Nejvyšší soud zamítl dovolání v restituční kauze Walderode

Nejvyšší soud (NS) v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, informoval starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Soud zatím kvůli doručování výsledek rozhodnutí nesdělil. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.

Spis se podle databáze InfoSoud minulý týden vrátil k Okresnímu soudu v Semilech, který by měl vyrozumět účastníky řízení. Že padlo rozhodnutí o dovolání Kammerlanderové, potvrdil bez dalších podrobností mluvčí NS Petr Tomíček.

S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. „Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu,“ dodal Hocke.

Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí vícero subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi šestnáct set stran.

Letitá právní bitva

Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu a poté i ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.

Okresní soud v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.

Karel des Fours Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě již zmíněných Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.

V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Karel des Fours Walderode zemřel v roce 2000.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda nezakáže hokejistům hrát proti Rusům, řekl Šťastný

Vláda podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) nepočítá se schválením zákona či jiného opatření, kterým by zakázala reprezentantům Česka nastupovat proti Rusku. Znamenalo by to podle něj zásah do samosprávy sportovních svazů, které to musí řešit samy. Šéf hokejového svazu Alois Hadamczik minulý týden řekl, že rozhodnutí státu by hokejové reprezentaci umožnilo bojkotovat možné zápasy s Ruskem. Vedení svazu se kvůli situaci v pondělí sejde s ministrem vnitra Lubomírem Metnarem (ANO).
13:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šebestyán odvolal všechny členy Rady Vinařského fondu kvůli zjištění NKÚ

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) odvolal všech jedenáct členů Rady Vinařského fondu. Podle Nejvyššího kontrolní úřad (NKÚ) fond opakovaně porušoval předpisy a pravidla poskytování podpor. Zjistil také střet zájmů. Zjištění úřadu podle Šebestyána nejsou přijatelná a bylo potřeba vyvodit důsledky. Vinařský fond s většinou zjištění NKÚ nesouhlasí a podal námitku, řekl jeho ředitel Zbyněk Vičar.
12:05Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Kuba varuje před možností nedostatku vody. Přes zimu budou srážky, předpovídá model

Jihočeský hejtman Martin Kuba (Naše Česko) uvedl, že při nepříznivém vývoji počasí hrozí na jaře ve velké části kraje problém se zásobováním pitnou vodou. Nádrž Římov, z jejíž vody se pitná voda vyrábí, se ani po snížení odtoku neplní. Kuba to řekl po pátečním zasedání jihočeské komise pro sucho. Model Evropského centra pro střednědobou předpověď počasí (ECMWF) ukazuje, že zimní měsíce v Česku a střední Evropě budou srážkově nadprůměrné oproti rokům 1993 až 2015.
12:42Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 3 hhodinami

Univerzita Karlova řeší kybernetický útok. Ten už šetří policie

Univerzita Karlova (UK) v posledních dnech řeší závažný kybernetický útok. Jedna z webových aplikací byla kompromitována, následně získal útočník neoprávněný přístup k údajům z centrálního Studijního informačního systému (SIS). Podle dosavadních zjištění útočník neoprávněně získal a stáhl část údajů evidovaných v systému, včetně osobních údajů. Univerzita incident oznámila Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) a podala trestní oznámení na neznámého pachatele.
11:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Poslanci poslali zavedení mimořádné daně na rafinerie do třetího čtení

Vládní návrh na zavedení mimořádné daně pro rafinerie míří ve sněmovně k závěrečnému schvalování. Mohlo by se odehrát na nejbližší řádné schůzi, která začne v úterý 24. listopadu. Opozice se na páteční schůzi přihlásila ke třem desítkám pozměňovacích návrhů, z nichž některé s rafinérskou daní nesouvisejí. Žádný koaliční návrh na rozšíření daně i na jiné sektory nezazněl. Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o tom, které úpravy přijmou a zda zákon schválí.
04:42Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, 55 procent by zemi bránilo

Návrat povinné vojenské služby podporuje 63 procent Čechů, zatímco 55 procent vyjádřilo ochotu zemi bránit a pouze 24 procent považuje Českou republiku za připravenou na závažnou bezpečnostní krizi či válku. Vyplývá to z průzkumu Globsec Trends 2026, který se uskutečnil ve čtrnácti zemích Evropy a v USA. Osobně se na závažnou krizi nebo bezpečnostní mimořádnou událost cítí připraveno 36 procent českých respondentů.
před 8 hhodinami

VideoLang vidí šanci na mírová jednání o Ukrajině. Putin hraje o čas, namítá Bartoš

„Teď jsme asi pravděpodobně nejblíž tomu, co si asi všichni přejeme, abychom začali zcela vážně za účasti zainteresovaných stran jednat o míru,“ domnívá se ve věci rusko-ukrajinského konfliktu místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Hubert Lang (ANO). Člen sněmovního výboru pro obranu Ivan Bartoš (Piráti) jeho optimismus zcela nesdílí. „Rád bych sdílel možná ten lehký optimismus,“ reagoval s tím, že ruský vládce Vladimir Putin podle něj „hraje o čas“ a požadavky Moskvy jsou „velmi nepřátelské vůči Evropě jako celku“. Debata v Událostech, komentářích moderovaná Terezou Řezníčkovou se dotkla také vojenského cvičení koalice ochotných v Polsku bez české účasti.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.