Nejvyšší soud strana 3 z 5

Bývalý premiér Petr Nečas (ODS) podal dovolání v kauze takzvaných trafik pro poslance. Za podplácení byl pravomocně potrestán podmínkou na dva a půl roku a milionovým peněžitým trestem. Na Nejvyšší soud se obrátil také další odsouzený, někdejší náměstek ministra zemědělství Roman Boček, který dostal dvouletou podmínku a zaplatit má 300 tisíc korun.

Pokračující elektronizace justice má přinést i konec vypalování statisíců CD nosičů na soudech. Na cédéčkách stále musí soudy uchovávat zvukové záznamy z jednání. Do konce roku by mělo kompaktní disky nahradit centrální datové úložiště ministerstva spravedlnosti, ze kterého si budou moci soubory stáhnout například i advokáti.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání družstva Svatopluk, podle vykonatelného rozsudku tak musí zaplatit konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi zhruba 18,26 milionu korun s úroky. Jde o nájemné za domy v Horoměřicích u Prahy za léta 2016 až 2018. O rozhodnutí informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Město Vsetín se v kauze vystěhování Romů v roce 2006 obrátilo na Ústavní soud (ÚS). Nejvyšší soud (NS) nedávno navýšil odškodnění několika romským rodinám, které se ze Vsetína musely vystěhovat. Čtyřem rodinám s 46 členy NS přiřkl odškodné od města v souhrnné výši 1,825 milionu korun, vedení radnice to považuje za nespravedlivé. Starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL) v úterý řekl, že město „tvrdě platí za akt milosrdenství“, protože nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajistit nové bydlení. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy Čunek město vedl. Advokátka rodin Zdeňka Poláková řekla, že starosta situaci zkresluje.

Nejvyšší soud (NS) zrušil rozsudek nad čtyřmi lidmi, kteří dostali podmíněné tresty kvůli pádu mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku v roce 2014. Odvolací soud musí znovu řešit, zda a jak se jejich jednání na pádu mostu podílelo. ČT to řekla mluvčí Kateřina Podeszwová z královéhradeckého krajského soudu. Naopak dovolání odsouzeného stavbyvedoucího Romana Bednaříka Nejvyšší soud odmítl. Při neštěstí zemřeli čtyři dělníci, další dva utrpěli zranění.

Předseda hnutí ANO a český expremiér Andrej Babiš neuspěl na Slovensku s ústavní stížností vůči rozhodnutím bratislavského krajského soudu a nejvyššího soudu, které zamítly jeho žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší československé tajné policie StB jako agent. Babiš v reakci uvedl, že slovenský Ústavní soud pouze potvrdil, že oproti zaběhnuté praxi musí ve sporu ohledně StB žalovat jinou instituci. To už udělal. V kauze evidence u StB se prý bude soudit klidně do konce života, nikdy se nevzdá a své jméno očistí.

Během těchto měsíců jsou Nejvyšším soudem rehabilitovány desítky lidí, kteří byli v druhé polovině šedesátých let zavíráni do vězení kvůli nošení dlouhých vlasů. Perzekuce takzvaných mániček se odehrávala v době relativní kulturní svobody, pro niž se vžilo sousloví „zlatá šedesátá“. Omluvu demokratického státu za dávná příkoří, která mnohdy osudově proměnila jejich životy, přijímají dnešní osmdesátníci se zadostiučiněním, a to i po desetiletích. Pro Reportéry ČT téma zpracoval David Vondráček.

Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy, která na předváděcí akci podepsala leasingovou smlouvu a ocitla se kvůli tomu v exekuci. Později usilovala o její zpětné zastavení, avšak neuspěla, odmítl ji také Nejvyšší soud. Právě jeho usnesení nyní zrušili ústavní soudci, nález zároveň zpřístupnili na webu.

Na americko-mexické hranici vrcholí spor mezi státem Texas a administrativou Joea Bidena o tom, jak reagovat na rekordně vysoké počty migrantů proudících do země. Součástí půtek jsou také rozdílné názory na nasazení žiletkového plotu. Na stranu prezidenta a federálních pohraničníků se nejtěsnějším poměrem hlasů postavil Nejvyšší soud USA.

V kauze podmínky pro otčíma za dlouhodobé znásilňování nevlastní dcery zohlednil Krajský soud v Brně doznání pachatele, jistou míru sebereflexe i jeho závazky ke zbytku rodiny, kterou by z vězení nemohl podporovat. Případ označil za hraniční, kdy lze ještě na odsouzeného působit bez přímého výkonu trestu odnětí svobody. Odůvodnění poskytla mluvčí soudu Klára Belkovová. Verdikt vzbudil značnou pozornost, podle řady kritiků je příliš mírný. Před budovou soudu se ve čtvrtek v podvečer konala demonstrace za spravedlnost pro oběti znásilnění, na místě se sešlo asi 150 lidí.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění nezletilé dívky, za které pachatel dostal u soudu podmínku. O změně výše trestu rozhodl minulý týden Krajský soud v Brně. Podle znalce oběť neměla mít vážné následky. Původně si měl muž odsedět tři roky ve vězení. O problematice v pořadu Události, komentáře debatovali advokátka Lucie Hrdá a vedoucí katedry trestního práva Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna.

Ministerstvo spravedlnosti prověřuje případ opakovaného znásilnění dívky, za které pachatel dostal od soudu podmíněný trest. Poté zváží další postup, informovalo ve čtvrtek na sociální síti X. Ministr Pavel Blažek (ODS) dodal, že Krajský soud v Brně po doručení rozsudku ještě sdělí veřejnosti odůvodnění svého rozhodnutí. Ministr po obdržení spisu přezkoumá, zda nebyl porušen zákon, a případně podá stížnost k Nejvyššímu soudu. Server Seznam Zprávy zároveň uvedl, že rozsudek si vyžádalo také Nejvyšší státní zastupitelství v Brně, které zváží podání dovolání.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nejvyššího státního zástupce Igora Stříže i lékařky Martiny Šípkové v případu chlapce, který po operaci mandlí v Pardubické nemocnici zůstal v bdělém kómatu. Byla podle soudu neopodstatněná. Stříž požadoval trest i pro nemocnici.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost energetického podniku ČEZ ve sporu s nevládní ekologickou organizací Greenpeace. Šlo o pozměněný spot, podle soudce zpravodaje Pavla Šámala již z úvodu spotu bylo zřejmé, že nejde o oficiální reklamu ČEZu, ale o snahu s nadsázkou či ironií upozornit na dopady činnosti podniku na životní prostředí. Aktivisté do reklamního videa přidali záběry poškozených lesů a lesních požárů. Doplnili ho textem, podle něhož ČEZ svou činností škodí životnímu prostředí. Energetický podnik to pokládal za neoprávněné užití spotu. ČEZ rozhodnutí podle mluvčího Ladislava Kříže respektuje, přestože má na spor jiný názor.

Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek ohlásil, že znovu omilostní politiky opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Mariusze Kamińského a Macieje Wąsika. Ty policie zadržela v úterý přímo v prezidentském paláci. Stalo se tak poté, co je soud pravomocně odsoudil za někdejší zneužití pravomocí v době, kdy stáli v čele protikorupční agentury. Proti zadržení obou politiků protestovali ve čtvrtek ve Varšavě před polským Sejmem stoupenci PiS.

Bývalý polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odsouzený za zneužití pravomocí, kterého v úterý zadržela policie, oznámil zahájení hladovky. Informovala o tom ve středu agentura Reuters a polská média s odvoláním na prohlášení politika. Policie zatkla Kamińského společně s dalším poslancem opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Maciejem Wąsikem v prezidentském paláci a podle polských médií jsou nyní ve vazební věznici.

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout v případu nevlastních sester, které týral otec. Pachatel sice šel do vězení, ale po zásahu Nejvyššího soudu nedostaly oběti náhradu nemajetkové újmy. Obrátily se na Ústavní soud, který nyní rozhodl, že s oběma nebylo jednáno předvídatelně a ocitly se ve slepé procesní uličce, a tak se nemohly žádným způsobem odškodnění domoci.

Případ bývalých manažerů státní pojišťovny EGAP Jiřího Skuhry a Karla Plevy definitivně končí. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž neuspěl s dovoláním proti osvobozujícímu rozsudku. České televizi to sdělil mluvčí zastupitelství Petr Malý. Stříž chtěl případ týkající se projektu výstavby cementárny ve Vietnamu vrátit na začátek. Podle Nejvyššího soudu ale bylo jeho dovolání neopodstatněné.

Nejvyšší soud (NS) dvěma rozsudky zvýšil odškodnění pro děti z romských rodin, které se v roce 2006 musely vystěhovat ze Vsetína. Nyní už jsou dospělé a získají částky od deseti do 95 tisíc korun. Vyplývá to z rozsudků dočasně zpřístupněných na úřední desce. Soud poukázal na rozpad jedné z rodin, zpřetrhané vazby a kontakty. Vsetín vystěhoval romské rodiny z pavlačového domu v době, kdy město vedl Jiří Čunek (KDU-ČSL), nyní znovu starosta. Objekt byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Čunek uvedl, že rozhodnutí Nejvyššího soudu respektuje, nevyloučil ale podání k Ústavnímu soudu.

Nejvyšší soud (NS) zrušil více než čtyřicet let starý verdikt nad hudebníkem a disidentem Karlem „Charliem“ Soukupem. Vyhověl ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS), jenž podal stížnost pro porušení zákona. Za údajné výtržnictví, které podle dobového rozsudku spočívalo ve zpěvu vulgárních písní v hospodě po svatbě, dostal Soukup v roce 1980 desetiměsíční trest vězení. Podle Blažkovy stížnosti však ve skutečnosti šlo o politickou perzekuci, což nyní potvrdil Nejvyšší soud. Ten zrušil také verdikt nad dalším odsouzeným Jindřichem Tomešem, který si tehdy vyslechl roční trest vězení. Oba muži mají šanci na odškodnění.

Ruský nejvyšší soud se vyslovil pro zákaz „mezinárodního hnutí LGBT“, je prý extremistické. Nařízení vstoupilo v platnost okamžitě, napsala agentura AFP. Podle portálu Meduza kvůli tomu hrozí stíhání lidí, kteří se hlásí k LGBT+ komunitě. Agentura Reuters připojila, že aktivistům bojujícím za práva sexuálních a genderových menšin tak navíc hrozí i obvinění z extremismu.

Ústavní soud nařídil Nejvyššímu soudu, aby se znovu zabýval dovoláními bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Oba si odpykávají šestileté tresty vězení za podvod. Nejvyšší soud v roce 2021 procesně chyboval, když Paškovi s Čurdou neumožnil reagovat na vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství k jejich dovolání. Rozsudek i po úterním zásahu ÚS zůstává pravomocný.

Peněžitý trest ve výši 45 tisíc korun pro bývalého bruntálského zastupitele za SPD Daniela Makaye platí. Tamní okresní soud potvrdil původní verdikt svůj i krajského soudu, který ovšem dříve Nejvyšší soud zrušil. Politik dostal peněžní sankci za to, že na Facebooku schvaloval ruskou invazi na Ukrajinu.

Britský nejvyšší soud ve středu rozhodl, že vládní plán deportací žadatelů o azyl do Rwandy není v souladu se zákonem. Soudci v jednomyslně schváleném verdiktu došli k závěru, že africkou zemi nelze považovat za bezpečnou a že migrantům tam hrozí špatné zacházení. Rozsudek je porážkou pro konzervativní kabinet premiéra Rishiho Sunaka, jenž deportace prosazoval ve snaze snížit počet migrantů, kteří do Británie nelegálně připlouvají přes Lamanšský průliv. Sunak se ale plánu nevzdává a chce lety do Afriky zahájit na jaře 2024.