Poplatek strana 3 z 4

Miliardář Elon Musk uvedl, že uživatelé sociální sítě Twitter budou platit měsíčně osm dolarů (198 korun), pokud chtějí, aby se u jejich jména objevovala modrá ikona označující ověřený profil. Za použití tohoto zatržítka, používaného běžně u známých osobností, se nyní nic neplatí.

Německý hospodářský stabilizační fond bude mít na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev až dvě stě miliard eur (takřka pět bilionů korun). Poslanci Spolkového sněmu v pátek souhlasili s vládním návrhem, aby si fond tyto peníze mohl vypůjčit. Kvůli tomu parlament povolil výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání přílišnému zadlužování země. Podporu z fondu budou mít i německé podniky, což některé evropské státy kritizují, neboť to podle nich německé firmy v konkurenci proti ostatním zvýhodní.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Firma Jindřichohradecké místní dráhy (JHMD), která na sebe podala insolvenční návrh, nasadí od pondělí 3. října na úzkokolejce místo vlaků autobusy. Firmě vyprší 2. října platnost osvědčení o bezpečnosti provozovatele dráhy. JHMD argumentuje, že jí Kraj Vysočina neplatí poplatek za použití dopravní cesty. Firma nevyplatila v září zaměstnancům mzdu, protože jí chybí peníze, nefunguje jí ani web. Vyplývá to z vyjádření firmy a Drážního úřadu. Kraj Vysočina tvrdí, že postupuje podle smlouvy a firmě nic nedluží.

Někteří lidé se obávají aktuální topné sezony a hledají způsoby, jak ušetřit. Kabinet už vyzval domácnosti k úsporám například snížením teploty v domech. Odráží se to už na zvýšeném prodeji teplého oblečení nebo pletacích pomůcek. Kvůli vysokým cenám energií se zároveň některé sportovní kluby obávají o svou existenci.

Vláda schválila pomoc velkým firmám kvůli vysokým cenám energií. Návrh ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) počítá s pomocí zhruba pro osm tisíc podniků. Na podporu firem zejména ze zpracovatelského průmyslu, těžebního průmyslu, ale také zemědělství či lesnictví, chce kabinet vyčlenit třicet miliard korun.

Vláda schválila, že malí odběratelé za kilowatthodinu (kWh) silové elektřiny zaplatí maximálně šest korun včetně DPH. Stejné množství plynu pak bude stát maximálně tři koruny. Tento cenový strop by se do plateb domácností za energie měl promítnout už v listopadu. V závislosti na spotřebě mohou odběratelé díky tomuto zastropování ušetřit potenciálně i desítky tisíc korun.

Na konci srpna rozhodla administrativa amerického prezidenta Joea Bidena o změně, která se dotkne financování vědy. Podle nového rozhodnutí se k výzkumu placenému americkou vládou už dostane každý – odborné časopisy nebudou moci vyžadovat, aby za tento obsah lidé platili.

Dodávky ropy ropovodem Družba do Česka jsou podle společnosti Mero nadále prerušeny a slovenský přepravce ropy Transpetrol avizoval, že obnoveny nebudou. Ruská společnost Transněfť přitom už obnovila dodávky ropy jižní větví ropovodu poté, co slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Kyjeva a Moskvy zaplatila tranzitní poplatky. Obnovení dodávek potvrdilo Slovensko. Výpadek dodávek ropy nijak neomezuje výkon českých rafinerií, ujistil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Poslanci se z podnětu opozice sešli k diskusi o korupčním případu kolem pražského dopravního podniku (DPP), v němž čelí stíhání vedle dalších lidí někdejší náměstek primátora za STAN Petr Hlubuček. Opozice volá jak po odchodu šéfa STAN Víta Rakušana z funkce ministra vnitra, tak po úplném konci tohoto hnutí ve vládě. Rakušan nevidí pro svou demisi důvod. Po polední přestávce začala další schůze svolaná na žádost vládních stran, na ní sněmovna schválila novely zpřesňující vymezení skutečných majitelů v zákoně o jejich evidenci nebo zákon o provádění mezinárodních sankcí.

Hvězda ruské státní televize a podporovatelka Vladimira Putina Jelena Malyševová má firmu v Česku. Podle obchodního rejstříku pronajímá nemovitosti, žádné ale v českém katastru nemá zapsané. Lékařka, vystupující v mnoha televizních pořadech, vlastní luxusní dům v americkém New Jersey, na který si podle ruské opozice sama nemohla vydělat.

Starostové horských obcí žádají změnu zákona o odpadech. Naposled byl novelizován jen před půl rokem, ale například krkonošské obce si na něj stěžují. Zohledňuje především počet trvalých obyvatel, podle starostů tak nakonec doplácejí stálí obyvatelé rekreačních oblastí na turisty. Ve sněmovně se objevily náznaky, že by se zákon skutečně mohl změnit tak, aby to horským obcím vyhovovalo lépe.

Vláda se dohodla s kraji na systému přerozdělení ukrajinských uprchlíků. Bude se řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Stát bude platit za jejich ubytování 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN), více než polovina z nich jsou děti. Ministerstva a další úřady dostaly od vlády za úkol od pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity. Vláda slíbila podporu i lidem, kteří uprchlíky ubytují u sebe doma.

Dopravci loni zaplatili za průjezdy dálnic a silnic na mýtném rekordních téměř 14,2 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 23 procent a zároveň jde o nejvyšší výběr za rok od začátku fungování mýta v roce 2007. K růstu přispěla přes koronavirová omezení během roku zejména nová struktura mýtných poplatků. Informoval o tom správce mýtného systému společnost CzechToll. Náklady na výběr mýta loni činily zhruba sedm procent z výběrů.

Lidé z Otrokovic na Zlínsku se obávají, že se do města vrátí hustá doprava. Tamní dálniční obchvat totiž rozpůlily poplatky – jeho starší polovina je bezplatná, na novější části je však povinná dálniční známka. Ministerstvo dopravy totiž v celém Česku přestalo udělovat výjimky pro nové úseky dálničních obchvatů. V budoucnu by se tak do problémů mohla dostat i další města a obce v zemi.

Královéhradecký magistrát a kraj se neshodou na ceně za vjezd na terminál veřejné dopravy v krajské metropoli. Město, kterému terminál patří, požaduje více než dvojnásobek současného poplatku za vjezd, ten činní 55 korun. Kraj ovšem nabízí jenom o šestnáct korun víc. Dopravní podnik si dokonce nechal vypracovat analýzu, ze které vyplynulo, že ve srovnatelně velkých městech v Česku, jsou často poplatky mnohem vyšší.

Zavedení nulové DPH na elektřinu a plyn pro příští rok, které navrhuje současná vláda v demisi, je podle místopředsedy ODS Martina Kupky nešťastný krok. Navrhuje spíše adresnější pomoc poškozeným klientům končicích dodavatelů energií, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce. O změně zákona o DPH bude jednat sněmovna zřejmě 23. listopadu.

Už tisíce zájemců se přihlásily k takzvanému Milostivému létu, tedy možnosti zbavit se některých exekucí. Pro dlužníky je potřeba zaplatit původní částku plus poplatek 908 korun, penále bude odpuštěno a exekuce zastavena. Týká se to zejména pohledávek vůči státu, samosprávám a jejich organizacím.

Až tři sta tisíc lidí má šanci zbavit se dluhů, a to už za několik dnů – 28. října začíná tříměsíční akce s názvem milostivé léto. Tato mimořádná možnost je součástí novely zákona o exekucích a týká se dlužníků, které stíhá soudní exekutor kvůli pohledávkám vůči státu, obcím a jejich organizacím. V současné době je v Česku přes sedm set tisíc dlužníků, kteří mají přes čtyři miliony exekucí. Není ovšem ještě jasné, jak se k milostivému létu postaví VZP. Ta čeká na stanovisko ministerstva spravedlnosti.

Plzeňský kraj vyzval všechny obce v regionu, aby dětem zastavily exekuční řízení. V celém Česku je jich stále aktivních více než 2200, z čehož v Plzeňském kraji skoro sedm set. To je nejvíc ze všech regionů. V oblasti jde o dlouholetý problém, kdy se dětské dluhy, zejména u tamního dopravního podniku, přeprodávaly soukromým firmám. Často se dluh týká i svozu a likvidace komunálního odpadu.

Železniční dopravci a městské dopravní podniky se bouří, chtějí osvobodit od poplatku za obnovitelné zdroje energie. Ročně by tím ušetřili téměř jednu miliardu korun. Ministerstvo financí ale takovou změnu odmítá. Dopravci proto nevylučují zdražování jízdného a také zpomalení rozvoje ekologické hromadné dopravy.

Během prvního měsíce kontrol odhalila policie 2381 řidičů bez elektronických dálničních známek. Celkem rozdala pokuty ve výši 1,85 milionu korun. Nejvíc prohřešků eviduje ve Středočeském kraji, tam padlo 611 pokut. Na druhém místě se drží Moravskoslezský kraj s 344 pokutami. Tyto kraje patří k nejlidnatějším a mají velké množství dálnic.

Poplatky za psy kryjí radnicím jen část nákladů na úklid exkrementů. Ukázala to anketa ČT mezi deseti centrálními obvody hlavního města Prahy; podle některých se rozdíl navíc stále zvětšuje. Městské části to chtějí řešit represí: plánují například více pokutovat majitele, kteří po svých psech neuklízí.

Konec skládkování v Česku se sice odkládá, ale svoz komunálního odpadu v dalších letech zdraží. Ušetří ti, kdo budou třídit, vyplývá z připravovaného nového balíku zákonů věnovaných odpadům a nakládání s nimi. Legislativu v současnosti připravuje ministerstvo životního prostředí a její zrod je bolestivý. Ministerstvo vypracovalo již druhou verzi, dostalo k ní tři tisíce připomínek a nakonec ji k dopracování vrátila legislativní rada vlády.