Nejvyšší soud (NS) v restituční kauze Walderode dovolání dědičky rodu kvůli možnosti navrácení majetku zamítl, informoval starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Turnov je účastníkem řízení. Soud zatím kvůli doručování výsledek rozhodnutí nesdělil. Rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, zatím neúspěšně. Nárok uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová.
Nejvyšší soud zamítl dovolání v restituční kauze Walderode
Spis se podle databáze InfoSoud minulý týden vrátil k Okresnímu soudu v Semilech, který by měl vyrozumět účastníky řízení. Že padlo rozhodnutí o dovolání Kammerlanderové, potvrdil bez dalších podrobností mluvčí NS Petr Tomíček.
S podrobným odůvodněním rozhodnutí Nejvyššího soudu zatím neměl starosta Turnova čas se seznámit, i tak ale jeho verdikt nepovažuje za definitivní uzavření této restituční kauzy. „Předpokládám, že se (Kammerlanderová) obrátí k Ústavnímu soudu,“ dodal Hocke.
Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Na žalované straně stojí vícero subjektů. Jsou mezi nimi Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo státní podnik Lesy České republiky. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky. Spis má asi šestnáct set stran.
Letitá právní bitva
Prvoinstanční Okresní soud v Semilech nárok rodu předloni v prosinci zamítl. Kammerlanderová neuspěla ani s odvoláním ke Krajskému soudu v Hradci Králové. Právní zástupce rodu Roman Heyduk už tehdy avizoval, že chce podat dovolání k Nejvyššímu soudu a poté i ústavní stížnost. Poukazoval na rozpory mezi staršími verdikty.
Okresní soud v září 2017 nárok rodu takzvaným mezitímním rozsudkem uznal, což v roce 2019 potvrdil i hradecký krajský soud. Nejvyšší soud ale vyhověl dovoláním Lesů ČR, města Turnov a Státního pozemkového úřadu a kauzu vrátil semilskému soudu k novému projednání se závazným právním názorem, který vedl k zamítnutí nároku.
Karel des Fours Walderode přišel o panství v části Semilska, Jablonecka a Liberecka po druhé světové válce jako Němec na základě již zmíněných Benešových dekretů. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily. Zabraný majetek ale nazpět nezískal. Po komunistickém převratu v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel.
V roce 1992 mu ministerstvo vnitra československé občanství opět vrátilo, on poté zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu. Vzápětí se objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Justice se proto zabývala také tím, zda se za druhé světové války neprovinil proti československému státu. Karel des Fours Walderode zemřel v roce 2000.