Petr Horálek strana 2 z 3

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. V polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách, na jakých leží Česko, je ale jejich výskyt vzácnější. Objevují se jen výjimečně – například během posledního říjnového víkendu se přes slibné podmínky nakonec na nebi neobjevily. Přesto je ale možné je na území Česka očekávat.

Polární záře z území Česka v noci na neděli pozorovatelná nebyla. Ačkoliv odborníci připouštěli, že by mohl úkaz nastat aspoň z neděle na pondělí, Česká astronomická společnost (ČAS) v podvečer na Facebooku uvedla, že ho od nás nakonec lidé nespatří. Experti předpovídali možnost jejího pozorování v důsledku čtvrteční silné erupce na Slunci. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Z území Česka a Slovenska bude možné ze soboty na neděli spatřit polární záři. Podle astronoma Petra Horálka ze Slezské univerzity v Opavě to vyplývá z informací amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru. Úkaz by se mohl objevit už po setmění, podmínky pro pozorování budou dobré. Záře jsou důsledkem interakce hustého oblaku nabitých částic se zemskou atmosférou.

Meteorický roj Perseidy bude vrcholit letos v noci ze čtvrtka na pátek. Podle meteoroložky České televize Taťány Míkové má pozorování přát také počasí.

V těchto dnech stoupá aktivita oblíbeného meteorického roje Perseidy. Letos pro jejich vyhlížení nastanou skvělé podmínky, nebude je totiž rušit Měsíc, uvedl astronom Petr Horálek. Maximum Perseid bude v noci z 12. na 13. srpna. Příští týden se konají i společná pozorování noční oblohy. Perseidy jsou aktivní od 17. července do 24. srpna.

V soboru 31. července 2021 publikoval americký úřad NASA jako prestižní astronomický snímek dne fotografii s názvem „Remembering NEOWISE“ (Vzpomínka na NEOWISE). Jeho autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

O víkendu nastane na obloze působivé setkání planet Jupiter a Saturn s Měsícem v úplňku. Koncem července bude nejhezčí pohled na Mléčnou dráhu a lidé mohou také vyhlížet meteory z roje Perseid. Úplněk nastane 24. července.

Vědci z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě navrhli metodu, kterou lze využít ke zvážení černých děr. Přestože tyto kosmické objekty jsou samy o sobě neviditelné, vědci k zjištění jejich hmotnosti využili specifické záření uvolněné v jejich okolí. Podařilo se jim tak určit hmotnost jedné z dosud nejtěžších pozorovaných černých děr ve vesmíru.

Největší červnovou událostí na obloze bylo částečné zatmění Slunce. Šlo o nejvýše položené sluneční zatmění pozorovatelné z území Česka a Slovenska až do roku 2179.

Merkur se dostal v posledních dnech do středu pozornosti díky jeho příznivé viditelnosti na večerní obloze. Řadě pozorovatelů se kromě samotné planety objevil na fotografiích také ohon, který se za planetou táhne.

V úterý nastane superúplněk. Na obloze bude k vidění druhý největší Měsíc v tomto roce. Jde o jev, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň je na své dráze Zemi nejblíže. Je tak zhruba o desetinu průměru větší a svítí více. Dubnový superúplněk má přezdívku růžový.

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou způsobené zánikem ledoprachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Bude možné vidět 10 až 15 meteorů za hodinu, ale jen na tmavé obloze daleko od velkých měst a škodlivého světelného znečištění, vždy v časných ranních hodinách před rozbřeskem.

Asociace univerzit pro výzkum vesmíru NASA vydala 5. dubna jako prestižní Geovědecký snímek dne fotografii s názvem „Obarvené Einsteinovo zatmění“, jehož spoluautory jsou dva čeští vědci – Petr Horálek a Miloslav Druckmüller. S využitím moderních výpočetních metod zpracování obrazu se pokusili „oživit“ snímek zatmění Slunce z 29. května 1919, který vedl k potvrzení Einsteinovy obecné teorie relativity: lidé tak po více než sto letech mohou poprvé zhlédnout, jak tento úkaz vypadal v barvách a jaké nezvyklé jevy obklopovaly zakryté Slunce.

V těchto dnech mohou lidé na obloze spatřit zvířetníkové světlo. Úkaz je vidět už krátce po západu Slunce. Nejlepší podmínky budou do 15. března, pak bude pozorování rušit Měsíc, říká astronom a fotograf Petr Horálek.

Rok 2020 byl výjimečný nejen celosvětovou pandemií, ale také díky tomu, co všechno se dalo pozorovat na obloze. Astronomové i veřejnost mohli vidět jasnou kometu Neowise, Venuši u kupy Plejády nebo meteorické roje Lyridy, Perseidy či Geminidy. V říjnu byl k Zemi nejblíže Mars na dalších 15 roků a o prosincovém slunovratu se na nebi objevila mimořádně vzácná konjunkce Jupiteru a Saturnu, které se znovu dočkají až další generace v roce 2080. Rok 2021 bude na podobné kosmické události sice o něco chudší, ale přesto přinese mnoho pozoruhodných jevů.

V pondělí dojde na obloze k setkání dvou plynných obrů, planet Jupiteru a Saturnu. Obě se k sobě z pohledu pozorovatele přiblíží tak těsně, jako tomu bylo naposledy v roce 1623. Podle astronomů se tak jedná o úkaz staletí. Podobně těsná konjunkce znovu bude až 15. března 2080.

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas jejich maxima totiž vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy na dobu, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména v noci na 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

V noci na středu nastane opozice Marsu se Sluncem. Mars tak bude v následujících týdnech možné spatřit po celou noc, pokud to umožní oblačnost. Minulé úterý se rudá planeta přiblížila Zemi na 62,1 milionu kilometrů, stále je docela blízko. Koncem měsíce pak lidé na noční obloze spatří také všech pět pouhýma očima pozorovatelných planet.

Planeta Mars se v úterý 6. října 2020 v 16 hodin 19 minut středoevropského letního času přiblíží k Zemi na vzdálenost 62,07 milionu kilometrů – bude tak k naší planetě nejblíže až do roku 2035. Jen o týden později, 13. října 2020, nastane takzvaná opozice Marsu se Sluncem a planeta tedy bude pozorovatelná celou noc.

Vrcholí Perseidy, každoroční meteorický roj dosáhne maxima ve středu v 15:00 SELČ. Noc ze středy na čtvrtek bude podle Astronomického ústavu Akademie věd ČR pro jejich vyhlížení nejlepší, meteory však budou četné i ze čtvrtka na pátek. Některé hvězdárny ve středu pořádají společná pozorování. Perseidy budou aktivní až do 24. srpna.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) znovu zaujala fotografie Petra Horálka, v pondělí zveřejnila jeho snímek s názvem „Perseidy z Persea“. Jde o noční multiexpozici maxima meteorického roje z louky vedle hvězdárny v Kolonici na východě Slovenska v roce 2018, zpracování snímku trvalo téměř dva roky. Horálkovu tvorbu si NASA vybrala již mnohokrát – naposledy publikovala v polovině července jeho fotografii Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku.

Už podruhé v krátké době vybral americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) jako astronomickou fotografii dne snímek komety Neowise, který pořídil český fotograf a přímo z Česka. Ve čtvrtek NASA zveřejnila fotografii Petra Horálka Dlouhé ohony komety Neowise, která zachycuje oblohu nad Suchým vrchem u Králík na Orlickoústecku. V sobotu NASA zvolila za fotografii dne snímek brněnského fotografa a matematika Miloslava Druckmüllera.

Od čtvrtka 9. července nastávají nejlepší podmínky pro pozorování komety Neowise. Nad obzorem zůstane po celou noc, lidé by ji mohli pouhýma očima vidět až do poloviny srpna. Neowise patří podle astronomů k nejjasnějším kometám za posledních třináct let.