Nejvyšší soud strana 2 z 5

Soud ve Florencii ve středu potvrdil tříletý trest pro Američanku Amandu Knoxovou v souvislosti s vraždou britské studentky Meredith Kercherové z roku 2007. Soud podle tiskových agentur dospěl k závěru, že Knoxová se dopustila křivého obvinění, když během výslechu tvrdila, že za vraždu mohl její tehdejší zaměstnavatel. Knoxová tvrdí, že vypovídala pod tlakem policie a vinu odmítla. V případu studentčiny vraždy, mediálně sledovaném v Evropě i v USA, byla Knoxová dlouho hlavní podezřelou, než ji italské soudy v roce 2015 definitivně osvobodily.

Za brutální vraždu manželky si muž z Českolipska odpyká 27 let ve vězení, trest mu v pátek potvrdil Nejvyšší soud (NS). Rozhodoval bez veřejného jednání, o výsledku informovala mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Plné odůvodnění zatím není na webu soudu dostupné.

Bývalý poslanec Dominik Feri nastoupil o víkendu do teplické věznice, kde si má odpykat tříletý trest za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. ČTK to sdělil zdroj z vězeňského prostředí. Feri už dříve avizoval, že se proti rozhodnutí bude bránit u Nejvyššího soudu.

Bývalý poslanec Dominik Feri už obdržel výzvu k nástupu do vězení, kde si má odpykat tříletý trest za znásilnění dívek. Do výkonu trestu má nastoupit ještě v květnu. Lze předpokládat, že stanovená nástupní věznice bude v Teplicích podle místa Feriho trvalého bydliště. Exposlanec se ale může dostavit do jakékoliv věznice v Česku – důležité je, aby dodržel určenou lhůtu.

Ústavní soud (ÚS) dal bývalé předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleně Vitáskové šanci na vyšší odškodnění za nezákonné stíhání v kauze licencí pro solární elektrárny. Justice porušila její práva na soudní ochranu a náhradu škody. Znovu musí rozhodnout Obvodní soud pro Prahu 2. Vitásková žádala od státu za nemajetkovou újmu 48,55 milionu korun. Získala jen 600 tisíc, z toho 450 tisíc jí přiznalo ministerstvo spravedlnosti a zbytek sumy vysoudila.

Britské školství dostalo vodítko, jak čelit narůstajícímu tlaku muslimských studentů na povolení náboženských modliteb. Prestižní londýnskou střední školu zažalovala její žákyně za to, že jí neumožnila se modlit. Vrchní soud dal ale za pravdu vzdělávací instituci. Její vedení to označuje za zlom v přístupu k multikulturalismu v zemi.

Pražský městský soud uložil někdejšímu šéfovi státního podniku ČPP Transgas Janu Švábenickému souhrnný pětiletý trest vězení v kauze údajné zpronevěry. Spoluobžalovaný Michal Andronikov ze společnosti European Business Consulting (EBC) dostal podmínku. České televizi to sdělila zastupující mluvčí soudu Štěpánka Tykalová. Oba muži mají také zaplatit poškozenému státnímu podniku necelých šest milionů. Rozsudek zatím není pravomocný.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

Ústavní soud (ÚS) odmítl první z několika stížností města Vsetín kvůli zvýšenému odškodnění pro romské rodiny vystěhované mimo kraj, označil ji částečně za nepřípustnou, částečně za zjevně neopodstatněnou. Neúspěšnou stížnost podala také rodina, jíž se konkrétní soudní spor týkal. Usilovala o vyšší odškodnění a větší rozsah omluvy. O obou rozhodnutích informovala mluvčí soudu Kamila Abbasi. Na rozhodnutí soudu čekají ještě dvě stížnosti Vsetína ve sporech s dalšími rodinami a přinejmenším jedna další stížnost z okruhu vystěhovaných Romů.

Královéhradecká fakultní nemocnice se pokouší vypovědět smlouvu společnosti Estrella Health, která v jejím areálu provozuje patnáct lůžek následné intenzivní péče. Nemocnice tvrdí, že jí firma dluží necelých jedenáct milionů korun. Zatím ale její LDN funguje dál, Estrelly se zastal Nejvyšší soud.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse-Adama II. z Lichtenštejna v jednom z mnoha sporů o někdejší rodový majetek v Česku, který nyní náleží státu. Šlo o pozemky na jihovýchodním okraji Prahy v katastrálních územích Hájek u Uhříněvsi, Královice a Uhříněves. Rod s žalobou neuspěl, na jeho majetek se vztahovaly poválečné dekrety. Právní zástupce Lichtenštejnů se nechtěl k rozhodnutí Ústavního soudu zatím vyjadřovat.

Nejvyšší soud (NS) nařídil Městskému soudu v Praze, aby se znovu zabýval případem tří úředníků ministerstva průmyslu a obchodu. Městský soud je opakovaně zprostil obžaloby z porušení povinnosti při správě cizího majetku a poškození finančních zájmů Evropské unie s údajnou škodou přes 4,5 miliardy korun. NS vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce Igora Stříže. Potvrdila to mluvčí soudu Gabriela Tomíčková.

Nejvyšší soud se bude zabývat případem uprchlého Alojze Poláka, který bojoval na Ukrajině v řadách Ruskem koordinovaných sil. Podle mluvčí prvoinstančního Městského soudu v Praze Štěpánky Tykalové podala strana obžalovaného dovolání. Muž dostal pravomocně trest vězení na 21 let za účast na teroristické skupině a za teroristický útok. Podle rozsudku Polák v letech 2016 až 2020 zavraždil minimálně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Obhájce ale během soudního řízení upozornil, že muž už zřejmě nežije.

Nejvyšší soud nevyhověl muži z Liberce, který mezi lety 2020 až 2022 znásilnil celkem sedm dětí. Soud jeho dovolání odmítl. ČT informaci potvrdila mluvčí soudu Gabriela Tomíčková. Kvůli opakovanému páchání trestných činů uložila justice muži zvýšený nepodmíněný trest odnětí svobody na patnáct let. Jako sedmnáctiletý už byl v letech 2007 a 2008 pravomocně odsouzen za znásilnění dětí. Podle znalců selhala ochranná léčba.

Oběť opakovaného znásilňování, za které její otčím dostal podmíněný trest, se obrátila na Ústavní soud (ÚS). Stížnost podala z pozice poškozené, domáhá se například práva na účinné vyšetřování, poukazuje na zásah do práva na ochranu lidské důstojnosti nebo práva na účast v řízení. Informovala o tom mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Rozsudek v minulých měsících vzbudil kritiku a protesty. Zmocněnec oběti avizoval, že stížnost podá.

Miloš Zeman se nevyhne omluvě, kterou dluží Zdeňku Šarapatkovi. Jak upozornily Seznam Zprávy, neuspěl bývalý prezident s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Šarapatka již dříve podal na Zemana exekuční návrh, protože se ve lhůtě stanovené v pravomocném rozsudku neomluvil za nepravdivé tvrzení, že svého někdejšího poradce vyhodil pro neschopnost. Nejvyšší soud ale pozastavil vykonatelnost rozsudku, právě než rozhodne o dovolání.

Městský soud v Praze znovu projedná kauzu, ve které jsou obžalovanými bývalý ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek a společník firmy FINIM Ilja Čurda. Nejvyšší soud vyhověl dovoláním obou a vrací případ na úplný začátek. ČT informaci potvrdila mluvčí pražského městského soudu Štěpánka Tykalová. Kauza se týká spolupráce IZIP se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP). Soudy původně potrestaly oba muže za podvod. Z vězení, kde měli strávit šest let, byli podmíněně propuštěni.

Brazílie si předvolala maďarského vyslance, aby vysvětlil, proč bývalý prezident jihoamerické země Jair Bolsonaro strávil minulý měsíc dvě noci na maďarském vyslanectví. Stalo se to poté, co policie zatkla Bolsonarovy blízké spolupracovníky kvůli údajnému pokusu o státní převrat po prohraných volbách.

Odvolací soud v Pardubicích znovu uložil podmíněné tresty pro čtyři muže obžalované kvůli tragickému pádu mostu ve Vilémově na Havlíčkobrodsku. Všichni byli odsouzeni na 1,5 roku vězení s podmíněným odkladem na dva roky. Soud se případem zabýval poté, co Nejvyšší soud rozsudek zrušil. V případu jde o Michala Hejkala, Milana Macuru, Juraje Noska a Františka Lízala. Na stavbě působili v různých rolích, jako dozor či stavbyvedoucí. Podle soudu zavinili obecné ohrožení z nedbalosti.

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl o odškodnění za zranění Jürgena Seiferta na československé hranici v roce 1983. Muž má dostat 135 tisíc korun. Českou televizi o tom informoval Seifertův advokát Lubomír Müller. Seifert se přes československou hranici pokoušel dostat do západního Německa. Zranění, ze kterého má podle Müllera doživotní následky, mu způsobil služební pes. Muž měl podle dřívějších rozhodnutí dostat odškodnění zhruba 36 tisíc korun, ale zastal se ho Nejvyšší soud.

Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnosti tří aktérů kauzy tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Neuspěli zakladatelé firmy Michal Urbánek s Kamilem Jirounkem ani jejich poradce Peter Kmeť. Stížnosti podali samostatně, ÚS se jimi zabýval neveřejně ve spojeném řízení. Žádné porušení základních práv nezjistil. Usnesení je zpřístupněné v databázi soudu.

Soudní výslech svědka nebo znalce odkudkoli by mohla umožnit novela trestního řádu. Zatím musí během videokonference u vyslýchaného být soudem pověřený člověk, který zajišťuje, že výpověď nikdo další neovlivňuje. Výslechy jsou tak omezené na budovy soudů, věznic nebo policejních služeben. Proti videokonferencím bez kontroly na místě je ale Nejvyšší soud.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) podal stížnost pro porušení zákona v kauze nezletilé dívky, kterou dlouhodobě znásilňoval otčím. Uložený podmíněný trest byl podle Blažka zjevně nepřiměřeně mírný. Stížnost bude řešit Nejvyšší soud, který ale nemůže napadené rozhodnutí zrušit. Jeho výrok by však mohl ovlivnit budoucí rozhodování justice v obdobných případech.

Městský soud v Praze musí znovu projednat žalobu na státního distributora paliv Čepro o 2,6 miliardy korun ve sporu o údajně uskladněné pohonné hmoty. Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání společnosti Lancelin, která žalobu podávala a v řízení původně neuspěla. Spor souvisí s kauzou podvodu, ve které figuroval i uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř.