Kombinézy ruských kosmonautů v ukrajinských barvách budí pozornost. Někdy je žlutá jen žlutá, tvrdí Roskosmos

Nahrávám video
Události: Ruští kosmonauti
Zdroj: ČT24

Některá zahraniční média se pozastavují nad tím, že tři ruští kosmonauti, kteří v pátek večer dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), se následně ukázali v přímém přenosu ve žlutomodrých kombinézách. Podle BBC se oděv v barvách ukrajinské vlajky jevil jako vyjádření odporu proti napadení Ukrajiny. Sami kosmonauti to nepotvrdili, jeden z nich věc vysvětlil potřebou využít nahromaděné zásoby.

Oleg Artěmjev, Denis Matvejev a Sergej Korsakov byli prvními, kdo na ISS dorazili od chvíle, kdy ruská armáda na konci února napadla Ukrajinu. Když v noci na sobotu vystoupili ze svého modulu a přidali se k posádce vesmírné stanice, měli na sobě žluté úbory s modrými prvky na hrudi i stehnech. Standardní ruská uniforma přitom bývá modrá, píše BBC.

Britský server dodává, že minimálně jeden z účastníků mise měl takovou uniformu na sobě i před pátečním startem lodě Sojuz MS-21. Deník The Guardian uvedl, že ve videu pořízeném těsně před dokováním na ISS je Artěmjev vidět v modrém, což naznačuje, že se posádka před vstupem na vesmírnou stanici převlékala.

Expert: Možná je to náhoda

Specialista na vesmír z technologického webu Ars Technica Eric Berger na Twitteru uvedl, že kombinézy pro lety k ISS se vybírají týdny až měsíce před samotným startem. „Takže je možné, že to je náhoda,“ napsal. Český expert Michal Václavík připomenul, že Artěmjev se v podobném žlutém úboru na ISS představil už v roce 2014. Barvy kombinézy podle něj odkazují na státní technickou univerzitu v Moskvě.

Když v noci na sobotu dostala trojice kosmonautů možnost spojit se se svými blízkými na Zemi, padla i otázka na kombinézy. „Mohli jsme si vybrat barvu. Ale popravdě se nám nahromadilo hodně žlutého materiálu, takže jsme ho potřebovali použít,“ řekl Artěmjev. „Proto jsme museli být ve žlutém,“ dodal.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos uvedla, že vidět za vším ukrajinskou vlajku je bláznivé. „Někdy je žlutá jenom žlutá,“ píše se v prohlášení publikovaném na komunikační platformě Telegram, které také zmiňovalo vazbu na moskevskou technickou univerzitu. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin volil poněkud ostřejší vyjádření, když podle agentury Reuters napsal, že ruští kosmonauti nechovají žádné sympatie k ukrajinským nacionalistům.

Artěmjev, Matvejev a Korsakov rozšířili velikost posádky ISS na deset lidí. Jsou mezi nimi i další dva Rusové – Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov. Ti se mají 30. března vrátit na Zemi společně s Američanem Markem Vande Heiem.

Spolupráce pokračuje

I přes izolaci Ruska v řadě jiných oblastí Američané opakují, že o vesmírnou spolupráci s Rusy stojí dál. A to i navzdory ostrým výrokům šéfa Roskosmosu Rogozina.

„To je jen Dmitrij. Je známý svými výkřiky, ale podívejte se na fakta. Spolupracujeme s Rusy na civilních programech, ne vojenských, civilních, už od roku 1975 od projektu Apollo-Sojuz. To bylo v dobách Sovětského svazu a studené války,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 2 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 3 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 4 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 8 hhodinami
Načítání...