Sibiř strana 2 z 5

Nové genetické analýzy ukazují, že psi byli zřejmě domestikováni nejdříve na Sibiři. A odtamtud se později šířili současně do Evropy, Asie i do Severní Ameriky.

Ruská ekonomika letos zřejmě klesne méně výrazně, než se s ohledem na západní sankce čekalo. Uvedl to Mezinárodní měnový fond (MMF), který zlepšil letošní odhad vývoje ruského HDP. Ruské hospodářství ale i tak čeká výrazná recese a MMF zhoršil jeho výhled na příští rok. Navzdory mnohým vyjádřením Moskvy, která často vycházejí z neúplných či zavádějících údajů, se ruská ekonomika pod tíhou sankcí postupně hroutí, uvádějí výzkumníci z americké Yaleovy univerzity.

Když se otec Boženy Ivanové (Koutné) dozvěděl, že Ludvík Svoboda zakládá v Buzuluku československou vojenskou jednotku, neváhal a odjel tam. Za nějaký čas přijely i Božena s maminkou. Božena vstoupila do armády v dubnu 1944, kdy byla v Jefremově zformována 2. paradesantní brigáda, u které byla jako spojařka. I přes to, že se už na frontu nedostala, válečného utrpení viděla hodně.

Zlatokop na Klondiku na severozápadě Kanady objevil při práci vzácně zachovalou mumii mamutího mláděte, které zahynulo před více než 35 tisíci lety. Informovala o tom stanice CBC.

Přibližně 90 tun metanu za hodinu unikalo v lednu z uhelného dolu Raspadskaja na ruské Sibiři. Podle zprávy listu The Guardian to vyplývá z dat monitorovací společnosti GHGSat, která sídlí v Kanadě a využívá ke sledování komerční satelity.

Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. K nárůstu došlo po sdělení ruského velvyslance při EU, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1.

V důsledku globálního oteplování rychle stoupají teploty v Arktidě. Hranice, kde rostou sibiřské modřínové lesy, se neustále posouvá na sever a postupně vytlačuje rozsáhlé plochy tundry, které jsou domovem jedinečné směsice rostlin a živočichů.

Moskevský soud v úterý uložil další pokutu, tentokráte ve výši deseti milionů rublů (asi 3,6 milionu korun), Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda. Stanice podle soudu odmítla odstranit informace, jejichž šíření zakazují ruské zákony, a to včetně „lživých zpráv o speciální vojenské operaci na Ukrajině“, uvedla ruská agentura TASS. Ruský stát pokutoval také několik učitelek, které se svými žáky mluvily o dění na Ukrajině.

Nejméně osm lidí zahynulo a dalších 17 utrpělo zranění při požárech na Sibiři. Plameny, které se rozšířily v několika vesnicích v ruském Krasnojarském kraji a v Kemerovské oblasti, pohltily desítky domů. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž práci hasičů komplikoval silný vítr.

Ruská agrese na Ukrajině znamenala pro Evropu doposud nevídaný impulz pro přehodnocení energetické politiky. Předseda vlády Petr Fiala (ODS) už minulý měsíc řekl, že chce „vyvléct Česko z ruské energetické smyčky“ do pěti let. Podle oslovených odborníků je ale k dosažení tohoto cíle potřeba nejen přehodnotit energetickou politiku země, ale také uvažování o zdrojích energií a tepla jako takových.

Slova šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova o Hitlerově židovské krvi jsou podle historika Jiřího Plachého bludem. Spisovatel Jiří Padevět míní, že Rusko má největší neonacistickou komunitu na světě, ale kdo s Moskvou nesouhlasí, je hned označen za fašistu či nacistu. V Událostech, komentářích mluvili i o úloze Sovětského svazu v konci druhé světové války.

Minulý týden se zapsal do dějin pozorování v Antarktidě naprosto mimořádným „horkem“. Horkem v uvozovkách proto, že šlo o teploty pod nulou, ale ve srovnání s obvyklými hodnotami pro období před březnovou rovnodenností byly o celé desítky stupňů vyšší.

Před 80 lety přišly o své domovy tisíce lidí z obcí v okolí Neveklova, Sedlčan a Benešova. K 15. září 1942 totiž museli obyvatelé opustit tento kraj, protože si ho němečtí okupanti vybrali pro cvičiště jednotek SS. Obyvatele středočeských obcí o tom informovali vyhláškou 14. března 1942 s tím, že mohou ještě sklidit úrodu.

Extrémní lesní požáry, které v posledních letech zasáhly Kalifornii, Austrálii nebo Sibiř, budou stále častější. Do roku 2050 jejich počet zřejmě stoupne zhruba o třetinu a do konce tohoto století se zvýší přibližně o padesát procent. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila OSN.

Podle měření provedených americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru (NOAA) dosáhl metan v zemské atmosféře rekordní hodnoty 1900 částic na miliardu (ppb). Pro srovnání – před průmyslovou revolucí to bylo jenom přibližně 700 ppb, tedy přibližně třikrát méně.

Rok 2021 přinesl spoustu klimatických a meteorologických rekordů – ale jeden z těch největších a nejvýznamnějších se odehrál na místech, která unikají pozornosti. V oblasti kolem severního pólu totiž bezprecedentně přibylo blesků. Podle vědců jde o jednoznačný důkaz, jak klimatické změny mění počasí, na které jsou lidé zvyklí.

Její příběh se stal v Rusku před sedmi roky legendárním. Neuvěřitelných dvanáct dní tehdy přežila teprve tříletá Karina Čikitovová o samotě v sibiřské tajze. Kromě několika menších škrábanců se jí nic nestalo. Dnes dívka studuje prestižní baletní školu.

Svérázné vlastnosti vody, která zvyšuje svou hustotu jen do čtyř stupňů Celsia, umožňují, aby rybníky nezamrzaly odspoda. Led, který se tvoří na hladině, v zimních měsících umožňuje nejen bruslení nad tekutou vodou, ale funguje i jako izolace pro zachování života v její hloubce – včetně života ryb, které Češi loví pro svůj štědrovečerní stůl.

Světová meteorologická organizace (WMO) oficiálně uznala teplotní rekord naměřený loni v oblasti Arktidy. Na Sibiři teploměry 20. června 2020 naměřily 38 stupňů Celsia, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána severně od polárního kruhu. Je to známka klimatické změny a důvod ke znepokojení, upozornil v úterý generální tajemník WMO Petteri Taalas.

V částech Sibiře, USA a Turecka, které se potýkaly s požáry, letos uniklo do atmosféry dosud nejvyšší množství emisí oxidu uhličitého od roku 2003, oznámila evropská monitorovací služba Copernicus. Zvláště silné ohně, často podporované klimatickými změnami, pak po celém světě uvolnily do ovzduší 1,76 miliardy tun skleníkových plynů, dvakrát více, než kolik za rok vypustí Německo.

Důlní neštěstí, které se ve čtvrtek stalo v uhelném dole Listvjažnaja v Kemerovské oblasti na Sibiři, si vyžádalo 51 lidských životů. Počet obětí ruské úřady podle médií snížily, když se podařilo najít živého záchranáře z pohřešované šestičlenné čety. Ruská policie v pátek zatkla dva inspektory bezpečnosti práce, kteří jsou podezřelí, že svou nedbalostí tragédii způsobili. Další osoby byly zadrženy už ve čtvrtek.

Podle předběžných údajů při důlním neštěstí v ruské Kemerovské oblasti na Sibiři ve čtvrtek zahynulo 52 lidí. Informovala o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na záchranné služby, které mezi oběti započítaly i šest záchranářů. Potvrzeno jednoznačně je doposud 14 obětí - 11 horníků a tři záchranáři. Tomu, že počet obětí ale půjde do desítek, nasvědčovala už večerní informace úřadujícího ministra pro mimořádné události Alexandra Čuprjanina, že do pátečního rána je přerušena záchranná akce. Pod zemí přitom zůstávalo 38 horníků.

Na jednom z nejstudenějších míst planety pokračuje drastické oteplování, řeč je o tajícím permafrostu na Sibiři. Na některých místech roztála i desítky tisíc let stará vrstva z doby ledové. Experti se teď obávají, že tání uvolňuje do ovzduší velké množství skleníkových plynů. Sleduje to i vědecký tým otce a syna Nikity a Sergeje Zimovových, kteří na místě hledají řešení problému.

Sibiř trápí dosud nevídaný problém. Na konci léta a začátku podzimu se tam vždy nejvíce projeví tání věčně zmrzlé půdy, takzvaného permafrostu. Jenže zatímco dříve se týkalo jen povrchové vrstvy zeminy, poslední čtvrtstoletí už taje země na celé metry hluboko. Dříve stabilní systém se bortí a s ním infrastruktura, kterou na něm postavili lidé. Na sibiřském permafrostu žije asi 15 milionů Rusů.