Nejvyšší soud strana 3 z 5

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout v případu nevlastních sester, které týral otec. Pachatel sice šel do vězení, ale po zásahu Nejvyššího soudu nedostaly oběti náhradu nemajetkové újmy. Obrátily se na Ústavní soud, který nyní rozhodl, že s oběma nebylo jednáno předvídatelně a ocitly se ve slepé procesní uličce, a tak se nemohly žádným způsobem odškodnění domoci.

Případ bývalých manažerů státní pojišťovny EGAP Jiřího Skuhry a Karla Plevy definitivně končí. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž neuspěl s dovoláním proti osvobozujícímu rozsudku. České televizi to sdělil mluvčí zastupitelství Petr Malý. Stříž chtěl případ týkající se projektu výstavby cementárny ve Vietnamu vrátit na začátek. Podle Nejvyššího soudu ale bylo jeho dovolání neopodstatněné.

Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Nyní už jsou dospělé a získají částky od deseti do 95 tisíc korun. Vyplývá to z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce. Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Čunek uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu.

Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.

Ruský nejvyšší soud se vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, je prý extremistické. Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, napsala agentura AFP. Podle portálu Meduza kvůli tomu hrozí stíhání lidí, kteří se hlásí k LGBT+ komunitě. Agentura Reuters připojila, že aktivistům bojujícím za práva sexuálních a genderových menšin tak navíc hrozí i obvinění z extremismu.

Ústavní soud nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláními bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si odpykávají šestileté tresty vězení za podvod. Nejvyšší soud v roce 2021 procesně chyboval, když Paškovi s Čurdou neumožnil reagovat na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k jejich dovolání. Rozsudek i po úterním zásahu ÚS zůstává pravomocný.

Peněžitý trest ve výši 45 tisíc korun pro bývalého bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye platí. Tamní okresní soud potvrdil původní verdikt svůj i krajského soudu, který ovšem dříve Nejvyšší soud zrušil. Politik dostal peněžní sankci za to, že na Facebooku schvaloval ruskou invazi na Ukrajinu.

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.

V případu nevýhodné těžby a prodeje kamene v Lánské oboře Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka jako zjevně neopodstatněné, informoval mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka. Krajský soud v této kauze letos Balákovi pravomocně potvrdil dřívější verdikt kladenského soudu, tedy peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti.

Obyvatelé Pásma Gazy už nebudou smět pracovat v Izraeli, uvedl v noci na pátek na síti X izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Tisíce přeshraničních pracovníků z Pásma Gazy byly poslány zpět do palestinské enklávy. Část jich z Izraele odešla přes přechod Kerem Šalom na jihu Pásma, informovala agentura Reuters. Palestinské hnutí Hamás z Gazy 7. října zaútočilo na Izrael, který reagoval odvetným bombardováním Pásma Gazy a v posledních dnech i pozemní operací v oblasti.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Nejvyšší soud přezkoumá více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona, oznámil Soukupův právní zástupce Lubomír Müller. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci.

Odvolací soud uložil pořadateli protivládních demonstrací Ladislavu Vrabelovi za šíření poplašné zprávy peněžitý trest deset tisíc korun. Uznal verdikt prvoinstančního soudu, podle kterého byly mužovy výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a následném ruském útoku na Českou republiku, schopné vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Odvolací senát však zrušil původně uložený čtyřměsíční podmíněný trest s odkladem na rok a půl. Verdikt je pravomocný.

Ani jeden ze senátních výborů, které projednávaly nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, ji nepodpořil. Nynějšímu soudci Nejvyššího soudu vytýkali členové ústavně-právního výboru nejen některá jeho rozhodnutí, která později zrušil Ústavní soud, ale i podílnictví ve společnostech jeho manželky. Hlasování výborů není však konečným rozhodnutím horní komory, to učiní až plénum, které by se mělo k Simonově nominaci vyslovit v příštím týdnu. Prezident Petr Pavel je nadále přesvědčen, že Simon je vhodným kandidátem. O stažení návrhu proto neuvažuje. Také Simon se nominace vzdát nehodlá.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.

Filip Bušina zůstává ve vězení. Nejvyšší soud, k němuž si někdejší investiční náměstek středočeských nemocnic podal dovolání proti trestu, mu potvrdil šestiletý trest za daňové úniky i peněžitý trest. Mírně pozměnil pouze náhradní trest odnětí svobody stanovený pro případ, že by Bušina pokutu neuhradil. S dovoláními neuspěli ani další dva muži odsouzení v témže případu David Belous a Martin Bušanský.

Týdeník Reflex se nemusí předsedovi SPD Tomiu Okamurovi omluvit za to, že ho v časopise i na webu nazýval Pitomiem. Okamura podle Nejvyššího soudu (NS) musí projevit vyšší stupeň tolerance. NS ve zveřejněném rozhodnutí změnil verdikt odvolacího soudu a potvrdil rozhodnutí prvoinstančního. Okamura sdělil, že verdikt NS považuje za protiústavní s ohledem na dřívější vyjádření Ústavního soudu (ÚS) v této kauze.

Předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš se musí omluvit Miroslavu Kalouskovi (TOP 09) za výrok, že jako náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Kalouskovu dovolání vyhověl Nejvyšší soud (NS) a změnil rozsudky Okresního soudu pro Prahu-západ a Krajského soudu v Praze. Rozsudek stanovuje omluvu jednak písemnou, jednak ústní při jednání Poslanecké sněmovny. Babiš rozhodnutí respektuje, i když s ním nesouhlasí. V této věci podá ústavní stížnost. Kalousek považuje nařízení soudu za dostatečné zadostiučinění. Čeká, že tak expremiér učiní, jinak zváží exekuční vymáhání.

Slovenský nejvyšší soud potvrdil dřívější verdikt bratislavského krajského soudu, že předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v kauze evidence u československé tajné policie StB žaloval nesprávnou instituci, a to slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Agentuře ČTK to ve středu sdělil Babiš.

Odvolací soud uložil bývalé ředitelce pražského pozemkového úřadu Evě Benešové znovu tříletý podmíněný trest v kauze restitucí takzvaného Bečvářova statku v miliardové hodnotě. Vinnou z trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby byla žena uznána už dřív, podmíněný trest ale zrušil Nejvyšší soud. Nesouhlasil s mimořádným snížením trestu pod pětiletou spodní hranici trestní sazby. Podle rozhodnutí odvolacího senátu se změnily okolnosti. Žena je ve špatném zdravotním stavu a stará se o nemocnou matku.

Pražský městský soud musí znovu rozhodnout o odškodném pro firmu, která žádá přes milion korun kvůli omezením v době koronavirové pandemie. Dříve její žádost zamítl. Znovu projednat její žalobu na stát nařídil Nejvyšší soud. Žaloba se týkala období před účinností speciálního pandemického zákona, kdy vláda vydávala opatření na základě krizového zákona.

Smrtí sedmiletého dítěte pod koly autobusu ve Slaném se bude zabývat Nejvyšší soud. Řidič autobusu podal dovolání kvůli výši trestu, který mu v červnu zpřísnil pražský krajský soud. České televizi informaci potvrdil místopředseda prvoinstančního Okresního soudu v Kladně Petr Sedlařík. Kvůli usmrcení z nedbalosti dostal řidič dvouletý trest vězení s podmíněným odkladem na tři roky a pětiletý zákaz řízení.

Nejvyšší soud obdržel dovolání bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) potrestaného za křivou výpověď v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Nečas dovolání podal už v květnu k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, který se případem zabýval jako soud prvního stupně. Tento týden dovolání spolu se spisem dorazilo k nejvyšší instanci do Brna, vyplývá z databáze InfoSoud.

S podmíněnými tresty odešli od odvolacího soudu všichni čtyři bývalí příslušníci Státní bezpečnosti obžalovaní z podílu na šikaně disidentů při akci Asanace. Jejich cílem bylo přinutit odpůrce komunistického režimu k odchodu do zahraničí. Verdikt je pravomocný. Odvolací soud v minulosti rozsudky nad čtveřicí zrušil a zastavil trestní stíhání, Nejvyšší soud ale případ znovu otevřel.