Roskosmos strana 2 z 4

Z amerického kosmodromu ve středu poprvé po dvaceti letech odstartovala ruská kosmonautka, spolu s astronauty USA a Japonska míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na oběžnou dráhu je ve vesmírné lodi Crew Dragon vynesla raketa Falcon 9.

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Rusko se velmi pravděpodobně bude podílet na činnosti Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do roku 2028. Podle státní agentury TASS to ve středu řekl šéf vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov. Desítky let trvající mezinárodní spolupráci na oběžné dráze Země poznamenává mimořádné napětí mezi Moskvou a Západem kvůli ruské válce proti Ukrajině.

Ve věku 80 let zemřel ruský kosmonaut Valerij Poljakov, informovala vesmírná agentura Roskosmos. Poljakov se do kosmu vypravil dvakrát, během své mise v letech 1994 a 1995 tam strávil nepřetržitě 437 dnů, čímž vytvořil dosud nepřekonaný rekord.

Soud v Moskvě v pondělí poslal na 22 let do vězení se zvýšenou ostrahou ruského novináře Ivana Safronova, který byl obžalován kvůli údajné spolupráci s českou rozvědkou. Podle FSB předával tajné informace o dodávkách ruských zbraní postsovětským státům, na Blízký východ a do Afriky. Informovala o tom agentura TASS, podle níž jde v Rusku o nejpřísnější verdikt udělený za trestný čin vlastizrady za poslední roky. Obhajoba se proti rozsudku odvolá. Podle ruské tajné služby Safronova zverbovala česká rozvědka. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) tvrzení v pondělí označil za nesmysl a trest označil za šokující.

I přes ostrá slova z Moskvy podle odborníků a analytiků není zcela jasné, kdy, jak a zda vůbec skončí rusko-západní spolupráce na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatímco podle některých expertů Západ případný odchod Ruska z mezinárodního projektu zvládne a Moskva tím svůj vesmírný program naprosto zdevastuje, podle jiných by to znamenalo předčasný konec celého projektu ISS.

Moskva počítá s tím, že Rusko zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přinejmenším do roku 2028, kdy by měla být vybudována jeho vlastní orbitální stanice. Agentuře Reuters to sdělila představitelka americké vesmírné agentury NASA. Ruská vesmírná agentura Roskosmos přitom v pondělí oznámila, že země se z mezinárodního projektu ISS stáhne už po roce 2024.

Rusko se po roce 2024 stáhne z projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Na jednání s prezidentem Vladimirem Putinem to řekl nový šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurij Borisov, informovala v úterý agentura Interfax. Rusko chce podle něj vybudovat vlastní orbitální stanici. Americké ministerstvo zahraničí oznámení označilo za politováníhodné. Americká vesmírná agentura NASA uvedla, že oficiální zpráva o ruském odstoupení od mezinárodního projektu nepřišla.

Ruská kosmická agentura v pátek oznámila, že prezident Vladimir Putin se rozhodl jmenovat do jejího vedení nového ředitele. Kontroverzního Dmitrije Rogozina s okamžitou platností nahrazuje Jurij Ivanovič Borisov, dosavadní místopředseda vlády.

Šéf ruského vesmírného programu oznámil, že Moskva se stáhne z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Podle státních médií je to důsledek sankcí uvalených na zemi kvůli invazi na Ukrajinu, napsala agentura Bloomberg.

Evropská kosmická agentura (ESA) se rozhodla kvůli ruské agresi na Ukrajině zastavit spolupráci s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos v dalších plánovaných projektech. Jde o programy spojené s výzkumem Měsíce, informovala ESA na svém webu.

Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska, oznámilo její ministerstvo energetiky na svých internetových stránkách. Je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat. Spojené státy pošlou Ruskem napadené Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 300 milionů dolarů (6,6 miliardy korun). Představitelé Evropské unie při páteční videokonferenci vyzvali Čínu, aby pomohla s řešením konfliktu na Ukrajině a neobcházela uvalené sankce. Představitel čínského ministerstva obchodu Wang Lu-tchung uvedl, že Peking sankce neobchází, ale chce dále udržovat obchodní vztahy s Moskvou. Papež František zvažuje, že navštíví Kyjev.

Vědci by neměli zveřejňovat ve veřejném prostoru urážlivé komentáře o režimu v zemi, okomentoval prezident Ruské akademie věd (RAN) Alexandr Sergejev výnos prezidenta Vladimira Putina o vyloučení čtyř renomovaných vědců z vědecké rady při bezpečnostní radě hlavy státu. Uvedla to agentura TASS. Všichni vyloučení se na začátku března podepsali pod prohlášení, upozorňující na rizika a důsledky ruské invaze na Ukrajinu.

Některá zahraniční média se pozastavují nad tím, že tři ruští kosmonauti, kteří v pátek večer dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), se následně ukázali v přímém přenosu ve žlutomodrých kombinézách. Podle BBC se oděv v barvách ukrajinské vlajky jevil jako vyjádření odporu proti napadení Ukrajiny. Sami kosmonauti to nepotvrdili, jeden z nich věc vysvětlil potřebou využít nahromaděné zásoby.

Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek definitivně potvrdila, že ruší na letošek plánovaný start v rámci programu ExoMars. Při něm měla vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě. ESA na projektu spolupracovala s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos, podle prohlášení start ruší kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotním projevu uvedl, že nemůžou snížit intenzitu bojů kvůli tomu, že Moskva do země posílá další jednotky. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí. Vyzval také mezinárodní společenství, aby pomohlo dosáhnout propuštění starosty obsazeného Melitopolu, kterého podle Kyjeva unesli ruští vojáci. V hodinu a čtvrt dlouhém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron k okamžitému příměří. Podle amerických analytiků začal Putin s čistkami v armádě a tajných službách.

Rusko přestane dodávat do Spojených států raketové motory v odplatě za sankce, které Washington uvalil na Moskvu kvůli útoku na Ukrajinu. Ve čtvrtek to oznámil šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin. Rusko se také nebude starat o servis raketových motorů, které už dříve Američanům prodalo.

Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se promítá i do spolupráce států v kosmonautice. Nejvýznamnější je další spolupráce na provozování Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a připravovaný start rusko-evropské mise ExoMars2022. Vyhlášené restrikce vůči Rusku ale mohou ovlivnit i další oblasti kosmické spolupráce na dlouhé roky a plánované, nebo dokonce už probíhající projekty úplně zastavit.

Generální ředitel ruské vesmírné agentury Dmitrij Rogozin na sociálních sítích varoval Spojené státy a Evropskou unii před nebezpečným dopadem zaváděných protiruských sankcí na správu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Pro manévrování s ISS jsou podle něj nezbytně nutné ruské motory, jinak by se prý mohla zřítit na povrch planety.

Ve stepi v centrální části Kazachstánu v pondělí přistála vesmírná loď Sojuz MS-20 s rusko-japonskou posádkou, která strávila 12 dní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě lodi cestoval ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští turisté, miliardář Jusaku Maezawa a jeho spolupracovník Jozo Hirano. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos.

Sonda Trace Gas Orbiter (TGO) Evropské kosmické agentury (ESA) objevila na Marsu pod povrchem rozsáhlého systému kaňonů Valles Marineris zřejmě velké množství vody. Agentura o tom informovala na svém webu. TGO je součástí projektu ExoMars, na němž se ESA podílí s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos hodlá v budoucnu nabízet kosmické turistické výpravy s obletem Měsíce, podobně jak se na to chystá americká společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Řekl to šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin, podle nějž to ale připadá v úvahu až po roce 2030. Musk věří, že začne už za dva roky.

Vesmírná loď s ruským kosmonautem a dvěma japonskými turisty přistála ve středu odpoledne u Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Tam má posádka strávit 12 dnů.

V Kazachstánu bezpečně přistála loď Sojuz MS-18 s ruským filmařským týmem, který ve vesmíru natáčel záběry pro nový film s pracovním názvem Výzva. Herečka Julija Peresildová a režisér Klimov Šipenko dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) s kosmonautem Antonem Škaplerovem 5. října s odhodláním natáčet poprvé filmové scény ve skutečném vesmíru. Oba na oběžné dráze strávili dvanáct dní. Z pobytu se budou filmaři asi týden zotavovat.