Nejvyšší soud (NS) musí znovu rozhodnout o dovolání družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Stížnosti družstva vyhověl Ústavní soud (US), důvody jsou spíše procesní, spočívají v porušení práva na zákonného soudce. Původně NS dovolání odmítl.
Družstvo Svatopluk uspělo, v kauze H-Systemu musí opět rozhodnout Nejvyšší soud
„V tento verdikt jsme doufali a jsme rádi, že ÚS naší stížnosti vyhověl. Senát 28 Nejvyššího soudu, který ve věci původně rozhodoval, odložil vykonatelnost rozhodnutí Krajského soudu v Praze a naše dovolání označil jako přípustné. Poté došlo bez náležitého odůvodnění ke změně senátu a senát 26, který se věci ujal, dovolání odmítl pro nepřípustnost. Takový postup jsme nepovažovali za spravedlivý,“ uvedl místopředseda představenstva družstva Jiří Parma.
Ve sporu jde o nájemné za domy v Horoměřicích u Prahy za léta 2016 až 2018, které svépomocí dokončili členové družstva po krachu H-Systemu. České soudy po dlouhých sporech dospěly k závěru, že členové družstva v podstatě investovali do cizího majetku, a že tak musí zaplatit konkurznímu správci za užívání nemovitostí.
Nejvyšší soud sice nejprve odložil vykonatelnost verdiktu, který se týkal období 2016 až 2018, nakonec ale dovolání odmítl jako nepřípustné. Odklad tak pominul a družstvo muselo zaplatit. Místo původně přiděleného senátu však rozhodoval jiný, a to s ohledem na specializaci jednotlivých senátů a dodatečné vyhodnocení obsahu dovolání. Postup Nejvyššího soudu podle úterního nálezu vedl k porušení práva na zákonného soudce.
ÚS poukázal například na to, že mezi podáním dovolání a přerozdělením uplynulo několik měsíců, navíc původní senát stihl rozhodnout o odkladu vykonatelnosti. „Časový aspekt hrál významnou roli v kombinaci s tím, že ke změně došlo až ve chvíli, kdy už bylo učiněno nějaké rozhodnutí, které předpokládá prostudování spisu, prostudování těch otázek, a předpokládá, že soudci už měli být obeznámeni s tím, že věc nespadá do jejich působnosti,“ řekla soudkyně zpravodajka Lucie Dolanská Bányaiová.
Nejvyšší soud nález respektuje
Podle předsedy NS Petra Angyalossyho se oba senáty na převodu shodly, takže nebylo nutné rozhodovat kompetenční spor. „Užívání nemovitostí bylo původně založeno na nájemní smlouvě, kterou soud později prohlásil za neúčinnou. Podle rozvrhu práce spadají věci týkající se nájmů pod senát č. 26, nikoliv pod senát č. 28, který řeší pouze případy bezdůvodného obohacení bez smluvního základu,“ popsal Angyalossy.
Odklad vykonatelnosti NS podle předsedy dříve vnímal jako „rozhodnutí ryze procesního charakteru bez vlivu na hmotněprávní posouzení věci“. „Nyní ÚS vysvětlil, že i takovýto úkon je třeba vnímat hmotněprávně, a tudíž zakládá trvalou příslušnost senátu. Rozhodnutí ÚS samozřejmě respektujeme,“ dodal.
„Je obtížné se k rozhodnutí vyjadřovat před doručením jeho písemného vyhotovení. Náš právní názor dosud byl, že rozhodnutí nepříslušného soudního senátu je nutno nejprve řešit analogicky žalobou pro zmatečnost, což jsme zde nezjistili, a teprve pak je možno jít k ÚS. A takto ÚS i v minulosti rozhodoval. Dnešní (úterní) rozhodnutí asi má na tuto otázku jiný pohled,“ okomentoval Monsport.
K ostatním námitkám družstva se ÚS nevyjádřil. „ÚS tímto nálezem nepředjímá výsledek rozhodnutí o dovolání stěžovatele. Nejvyšší soud je povinen rozhodnout v soudním oddělení a senátu původně určeném rozvrhem práce,“ stojí v nálezu soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové.
Společnost H-System uzavřela po založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritního akcionáře Petra Smetku soudy za vytunelování firmy potrestaly dvanácti lety vězení. Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Proto museli za užívání nemovitostí zaplatit.
Podobnou částku konkurzní správce vysoudil za období 2019 až 2021. V této linii teprve bude rozhodovat Nejvyšší soud. Peníze, které muselo družstvo zaplatit Monsportovi, následně vymáhá po svých členech. Celkem jde o více než 36 milionů. Většina z šedesáti rodin po předžalobní výzvě odmítla zaplatit, žalobami se tak nyní budou zabývat soudy.