Sibiř strana 3 z 5

Důlní neštěstí, které se ve čtvrtek stalo v uhelném dole Listvjažnaja v Kemerovské oblasti na Sibiři, si vyžádalo 51 lidských životů. Počet obětí ruské úřady podle médií snížily, když se podařilo najít živého záchranáře z pohřešované šestičlenné čety. Ruská policie v pátek zatkla dva inspektory bezpečnosti práce, kteří jsou podezřelí, že svou nedbalostí tragédii způsobili. Další osoby byly zadrženy už ve čtvrtek.

Podle předběžných údajů při důlním neštěstí v ruské Kemerovské oblasti na Sibiři ve čtvrtek zahynulo 52 lidí. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranné služby, které mezi oběti započítaly i šest záchranářů. Potvrzeno jednoznačně je doposud 14 obětí - 11 horníků a tři záchranáři. Tomu, že počet obětí ale půjde do desítek, nasvědčovala už večerní informace úřadujícího ministra pro mimořádné události Alexandra Čuprjanina, že do pátečního rána je přerušena záchranná akce. Pod zemí přitom zůstávalo 38 horníků.

Na jednom z nejstudenějších míst planety pokračuje drastické oteplování, řeč je o tajícím permafrostu na Sibiři. Na některých místech roztála i desítky tisíc let stará vrstva z doby ledové. Experti se teď obávají, že tání uvolňuje do ovzduší velké množství skleníkových plynů. Sleduje to i vědecký tým otce a syna Nikity a Sergeje Zimovových, kteří na místě hledají řešení problému.

Sibiř trápí dosud nevídaný problém. Na konci léta a začátku podzimu se tam vždy nejvíce projeví tání věčně zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu. Jenže zatímco dříve se týkalo jen povrchové vrstvy zeminy, poslední čtvrtstoletí už taje země na celé metry hluboko. Dříve stabilní systém se bortí a s ním infrastruktura, kterou na něm postavili lidé. Na sibiřském permafrostu žije asi 15 milionů Rusů.

Navázání obchodních vztahů arktických oblastí severozápadní Sibiře s Evropou a Asií bylo jednou z řady významných společenských změn před zhruba dvěma tisíci lety. Díky dovozu se na Sibiř dostali psi. Typická arktická plemena, jako je například samojed, vznikla z takto importovaných zvířat, popsal mezinárodní vědecký tým pod vedením paleogenetika Laurenta Frantze.

Skupina vědců objevila v jeskyni na pobřeží Maroka předměty nasvědčující tomu, že si lidé zřejmě vyráběli oděv už před zhruba 120 tisíci lety. Ve městě Temara našli například kostěné nástroje a zvířecí kosti, které vykazují známky toho, že z nich lidé primárně využili kůži, a nikoli maso. Tento objev mění pohled na dějiny odívání – zatím totiž patřily mezi nejstarší důkazy o odívání homo sapiens kostěné jehlice ze Sibiře staré 40 tisíc až 45 tisíc let.

Osudy lidí deportovaných do Sovětského svazu připomíná nové muzeum v polském Bělostoku. Vysvětluje historické události spojené se stalinskými represemi i návratem vysídlených. Stálá expozice vychází ze svědectví přeživších a sází na audiovizuální dojem. Stavba muzea trvala přes čtyři roky.

V Rusku skončily volby do Státní dumy. Trvaly tři dny. Ruská vládní strana Jednotné Rusko má po sečtení pětiny odevzdaných hlasů téměř 43 procent a jednoznačně vede ve volbách do Státní dumy. Do ruského parlamentu se dostanou ještě čtyři další strany, které překročily potřebný pětiprocentní práh.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Americký start-up Colossal v pondělí oznámil, že chce využít těch nejmodernějších biotechnologií pro to, aby vzkřísil vyhynulé mamuty a vrátil je do přírody. Společnosti se už podařilo shromáždit i základní zdroje financí.

V Jakutsku na východní Sibiři se ruským hasičům nedaří dostat pod kontrolu více než 160 lesních požárů. Úřady se proto na některých místech rozhodly uměle vyvolat déšť. Takzvané osévání mraků je běžné ve více než třetině zemí světa, dosud ale sloužilo spíš zemědělcům než hasičům. Požáry v Rusku letos zasáhly území o rozloze poloviny Česka.

V tajícím permafrostu – věčně zmrzlé půdě – našli vědci na Sibiři dobře zachovalé jeskynní lvíče, které žilo před 28 tisíci lety. V samičce nazvané Sparta dokonce ještě mohou být zbytky mateřského mléka.

Středomoří dál sužují vysoké teploty a požáry. Nedaleko Říma se muselo evakuovat několik desítek lidí, oheň se rychle šíří v přírodní rezervaci Monte Catillo asi dvacet kilometrů od okraje metropole. Hoří i na několika dalších místech jižní Itálii. V Řecku se hasičům poprvé po dvou týdnech podařilo dostat všechna ohniska pod kontrolu. V Alžírsku zadrželi 22 lidí podezřelých ze založení nejničivějších požárů v historii země. Lesní požáry na východě Sibiře již poničily plochu velkou skoro jako Česko. Kvůli sporu politiků nemohou požáry v Bosně hasit armádní vrtulníky.

Klimatologové popsali varovné příznaky kolapsu Golfského proudu. Mohlo by k tomu dojít už v průběhu desítek let a šlo by o zásadní bod zvratu v klimatu planety.

Současné požáry na Sibiři mohou být nejhorší v historii. Dosud shořely skoro dva miliony hektarů lesa. Do Jakutska, který je nejvíc postiženou oblastí, poslala vláda armádu. Teploty v regionu letos dosáhly rekordních téměř 40 stupňů Celsia. Roztává i místní permafrost. Podle úřadů je to další doklad změn klimatu.

Jména dvou dobrodruhů jsou navždy spjata s kanadskou koloniální historií. Někteří historikové označují jejich příběh jako jeden z nejkontroverznějších momentů kanadské historie. Anglický poutník Samuel Hearne a domorodý muž z kmene Čipevajanů Matonabbee se před 250 lety vydali na cestu, jež se zvrtla v extrémně krvavou záležitost.

Fond boje proti korupci ruského opozičního předáka Alexeje Navalného zveřejnil novou vyšetřovací zprávu, která se týká loňské otravy prominentního kritika Kremlu. Navalného tým v ní mimo jiné tvrdí, že lékaři na Sibiři zfalšovali opozičníkovy zdravotní záznamy – ty původní prý dokazovaly otravu nervově paralytickou látkou a stačily pro zahájení trestního řízení.

Ve čtvrtek v Česku začalo částečné zatmění Slunce. Jde o nejvýše položené sluneční zatmění viditelné z území Česka a Slovenska do roku 2179. Úkaz začal po půl dvanácté našeho času a skončil po půl druhé, v tuzemských podmínkách šlo o prvním částečné zatmění viditelné po šesti letech.

Mikroskopický mnohobuněčný organismus nalezený na Sibiři se probral k životu po 24 tisících letech, které strávil zmražený v tamní řece. Popsali to vědci v nové studii zveřejněné v odborném časopise Current Biology. Odborníci si dosud mysleli, že podobné organismy dokáží v zamrzlém stavu strávit kolem deseti let, nyní se však domnívají, že je jejich schopnost přežít v podstatě neomezená.

Na západě Ruska a v části Sibiře panují už teď třicetistupňová horka. Vedra pak zesílila lesní požáry a jednotlivých ohnisek jsou už desítky. Jen v Ťumenské oblasti shořelo na 60 tisíc hektarů. Podle expertů právě na Sibiř dopadají klimatické změny zvlášť silně.

Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí vydalo zprávu o klimatu v Evropě za rok 2020. Ukazuje řadu znepokojivých trendů, teplotní rekordy a hrozby pro obyvatele kontinentu.

Jurij Gagarin se jako první člověk podíval do vesmíru a stal se legendou. Zvládl totiž extrémní podmínky letu a dokázal tak, že lidé mohou v kosmu přežít. Jeho život paradoxně ukončil rutinní let v letadle MiG-15UTI nedaleko Moskvy. Při něm se nejspíš vyhnul meteorologické sondě a prudký manévr ve špatném počasí nezvádl. Spolu s ním zahynul na palubě letadla i instuktor Vladimir Serjogin. K havárii nejspíš přispěla chyba meteorologů při předpovědi a také nedbalost řízení letového provozu. Tragická smrt se stala živnou půdou pro rozličné konspirační teorie, podle kterých Gagarina odstranilo vedení Sovětského svazu či americké tajné služby.

Tým s českou účastí zrekonstruoval pravděpodobně nejstarší genom anatomicky moderního člověka. Fosilní lebku ženy, známou vědcům jako Zlatý kůň a nalezenou v Českém krasu, odborníci pomocí analýzy neandertálských genů datovali do doby před více než 45 tisíci lety. Odpovídá populaci, která žila v Evropě před oddělením linie vedoucí k nynějším obyvatelům Evropy a Asie. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.

Sibiř je i dnes z velké části panenská příroda a člověk je tu stále jen hostem. A přesto se už i tam objevilo zamoření mikročásticemi plastů. Obsahují je totiž sněhové srážky, poté z nich mikroplasty pronikají do spodních vod. Koloběh plastů na Sibiři se teď snaží zmapovat vědci z Tomské státní univerzity.