Poplatek strana 3 z 4

Ústavní soud (ÚS) zrušil část vyhlášky Krásné Lípy na Děčínsku, která zvýhodňovala rezidenty oproti chatařům. Majitelé rekreačních objektů podle ní měli platit za komunální odpad skoro dvojnásobek oproti lidem, kteří mají ve městě trvalý pobyt. Návrh na zrušení vyhlášky podalo ministerstvo vnitra. Podle něj šlo o diskriminaci. Už loni v květnu resort platnost předpisu pozastavil. Ústavní soud nebyl při rozhodování jednotný. Starosta města Jan Kolář (nestr.) řekl, že zastupitelstvo bude schvalovat úpravu vyhlášky.

Lázeňská města by chtěla znovu vybírat poplatky i od hostů, kterým hradí pobyt pojišťovny. Peníze od nich v minulosti dostávala, a to do roku 2020. Oslovené radnice tvrdí, že i pro zmíněné návštěvníky zajišťují řadu služeb. Provozovatelé lázní jsou naopak proti změně.

Developeři, kteří budou chtít stavět v Drásově na Brněnsku, budou muset městysu zaplatit příspěvek na vybudování veřejné infrastruktury. Tamní zastupitelé totiž přijali nové zásady pro výstavbu, které odstraňují individuální sjednávání podobných příspěvků. Městys už několik let čelí nárůstu obyvatel a developerských počinů nejrůznějšího rozsahu. Například tamní čistírna odpadních vod je už na hraně své kapacity. Její rozšíření bude pro obec finančně náročné.

Ambulantní lékaři na Slovensku zavádějí nové poplatky. Nutí je k tomu stále vyšší náklady. Pacienti si tak od ledna připlatí u desítek dalších zdravotníků. Sdružení žádá změny v rozpočtu, jinak lékaři sáhnou k dalším platbám. Někteří hrozí i rozvázáním smluv s pojišťovnou. Ministerstvo chce problém řešit do konce měsíce.

Oznamovatelé protiprávního jednání by mohli být chráněni před případnou odvetou zaměstnavatelů. Návrh příslušné normy v úvodním kole schvalování podpořila sněmovna. Zákonodárci také podpořili zákon o zákazu prodeje nikotinových sáčků dětem a kývli také na novelu o místních poplatcích či smlouvu s Kosovem o zamezení dvojímu zdanění, kterou obě země uzavřely už před zhruba deseti lety.

Česká národní banka udělila společnosti UniCredit Bank desetimilionovou pokutu. Podle závěrů kontroly, kterou centrální banka udělala, si účtovala nedovolené poplatky za předčasně splacené hypotéky. Zjistil to web Peníze.cz.

Českou televizi čeká od roku 2024 omezování výroby a vysílání a propouštění zaměstnanců, pokud se do té doby nezvýší koncesionářský poplatek ze stávajících 135 korun. Letos přijatá úsporná opatření nebudou po roce 2024 pro stávající rozsah činností stačit. Při projednávání aktualizace dlouhodobých plánů na roky 2023 až 2027 se na tom usnesla Rada ČT. Ta si také zvolila novým předsedou bývalého šéfredaktora zpravodajství Karla Nováka.

Za pobyt a stravu si obyvatelé domovů pro seniory v příštím roce zřejmě připlatí. Novela úhradové vyhlášky, která určuje maximální měsíční poplatek za pobyt a stravu na den, umožní navýšení cen až o dvanáct set korun za měsíc. Ministerstvo práce a sociálních věcí tak reaguje na zvýšení provozních nákladů zařízení sociální péče. Některé domovy se zdražením počítají od ledna, jiné až na jaře.

Spor o autobusový spoj vznikl mezi Hradcem Králové a sousedními Stěžery. Autobus hromadné dopravy sice do vesnice zajíždí, aby se tam otočil, cestující ho ale využít nesmějí. Poslední úsek není ani v jízdním řádu. Obec na spoj totiž krajskému městu nechce přispívat.

Bělorusko žádá zvýšení poplatku za tranzit ropy od ledna o 39 procent. Odůvodňuje to očekáváním, že objem ropy v běloruské části přepravního systému klesne o polovinu. S odvoláním na Igora Ďomina, mluvčího ruské společnosti Transněfť, o tom v úterý informovala ruská agentura TASS.

V České republice přibývá lidí, kteří třídí rostlinný odpad. Například v Praze se zájem o třídění zvýšil až dvojnásobně. Obyvatelé si tam za hnědé popelnice od ledna nemusí nic připlácet. Zájem se ale zvedl ve všech městech, která ČT oslovila. Podle odpadových hospodářů za to může bezplatné dodání nádob a vidina nižších poplatků za odpady.

Miliardář Elon Musk uvedl, že uživatelé sociální sítě Twitter budou platit měsíčně osm dolarů (198 korun), pokud chtějí, aby se u jejich jména objevovala modrá ikona označující ověřený profil. Za použití tohoto zatržítka, používaného běžně u známých osobností, se nyní nic neplatí.

Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až dvě stě miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která na sebe podala insolvenční návrh, nasadí od pondělí 3. října na úzkokolejce místo vlaků autobusy. Firmě vyprší 2. října platnost osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. JHMD argumentuje, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Firma nevyplatila v září zaměstnancům mzdu, protože jí chybí peníze, nefunguje jí ani web. Vyplývá to z vyjádření firmy a Drážního úřadu. Kraj Vysočina tvrdí, že postupuje podle smlouvy a firmě nic nedluží.

Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Vláda schválila, že malí odběratelé za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny zaplatí maximálně šest korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně tři koruny. Tento cenový strop by se do plateb domácností za energie měl promítnout už v listopadu. V závislosti na spotřebě mohou odběratelé díky tomuto zastropování ušetřit potenciálně i desítky tisíc korun.

Na konci srpna rozhodla administrativa amerického prezidenta Joea Bidena o změně, která se dotkne financování vědy. Podle nového rozhodnutí se k výzkumu placenému americkou vládou už dostane každý – odborné časopisy nebudou moci vyžadovat, aby za tento obsah lidé platili.

Dodávky ropy ropovodem Družba do Česka jsou podle společnosti Mero nadále prerušeny a slovenský přepravce ropy Transpetrol avizoval, že obnoveny nebudou. Ruská společnost Transněfť přitom už obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu poté, co slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Kyjeva a Moskvy zaplatila tranzitní poplatky. Obnovení dodávek potvrdilo Slovensko. Výpadek dodávek ropy nijak neomezuje výkon českých rafinerií, ujistil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Poslanci se z podnětu opozice sešli k diskusi o korupčním případu kolem pražského dopravního podniku (DPP), v němž čelí stíhání vedle dalších lidí někdejší náměstek primátora za STAN Petr Hlubuček. Opozice volá jak po odchodu šéfa STAN Víta Rakušana z funkce ministra vnitra, tak po úplném konci tohoto hnutí ve vládě. Rakušan nevidí pro svou demisi důvod. Po polední přestávce začala další schůze svolaná na žádost vládních stran, na ní sněmovna schválila novely zpřesňující vymezení skutečných majitelů v zákoně o jejich evidenci nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Starostové horských obcí žádají změnu zákona o odpadech. Naposled byl novelizován jen před půl rokem, ale například krkonošské obce si na něj stěžují. Zohledňuje především počet trvalých obyvatel, podle starostů tak nakonec doplácejí stálí obyvatelé rekreačních oblastí na turisty. Ve sněmovně se objevily náznaky, že by se zákon skutečně mohl změnit tak, aby to horským obcím vyhovovalo lépe.

Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.