Kombinézy ruských kosmonautů v ukrajinských barvách budí pozornost. Někdy je žlutá jen žlutá, tvrdí Roskosmos

2 minuty
Události: Ruští kosmonauti
Zdroj: ČT24

Některá zahraniční média se pozastavují nad tím, že tři ruští kosmonauti, kteří v pátek večer dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), se následně ukázali v přímém přenosu ve žlutomodrých kombinézách. Podle BBC se oděv v barvách ukrajinské vlajky jevil jako vyjádření odporu proti napadení Ukrajiny. Sami kosmonauti to nepotvrdili, jeden z nich věc vysvětlil potřebou využít nahromaděné zásoby.

Oleg Artěmjev, Denis Matvejev a Sergej Korsakov byli prvními, kdo na ISS dorazili od chvíle, kdy ruská armáda na konci února napadla Ukrajinu. Když v noci na sobotu vystoupili ze svého modulu a přidali se k posádce vesmírné stanice, měli na sobě žluté úbory s modrými prvky na hrudi i stehnech. Standardní ruská uniforma přitom bývá modrá, píše BBC.

Britský server dodává, že minimálně jeden z účastníků mise měl takovou uniformu na sobě i před pátečním startem lodě Sojuz MS-21. Deník The Guardian uvedl, že ve videu pořízeném těsně před dokováním na ISS je Artěmjev vidět v modrém, což naznačuje, že se posádka před vstupem na vesmírnou stanici převlékala.

Expert: Možná je to náhoda

Specialista na vesmír z technologického webu Ars Technica Eric Berger na Twitteru uvedl, že kombinézy pro lety k ISS se vybírají týdny až měsíce před samotným startem. „Takže je možné, že to je náhoda,“ napsal. Český expert Michal Václavík připomenul, že Artěmjev se v podobném žlutém úboru na ISS představil už v roce 2014. Barvy kombinézy podle něj odkazují na státní technickou univerzitu v Moskvě.

Když v noci na sobotu dostala trojice kosmonautů možnost spojit se se svými blízkými na Zemi, padla i otázka na kombinézy. „Mohli jsme si vybrat barvu. Ale popravdě se nám nahromadilo hodně žlutého materiálu, takže jsme ho potřebovali použít,“ řekl Artěmjev. „Proto jsme museli být ve žlutém,“ dodal.

Ruská vesmírná agentura Roskosmos uvedla, že vidět za vším ukrajinskou vlajku je bláznivé. „Někdy je žlutá jenom žlutá,“ píše se v prohlášení publikovaném na komunikační platformě Telegram, které také zmiňovalo vazbu na moskevskou technickou univerzitu. Šéf Roskosmosu Dmitrij Rogozin volil poněkud ostřejší vyjádření, když podle agentury Reuters napsal, že ruští kosmonauti nechovají žádné sympatie k ukrajinským nacionalistům.

Artěmjev, Matvejev a Korsakov rozšířili velikost posádky ISS na deset lidí. Jsou mezi nimi i další dva Rusové – Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov. Ti se mají 30. března vrátit na Zemi společně s Američanem Markem Vande Heiem.

Spolupráce pokračuje

I přes izolaci Ruska v řadě jiných oblastí Američané opakují, že o vesmírnou spolupráci s Rusy stojí dál. A to i navzdory ostrým výrokům šéfa Roskosmosu Rogozina.

„To je jen Dmitrij. Je známý svými výkřiky, ale podívejte se na fakta. Spolupracujeme s Rusy na civilních programech, ne vojenských, civilních, už od roku 1975 od projektu Apollo-Sojuz. To bylo v dobách Sovětského svazu a studené války,“ řekl administrátor NASA Bill Nelson. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 20 mminutami

Mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko, řekl Trump

Možnou mírovou dohodu brzdí Ukrajina a nikoli Rusko. Ve čtvrtečním zveřejněném rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil prezident Spojených států Donald Trump. Ten uvedl, že zatímco ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, je k dohodě připraven, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je rezervovanější. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
před 51 mminutami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán poté začal hovořil o možnosti útoků na americké základny v regionu, Američané z nich kvůli tomu preventivně stahují část personálu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Na základních věcech se stále neshodneme, uvedly Dánsko a Grónsko po jednání s USA

Dánsko, Grónsko a USA se stále v základních věcech neshodnou, uvedl po středečním jednání s Američany dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen. Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americká administrativa otevřeně mluvila o ambicích získat Grónsko, které je dánským autonomním územím. Rasmussen také oznámil vznik pracovní skupiny na vysoké úrovni, v rámci níž budou země otázky Grónska řešit. Zasednout by měla v řádu týdnů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Witkoff: Druhá fáze Trumpova plánu pro Gazu začala

Druhá fáze dvacetibodového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa na ukončení války v Pásmu Gazy začala, napsal na síti X zvláštní zmocněnec Bílého domu Steve Witkoff. Jeho prohlášení přišlo krátce poté, co Egypt oznámil, že většina palestinských frakcí, včetně teroristických hnutí Hamás a Palestinský islámský džihád, podpořila úsilí o vznik palestinského výboru, který by oblast spravoval.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

FBI prohledala dům novinářky Washington Post, prý kvůli citlivým informacím

Americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) ve středu prohledal domov reportérky deníku Washington Post ve Virginii v rámci vyšetřování dodavatele Pentagonu obviněného z nelegálního držení a sdílení tajných vládních dokumentů, informovaly list a také ministryně spravedlnosti Pam Bondiová. Podle ní reportérka zveřejňovala utajované informace, které jí nelegálně sdělil dodavatel. Dotyčného zadrželi.
před 10 hhodinami
Načítání...