Nákladní doprava strana 2 z 2

Po takřka šestidenní stávce strojvedoucích německé železniční společnosti Deutsche Bahn se opět rozjely vlaky podle běžného jízdního řádu. Pro miliony cestujících v Německu a také podniky spoléhající na zásobování po železnici to znamená úlevu. Dopravce ráno ohlásil, že vlaky se bez komplikací daří vypravovat. Odborový svaz strojvedoucích (GDL) se stávkou, která byla třetí za posledních třicet dní, snaží dosáhnout vyšších mezd. Deutsche Bahn sice s navýšením souhlasí, požadují ale odklad, což zdůvodňují hospodářskými dopady pandemie nemoci covid-19.

Německou železnici potřetí za posledních třicet dní ochromila stávka části zaměstnanců německých drah Deutsche Bahn (DB) za vyšší mzdy. Strojvedoucí nákladní dopravy zahájili protest v 17:00. Od čtvrtka se ke stávce, která skončí příští týden v úterý nad ránem, přidají i jejich kolegové z osobní dopravy. Železniční společnost DB krátce po zahájení protestu oznámila, že odborům předložila vylepšenou nabídku včetně požadovaného bonusu a kratší doby nové platnosti kolektivní smlouvy.

Největší česká řeka Labe je poprvé po sedmi letech splavná celé léto. Až na drobné výkyvy drží hladinu vysoko pravidelné deště. K oživení dolního toku to ale příliš nepomohlo. Pro kánoe je tam vody až příliš a nákladním lodím chybí zakázky.

Strojvedoucí německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) i v úterý pokračují ve stávce za vyšší mzdy, která komplikuje cestování milionům lidí. Protest zahájili již v sobotu strojvedoucí nákladních vlaků, ke kterým se v pondělí přidali jejich kolegové z osobní dopravy.

Ke stávce strojvedoucích nákladní dopravy německé železniční společnosti Deutsche Bahn (DB) se v pondělí připojili jejich kolegové z osobní dopravy. Miliony lidí se tak v zemi potýkají s výpadky v dálkové i regionální dopravě. Dráhy sestavily mimořádný jízdní řád, který má cestujícím zajistit alespoň občasné spojení na základních tratích, problémy ale potrvají do středečních 02:00, kdy nejnovější protest za vyšší mzdy skončí. Stávka, druhá v tomto měsíci, ochromila dopravu i ve velkých městech, jež využívají k hromadné dopravě i železnici. Podle Českých drah stávka nemá vliv na provoz osobních vlaků v Česku.

Až o týden se zpozdí zboží, které měly přepravit nákladní vlaky z Česka do Německa. Přívalový déšť o víkendu ochromil železniční trať mezi Děčínem a saskými Bad Schandau. Po provizorní opravě se na ni vejde méně vlaků než obvykle, a tak zpoždění dál roste. Pro nákladní železniční dopravu je to prakticky jediná možná cesta do Německa. Ostatní železniční přechody jsou málo kapacitní a navíc neelektrizované. Se zkapacitněním druhé železniční trati do Německa počítá Správa železnic až na konci desetiletí.

Podzimní fáze koronavirové pandemie zdaleka neovlivnila dopravu v Česku tak jako ta jarní. Aut na silnicích zůstalo více, navíc v říjnu výrazně vzrostla těžká nákladní doprava. Nyní, v předvánočním období, jsou silnice ucpané podobně jako loni. Lidé se po zrušení nejpřísnějších opatření na počátku prosince rychle vrátili i do prostředků veřejné dopravy.

Fungující vlečky jsou na české železnici čím dál vzácnější. Občas se sice objeví firma, která tu svoji obnoví, většinou ale vítězí silnice. Ministerstvo dopravy chystá kroky, které by měly železniční nákladní dopravu upřednostnit před kamionovou. Té zdraží mýto, naopak na kolejích se mohou těšit na kompenzace části svých nákladů.

Ve švýcarském kantonu Ticino otevřeli přes patnáct kilometrů dlouhý železniční tunel v průsmyku Monte Ceneri. Tunel, jehož výstavba stála více než tři a půl miliardy švýcarských franků, spojuje Camorino a Lugano a výrazně urychlí železniční přepravu mezi Švýcarskem a severem Itálie.

Pardubický kraj je především tranzitním regionem, vede přes něj železniční koridor spojující Čechy s Moravou. Palčivým problémem je kamionová doprava, trasování budoucí dálnice D35, ale i investice do krajských silnic. Celou republikou pak otřásly kauzy pardubické nemocnice, kde malý chlapec po operaci mandlí upadl do bdělého kómatu.

České dráhy (ČD) loni hospodařily se ziskem 1,3 miliardy korun, což je meziročně asi o 100 milionů korun více. K zisku přispěly všechny dceřiné společnosti skupiny včetně osobní i nákladní dopravy. V současnosti se skupina potýká kvůli koronavirové krizi s výpadkem příjmů v řádech miliard korun.

Vysokorychlostní železniční tratě se v Česku zatím začínají projektovat, za pět let by již mohly první úseky začít i fyzicky vznikat a nejpozději do deseti let se po nich začne i jezdit. Zatím bez jednoznačné odpovědi však je ta nejdůležitější otázka: Kdo jimi bude jezdit? Ve spolupráci několika fakult Masarykovy i Karlovy univerzity vzniká výzkum, který by to měl do detailu ukázat.

Stát chce navýšit podíl nákladní dopravy na železnici oproti silniční dopravě. Momentálně totiž nesplňuje normy dané Evropskou unií, podle kterých by podíl železnice při přepravě zboží měl být čtvrtinový a v roce 2050 poloviční.

Kamiony by měly platit za jízdu po silnicích první třídy, na vozovky druhé a třetí by nesměly vůbec. Na dálnice nebudou moci vyjet nově ani v neděli dopoledne. Počítá s tím vláda, která chystá regulaci tranzitní dopravy. Podle dopravců nedělní zákaz nic neřeší, a navíc dále přetíží už tak přeplněná parkoviště. Po více odpočívadlech volají i obce, které stojící kamiony nechtějí.

V příštím roce by mělo být nově zpoplatněno 860 kilometrů silnic první třídy. Případné omezení vjezdu kamionů na objízdné silnice, o kterém stát uvažuje, v návrhu zatím není. Ministerstvo dopravy nyní se zástupci samospráv řeší, jak zajistit, aby nákladní auta zpoplatněné úseky neobjížděla. Obce se totiž bojí ničení místních silnic a hlavně negativních dopadů na každodenní život.

Německo a Rakousko se dohodly na desetibodovém plánu, který má pomoct vyřešit spor obou zemí ohledně tranzitní dopravy. Plán má zlepšit situaci na hranicích a přetížených silnicích na obou stranách společné hranice, zejména v Tyrolsku a Bavorsku. Počítá mimo jiné s urychlením přesunu zboží na železnici. O největším sporu, který vyvolalo omezení nákladní dopravy v Tyrolsku, ovšem ministři dopravy a hejtmani spolkových zemí na krizovém jednání nemluvili.

Přes 20 českých a německých pohraničních obcí ve Všerubech na Domažlicku založily Česko-německou občanskou iniciativu proti mezinárodní nákladní dopravě. Chtějí zabránit přibývání kamionů na hraničním přechodu Všeruby-Eschlkam, která stále více zatěžuje obce v okolí. Situace by se mohla ještě zhoršit od ledna příštího roku, kdy chce stát začít vybírat mýtné i na některých silnicích I. třídy v Plzeňském kraji ve směru na České Budějovice a na Domažlice.