Nejvyšší soud strana 5 z 5

Společenství vlastníků jednotek v bytovém domě nemůže svými stanovami omezit krátkodobé pronájmy jednotlivých bytů, například prostřednictvím ubytovací platformy Airbnb. Nejvyšší soud (NS) potvrdil předchozí právní závěry Vrchního soudu v Praze. Uvedl, že stanovy se musí držet v mezích kompetencí společenství vlastníků. Rozsudek je dostupný na webu soudu.

Desítky tisíc Izraelců v sobotu v Tel Avivu opět protestovaly proti reformě soudnictví prosazované vládou premiéra Benjamina Netanjahua. Demonstranti vyšli do ulic i navzdory zvýšeným obavám o bezpečnost vzhledem ke dvěma útokům, které se v zemi odehrály v pátek, napsala agentura Reuters. Nová série protestů přichází v době, kdy Izrael čelí zvýšenému napětí na několika frontách. Demonstrace neutichly ani poté, co Netanjahu rozhodl, že reformu odloží.

Ústavní soud obnovil řízení o výši odškodnění za vyvlastněné pozemky kvůli stavbě rychlostní silnice mezi Olomoucí a Břeclaví. Rozhodl tak na základě rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, podle kterého české úřady při vyčíslení náhrady za vyvlastněné nemovitosti poškodily práva majitelů. Vyplývá to z rozhodnutí Ústavního soudu, které má Česká televize k dispozici. Majitelé pozemků se o výši odškodnění soudili od roku 2005. Jejich ústavní stížnost soud zamítl na podzim roku 2012.

Nejvyšší soud (NS) zasáhl do případu prodeje předmětů s nacistickou tematikou od nakladatelství Naše vojsko. Justice podle něj porušila zákon, když obžalobu na nakladatelství a jeho ředitele Emericha Drtinu dvakrát vrátila k došetření. Vyplývá to z rozsudku, který má ČT k dispozici. Nejvyšší soud tak vyhověl stížnosti ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), podle kterého soudy neuvedly, jaké důkazy má státní zástupce doplnit.

Nejvyšší soud nevyhověl dovolání bývalého kriminalisty Jozefa Balinta. Potvrdil tak rozhodnutí odvolacího soudu, který muže potrestal dvouletou podmínkou. ČT to sdělila Nina Václavková z Okresního soudu v Benešově. Balint se pokoušel za úplatek 850 tisíc nechat poškodit mobilní telefon, který kriminalisté zabavili jako důkaz.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ohlásil změnu ve sporné reformě justičního systému, proti které již několik týdnů demonstrují desítky tisíc Izraelců. Změna se týká výběru soudců nejvyššího soudu, píše agentura Reuters. Opozice však reformu nadále odmítá a po schválení ji chce napadnout u soudu.

Přes tři sta tisíc lidí v sobotu v Izraeli vyšlo do ulic demonstrovat proti koaliční vládě premiéra Benjamina Netanjahua a jejímu návrhu soudní reformy, který podle mnohých ohrožuje demokracii a k jehož zrušení tento týden vyzval i prezident Jicchak Herzog. Deník Haarec s odkazem na organizátory akce napsal, že demonstrací se v sobotu účastní půl milionu lidí a že jde o největší protest v historii země.

Případem muže, který se mezi lety 2014 a 2018 na straně Ruskem koordinovaných sil aktivně zapojil do bojů na Ukrajině, se bude zabývat Nejvyšší soud. Dovolání podal nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Bývalý voják Martin Sukup byl jako uprchlý původně odsouzen k jednadvaceti letům ve vězení, odvolací soud mu ale trest snížil na čtyři roky. Stříž v dovolání nesouhlasí s mírnější kvalifikací. České televizi to sdělil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.

Pád mostu ve Studénce na Novojičínsku bude řešit Nejvyšší soud. Dva z odsouzených manažerů totiž nesouhlasí s podmínkou, kterou jim a dalším třem lidem loni uložil soud v Ostravě. ČT informaci poskytla mluvčí prvoinstančního Okresního soudu v Novém Jičíně Pavla Nippertová. K pádu mostu na trať došlo v srpnu 2008, do konstrukce pak narazil mezinárodní vlak. Nehoda si vyžádala osm lidských životů a dalších skoro sto osob utrpělo zranění.

Bývalá novinářka Jana Peterková se u Nejvyššího soudu brání proti pokutě 250 tisíc korun, kterou jí soud pravomocně udělil za šíření dezinformace, že senioři v pečovatelském domě umírají po očkování proti koronaviru. Vyplývá to z informací z justiční databáze. Žalobu na ženu podali provozovatelé pečovatelského domu v Měšicích, o jejichž seniorech Peterková lhala.

Herečka Dagmar Havlová podala ústavní stížnost ve sporu s vydavatelským domem Bauer Media. České televizi to potvrdila mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Havlová se tak brání proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle kterého nemá nárok na dalších 2,8 milionu korun jako odškodnění za tvrzení, že měla milenecký poměr v době, kdy umíral její manžel, bývalý prezident Václav Havel. Vrchní soud jí za nepravdivý článek už v minulosti pravomocně přiznal nárok na 1,2 milionu korun.

Jižní Korea odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Oznámil to jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin, podle něhož bude odškodné placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Krok Soulu přivítaly Tokio i Washington, řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Nejvyšší soud zrušil rozsudek, který nařizoval radnici v Chlumci nad Cidlinou na Královéhradecku, aby zajistila pravidelný úklid listí padajícího na soukromou zahradu ze stromořadí na městském pozemku. Žalobu majitelů zahrady musí znovu projednat Okresní soud v Hradci Králové. Vyplývá to z informací na úřední desce. Konečný výsledek stále zůstává otevřený, plyne z odůvodnění. Nejvyšší soud nevyloučil možnost finanční kompenzace pro majitele zahrady. Město Chlumec nad Cidlinou rozhodnutí přivítalo.

Spory o změny v justici ženou Izrael na hranu společenského kolapsu. Vláda chce omezit pravomoci nejvyššího soudu a zpolitizovat výběr soudců. Kritici se bojí, že to v zemi bez psané ústavy či druhé komory parlamentu ohrozí demokracii. Obhájci upozorňují, že nejvyšší soud se řídí zákonem o lidských právech, který prošel v Knesetu čtvrtinou hlasů bez širší diskuse. Podle ředitelky Herzlova centra izraelských studií Ireny Kalhousové Izrael prožívá největší krizi své historie.

Advokátní kancelář Marka Nespaly vrátila prezidentské kanceláři peníze za obhajobu Miloše Zemana ve sporu se Zdeňkem Šarapatkou. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Hrad předtím Nespalu vyzval, aby mu peníze vrátil. Zhruba po roce totiž změnil původní názor, že prezidentovi má v kauze platit advokáta veřejný rozpočet, protože Zeman v ní vystupuje jako hlava státu. Nespala vrácenou částku neupřesnil, podle dřívějších informací jde přibližně o 150 tisíc korun.

Bytové družstvo Svatopluk, které sdružuje část bývalých klientů zkrachovalé společnosti H-System, musí zaplatit konkurznímu správci zhruba milion korun jako nájemné za pozemky pod řadovými domy v Horoměřicích. Předchozí rozhodnutí soudů stvrdil Nejvyšší soud, který zamítl dovolání družstva. Informovala o tom Jolana Gistrová z okresního soudu pro Prahu-západ. Jde o první ukončený spor družstva a konkurzního správce. Ten žaluje družstvo ještě o dalších víc než šestatřicet milionů.

Poměrem 63 ku 47 hlasům izraelský parlament v noci na úterý schválil v prvním čtení první část kontroverzní soudní reformy, která vyvolává v zemi masové demonstrace. Informovala o tom agentura Reuters. Podle kritiků změny omezí pravomoci soudnictví.

Herečka Dagmar Havlová nemá nárok na vyšší odškodnění ve sporu s vydavatelským domem Bauer Media, rozhodl Nejvyšší soud. České televizi to sdělil mluvčí Městského soudu v Praze Adam Wenig. Vrchní soud jí už v minulosti přiznal 1,2 milionu jako odškodnění za tvrzení, že měla milenecký poměr v době, kdy umíral její manžel, bývalý prezident Václav Havel. Havlová se prostřednictvím dovolání domáhala dalších 2,8 milionu. Tomu Nejvyšší soud nevyhověl.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž podal již podruhé dovolání k Nejvyššímu soudu, protože nesouhlasí s osvobozujícím rozsudkem v případu pražské státní zástupkyně Sylvy Krützner. Na dotaz České televize to uvedl mluvčí zastupitelství Petr Malý. Obžaloba ženu vinila, že úmyslně neodvedla daň při prodeji bytu. Městský soud v Praze ji pravomocně osvobodil loni v listopadu.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve sporu s písničkářem Jaroslavem Hutkou. Podle pravomocného rozsudku se Hutka nemusí omlouvat za tvrzení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nejvyšší soud podle databáze InfoSoud rozhodl bez veřejného jednání v lednu, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil.

Šestá vláda Benjamina Netanjahua je považována za nejpravicovější v historii Izraele. Svými kroky vyvolává obavy u demokraticky smýšlejících Izraelců, ale i strach z eskalace násilí v konfliktu s Palestinci, jejichž frustrace již nějakou dobu narůstá. Spekuluje se dokonce o možnosti propuknutí třetí palestinské intifády, neboli povstání. Netanjahuova vláda navíc nemá strategii, jak situaci uklidnit, spoléhá se spíše na sílu a represe. To podle Reuters staví do nepříjemné pozice jeho arabské spojence, kteří jsou nuceni partnerství vyvažovat jistou podporou palestinských aspirací.

Druhou větev korupční kauzy Davida Ratha bude řešit Nejvyšší soud. S rozsudkem Vrchního soudu nesouhlasí státní zástupce, ani tři další odsouzení včetně firmy Metrostav. České televizi to sdělil mluvčí Krajského soudu v Praze Jiří Wažik. Lhůta pro dovolání ale ještě běží, proto mohou přibýt další. Pravomocně poslal soud bývalého hejtmana do vězení v červnu. V kauze, kde jde o manipulace se zakázkami ve Středočeském kraji, soudy pravomocně odsoudily také manžele Kottovy, firmu Metrostav nebo její dceřinou společnost Metrostav Infrastructure.

Nejvyšší soud (NS) v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, informoval starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Soud zatím kvůli doručování výsledek rozhodnutí nesdělil. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové tříletý podmíněný trest v kauze takzvaného Bečvářova statku. Uznal ji vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby. Žena byla spolu s dalšími dvěma úředníky – Janem Horákem a Petrem Chmelíkem – obžalovaná z toho, že nezákonně přiřkla Emilii Bednářové a dalším restituentům náhradní pozemky za nemovitosti původně patřící Janu Marii Bečvářovi. Způsobili tak škodu nejméně 1,4 miliardy korun.