procenta hlasů, strana Progresívne Slovensko (PS) pak 16,5 procenta. V srpnu přitom činil náskok Smeru-SD pět procentních bodů. Do parlamentu by se podle aktuálních voličských preferencí dostalo sedm politických stran.

Smer-SD bývalého trojnásobného slovenského premiéra Roberta Fica nadále těsně vede v žebříčku preferencí politických stran před zářijovými předčasnými parlamentními volbami. Kolem pětiprocentní hranice, jejíž zdolání ve volbách je podmínkou pro vstup do sněmovny, se pohybuje hned několik stran a hnutí, například nyní nejsilnější parlamentní formace Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO). Vyplývá to z květnového průzkumu veřejného mínění agentury Focus pro televizi Markíza.

Elitní jednotka slovenské policie dnes zadržela šéfa civilní tajné služby SIS Vladimíra Pčolinského, podle médií kvůli podezření z korupce. Policie tyto informace zatím nekomentovala, zatímco prezidentka Zuzana Čaputová dočasně Pčolinského postavila mimo službu. Advokátka zadrženého Eva Mišíková řekla, že se její klient cítí nevinen. Pčolinský se vedení SIS ujal loni po nástupu nynější vlády premiéra Igora Matoviče, která mezi své hlavní cíle zařadila i boj proti korupci.

Strana Hlas – sociálna demokracia (Hlas-SD) bývalého slovenského premiéra Petera Pellegriniho usiluje o podporu plánu vypsat referendum o uspořádání nových parlamentních voleb. Hlas-SD, který je podle průzkumů nejpopulárnější politickou stranou v zemi, oznámil, že oslovil některé opoziční strany a další instituce. Některé z nich iniciativu podpořily, další ale odmítly. Podle expremiéra a šéfa nejsilnější opoziční strany Smer Roberta Fica by podpisová akce měla být nadstranická, strany by ji měly pouze podporovat.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve středu oznámila, že nebude vetovat zákon o zavedení třinácté penze pro příjemce různých typů důchodů, který sněmovna schválila čtyři dny před únorovými parlamentními volbami. Zákon ale kvůli jeho projednání ve zrychleném režimu nechá přezkoumat ústavním soudem. Zavedení dodatečné penze prosazovala zejména tehdejší vládní strana Smer-SD, která ve volbách výrazně ztratila a míří do opozice.

„Historická šance na změnu“, „bod zlomu“, „restart“. Volební programy slovenských politických stran se hemží odkazy na nové začátky, „zodpovědnou změnu“ slibuje na svých billboardech dokonce i vládnoucí Smer-sociálna demokracia (Smer-SD). Předvolební průzkumy naznačují, že si Slováci v sobotu změnu nejspíš skutečně zvolí, z pohledu Smeru půjde ale dost možná o zvrat větší, než by si strana přála. Favoritem je totiž díky drtivému finiši opoziční hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) v čele s nepředvídatelným Igorem Matovičem. Kromě něj však posiluje i krajní pravice.

Slovenská politická scéna je mimořádně roztříštěná. Do parlamentu by se v sobotních volbách mohlo dostat až 13 stran. Programově jsou rozestoupeny od mírné levice až po krajní pravici, přičemž některé dělí jen drobné nuance. Přinášíme přehled všech relevantních uskupení v pořadí podle preferencí z posledního zveřejněného průzkumu na Slovensku.

Slovní přestřelky mezi předáky dvou nejpopulárnějších stran na Slovensku provázely poslední televizní debatu před sobotními parlamentními volbami. Premiér a volební lídr nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia Peter Pellegrini se dostal do křížku s lídrem opozičního hnutí Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti (OĽaNO) Igorem Matovičem, který je podle sázkových kanceláří favoritem voleb. Debaty se v závěrečný den volební kampaně zúčastnili zástupci devíti politických stran, z nichž většina by se podle průzkumů mohla do sněmovny dostat.

Části slovenské vládní koalice se nepodařilo před sobotními parlamentními volbami prosadit ve sněmovně celý navrhovaný sociální balíček v hodnotě přes 800 milionů eur (více než 20 miliard korun) ročně. Vláda zároveň stáhla z parlamentu návrh na zrušení dálničních známek, obstrukce části poslanců dopoledne zase znemožnila jednat o zdvojnásobení přídavků na děti. Poslanci následně odhlasovali ukončení mimořádné schůze Národní rady. Některé opoziční či neparlamentní strany tvrdily, že sociálním balíčkem si koalice kupuje hlasy voličů.

Těsně před sobotními parlamentními volbami na Slovensku tamní sněmovna podpořila zákon o zavedení třináctého důchodu. Opatření prosadily dvě ze tří koaličních stran Smer-SD a Slovenská národná strana s pomocí hlasů některých opozičních či nezařazených poslanců. Sněmovna také odmítla istanbulskou úmluvu o potírání násilí na ženách.

Ve slovenském parlamentu po dvou dnech skončil protest opozičních poslanců. Šest zákonodárců blokovalo od úterý řečnický pult, čímž chtěli vyjádřit nesouhlas s plánovaným schvalovánním návrhů dvou vládních stran ve zrychleném řízení. Poslanci pak stihli projednat jen jeden ze sedmi bodů schůze. Předseda parlamentu Andrej Danko odhadl, že schůze by mohla skončit nejpozději příští týden ve středu, tedy jen tři dny před parlamentními volbami.