Případem muže, který se mezi lety 2014 a 2018 na straně Ruskem koordinovaných sil aktivně zapojil do bojů na Ukrajině, se bude zabývat Nejvyšší soud. Dovolání podal nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Bývalý voják Martin Sukup byl jako uprchlý původně odsouzen k jednadvaceti letům ve vězení, odvolací soud mu ale trest snížil na čtyři roky. Stříž v dovolání nesouhlasí s mírnější kvalifikací. České televizi to sdělil mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý.
Nejvyšší státní zástupce nesouhlasí s mírnějším trestem pro muže, který se zapojil do bojů proti Ukrajině
„Nejvyšší státní zástupce nesouhlasil se závěrem Vrchního soudu v Praze, který podle jeho názoru pro jednání obviněného, který aktivně bojoval na východě Ukrajiny na straně proruských separatistů, zvolil nesprávnou a výrazně mírnější právní kvalifikaci,“ uvedl Malý.
Městský soud v Praze Sukupa původně potrestal 21 lety ve vězení. Odvolací Vrchní soud v Praze ale trest loni v prosinci snížil na čtyři roky vězení. Důvodem byla jiná právní kvalifikace. Pražský městský soud muže odsoudil za teroristický útok a účast na teroristické skupině, odvolací senát ale muže potrestal za účast na nestátní ozbrojené skupině, za kterou hrozí maximálně pětileté vězení. Trestný čin přibyl do zákoníku loni v červnu.
„Ta změna je změnou legislativní. V červnu 2022 došlo ke změně zákona tím, že do něj byl přidán trestný čin účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu. Tedy paragraf, který přesně spadá na to, čeho se obžalovaný Martin Sukup dopustil,“ odůvodnil rozhodnutí v prosinci soudce Vladimír Stibořík. Soud musí vycházet z verze trestního zákoníku, která je pro obžalovaného příznivější. Kvalifikací se nyní bude zabývat Nejvyšší soud.
Obhajoba tvrdila, že se trestné činy nepodařilo prokázat
Sukup byl v roce 1997 propuštěn z české armády. Podle rozsudku v úmyslu aktivně podpořit proruské skupiny na východě Ukrajiny v červnu 2014 vycestoval do oblasti Doněcka, kde se nechal vyzbrojit a vystrojit a aktivně se zapojil do bojů proti ukrajinským vládním jednotkám. Na různých pozicích ve vojenských strukturách samozvané Doněcké lidové republiky působil podle státního zástupce Marka Bodláka minimálně do května 2018.
Sukupova obhájkyně v minulosti u pražského městského soudu za svého klienta odmítla vinu. Trestné činy se podle jejího tehdejšího vyjádření nepodařilo prokázat. Obžaloba podle ní vychází pouze z novinových článků a Sukupových vyjádření na sociálních sítích. Obhájkyně loni v lednu upozornila na to, že příspěvky ale nemusel psát Sukup, případně mohly být nadsazené. Právnička uvedla, že je nutné zvážit možnost, že muž neodešel na Ukrajinu bojovat, ale pouze tam začít nový život, o čemž by svědčilo i to, že v nové zemi založil rodinu.
Soudce Stibořík si k rozhodnutí o odvolání muže vyžádal zprávu z Ukrajiny o Sukupových aktivitách po roce 2018. Ukrajinské orgány podle zprávy nemají k dispozici informace o tom, zda je Sukup naživu a zda se do bojů zapojil i po loňské velké ruské invazi na Ukrajinu.
České soudy trestaly i v dalších případech
Sukup není jediný, kdo byl v Česku odsouzen v souvislosti s boji na Ukrajině. Uprchlý Martin Kantor by si měl odpykat dvacet let, Lukáš Nováček šest let. K dvaceti letům ve vězení odsoudil pražský městský soud loni na jaře nepravomocně Alojze Poláka, který se měl do bojů na Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných sil zapojit mezi lety 2016 a 2020.
Bělorus Alexej Fadějev, který dlouhodobě žil v Praze, si má odsedět jednadvacet let ve vězení. Proti trestu se neúspěšně bránil ústavní stížností.
